Réžia:
Siân HederScenár:
Siân HederKamera:
Paula HuidobroHudba:
Marius De VriesHrajú:
Emilia Jones, Eugenio Derbez, Troy Kotsur, Ferdia Walsh-Peelo, Daniel Durant, Marlee Matlin, Amy Forsyth, Kevin Chapman, John Fiore, Owen Burke (viac)Obsahy(1)
Ruby je dieťa nepočujúcich rodičov a ako jediná v rodine počuje. Keď v sebe nájde vášeň pre hudbu, Ruby sa musí rozhodnúť medzi rodinnými povinnosťami a svojimi snami. (Apple TV+)
Videá (1)
Recenzie (201)
Hezký, milý a hřejivý filmeček, který potěší, příjemně naladí, ale o žádné veledílo nejde. Iniciační film o dospívající dívce, která doslova musela najít svůj hlas v milující, přesto však poněkud svazující rodině hluchoněmých. Pár dobrých fórů a několik pěkných záběrů na moře. Veškeré nesnáze, které ale nejsou nijak hrozivé, se vyřeší mrknutím oka, dívka má neuvěřitelnou kliku na fajn lidi kolem sebe, zázračně zazpívá jako slavíček a všichni se odeberou k pohádkovému konci po duhovém mostě v kočáře taženém jednorožci (ok, to poslední jsem si vymyslela, ale film opravdu působí hodně pohádkově). ____ Zejména neslyšící herci hrají naprosto famózně a Marlee Matlin musí mít někde ve skříni schovanou smlouvu s ďáblem, protože vypadá neskutečně skvostně a rozhodně, ani omylem, ne na svůj věk. Film ale nenabízí vůbec nic než velmi poctivé řemeslo a trochu odlehčeného dojetí. A původní francouzskou verzi obšlehl dost bez invence. ()
Anglický název CODA znamená dítě neslyšících rodičů, ale také je to hudební termín. Ruby je jediná slyšící členka její rodiny, rodiče i bratr jsou hluší a tak jsou z části závislý na pomoci od Ruby, která před školou musí stíhat práci na lodi. Film je velmi oči otevírající v tom, jaké to asi je žít v rodině neslyšících, kdy si nejsou vědomi rámusu, který tvoří. Ať už při zavírání dveří, prdění nebo sexu, což v případě rodičů může být opravdu nepříjemné. Ruby jako překladatelka znakové řeči je také pojítko mezi světem jejich rodiny a okolním světem. Navíc Rubyina největší vášeň je zpěv a tak je tu velká propast a nepochopení mezi rodiči a dceřinou vášní. Velice rychle jsem se zažral do života těchto lidí, protože jsou krásně napsaní a zahraní. Coda je taky nečekaně vtipný film, který ze mě dostal několik solidních hlasitých smíchů. Film má skvostné podpůrné postavy, jako učitel hudby, který je drsný, ale taky fér a podporující. Každý by chtěl mít takové učitele. Krásný film o balancu mezi podporou rodiny a její závislosti na vaši pomoci a o dospívání jedné mladé slečny, která má unikátní dar pro vnímání hudby. ()
V Americe bývá zvykem, že se sem tam nějaký úspěšný zahraniční film dočká americké předělávky. Došlo tak na americkou předělávku Nedotknutelných, po dánských Bratrech došlo na americké Bratry, dle Volavky vznikla Skrytá identita a dle japonského Ringu vznikl americký Kruh. V rytmu srdce režisérky a scenáristy Siân Heder je poté remakem francouzské komedie Rodinka Belierových, a Apple TV+ nyní může těšit, že je V rytmu srdce horkým kandidátem na Oscara. Nutno je ovšem zmínit, že V rytmu srdce není kandidátem jen kvůli silnému tématu, obsazení skutečných hluchých herců do rolí hluchých postav, ale také i díky tomu, že jde o ten typ filmu, který dokáže zahřát srdce na tom pravém místě. V rytmu srdce je jedním z nejpůsobivějších coming of age příběhů za poslední dobu. Tato nezávislá záležitost je možná tak trochu předvídatelná a v průběhu snadno vyvolá pocit, že tohle divák už někdy někde viděl. Nikdy to poté není ta psychicky nepříjemná záležitost, která by se chtěla u diváka krve dořezat, má to být pořád především feel-good záležitost, neznamená to ovšem, že by v sobě neměla sílu. Především i díky naprosto skvělým výkonům. Emilia Jones je v hlavní roli Ruby naprosto fenomenální. Kvůli roli se poctivě naučila znakovou řeč, celý film na ní poté stojí a ona přesně působí tím dojmem, že si to uvědomila. A do té role dala naprosto vše. Fenomenální jsou poté i Marlee Martin jako matka Ruby Jackie, především Troy Kotsur jako otec Ruby Frank je poté tím náhlým hereckým objevem, který si aktuální pozici favorita na Oscara za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli absolutně zaslouží. Velmi dobrý je ovšem i Daniel Durant jako bratr Ruby Leo i Eugenio Derbez, který si v roli hudebního učitele Villalobose krade mnoho momentů pro sebe. Celé to má skutečně srdíčko, jde přesně o ten typ filmu, který dokáže pohladit na duši. Ohraný příběh je vykoupen právě oním faktem, že pojednává o rodině s handicapem. Přitom ovšem V rytmu srdce předvádí právě onu ukázkovou reprezentaci, kdy nutně nevolá po soucitu a ukazuje lidi, kteří se s faktem, že neslyší prostě naučili žít a jsou s tím smíření. Na rozdíl od nedávného Sound of Metal má V rytmu srdce pořád blíže k pohádce, na rozdíl od Sound of Metal skutečně nejde vyloženě pod kůži a především sází na humor. Ovšem funkční humor, kdy je to celé skutečně vtipné, zároveň to ovšem v těch stěžejních momentech je opravdu dojemné a i smutné. Je to schopně natočené, po vizuální stránce se se tam objeví poměrně půvabný záběr a i výběr hudební dramaturgie funguje, především i díky tomu, že Emilia Jones umí dobře zpívat. Nejsympatičtější ovšem zůstává fakt, že V rytmu srdce skutečně hluché lidi zobrazuje jako normální lidi, kterým chybí sluch. Nadšené ohlasy ze strany neslyšících tak dávají naprostý smysl, protože jim V rytmu srdce dává přesný opak medvědí služby. V jádru jde ovšem především o příběh o tom, že vyspět musí tak trochu každý člen rodiny Ruby. A i když se to celé vydává očekávaným směrem, kvalitu výtečně upečeného pokrmu dle receptu to neshazuje. Je V rytmu srdce ten typ filmu, který by si měl dojít pro Oscara za film roku? Za rok 2021 určitě vznikli zásadnější i přeci jen řemeslně zdařilejší filmy. Důležité téma i významná reprezentace ovšem V rytmu srdce hrají do karet a na případnou výhru by se rozhodně nadávat mohlo těžko. V rytmu srdce totiž jako případný oscarový laureát nejspíš v paměti nezmizí tak snadno a rychle jako Řidič slečny Daisy nebo Moonlight..... () (menej) (viac)
CODA je poměrně povedeným milým dramatem s fungující dějovou linkou, kterou jste sice viděli už tisíckrát, ale v tomto případě dělá i něco vcelku unikátního. Příběh se točí kolem mladé holčiny, která je jedinou slyšící v rodině. V rámci toho musí obětovat své sny/záliby na úkor toho, aby mohla pomáhat svým neslyšícím rodičům. Ta unikátnost filmu tkví právě v obracení oněch stereotypních rolí - protože člověk by čekal, že tomu bude spíše naopak. Tedy že hlavní hrdinka bude v rodině jediná neslyšící, která ale miluje zpívání. Zaplať pánbů, že se tak nestalo! Protože to by z toho rázem bylo tuctové teen drama, který se snaží tvářit strašně chytře a dojemně, ale ve skutečnosti ničím příliš zajímavým není. Teda ne snad, že by ten film neměl pár problému, vztah mezi hlavní holčinou a jejími rodiči mohl být lépe napsaný a ucelený, plus kdyby nebylo onoho unikátního obrácení rolí, pravděpodobně byste na film rychle zapomněli. Zároveň to ale má po většinu doby fajn feeling, sympatický humor a jednu poměrně dojemnou scénu na konci, kde si někteří možná popláčou. Ve výsledku fajn film. Ale hodně dělá právě ta obrácená myšlenka. Slabší 4* ()
Priznám sa, že po tom čo som film videl na CSFD v TOP filmoch roku 2021 som mal očakávania oveľa vyššie. Originálny, francúzsky film síce nepoznám, takže som vôbec nevedel do čoho v prípade CODA idem a nakoniec som dostal síce fajn, ale predsa len trochu obyčajný, teenagersky feel-good movie pre celú rodinu aj s množstvom príbehových klišé. Prečo sa teda prikláňam k tomu vyššiemu hodnoteniu? Pretože narozdiel od ostatných podobných amerických feel-good snímkov, CODA ani raz neskĺzne do toho, aby ten film čoby len na minútu otravoval, má sympatické postavy, fajn hudbu a celkovo dokáže príjmemne, nesilene zahřát u srdčíka. Aj keď je to také to prvoplánové zahriatie, kde sa každému všetko zadarí na prvú dobrú (napríklad rozbehnutie samostatného biznisu s rybami sa tu udeje doslovne po dvoch strihoch, pritom predtým to dlhé roky postavám nešlo), aby to potešilo ako vašu mamičku, tak malú ségru, a dokonca i babičku. Neškodné, príjemné, so zasadením do nepočujúcej rodiny s reálne nepočujúcimi hercami, čo celé dianie dostatočne ozvláštňuje. Po scenáristickej stránke si to síce viem predstaviť o tisíc krát lepšie a omnoho viac sa venovať témam ako je napríklad zavíslosť celej rodiny na jednej počujúcej dcére, jej nútenie vstávať ráno o tretej, makať na lodi a potom ešte chodiť do školy, nevyriešené problémy rodičov a ich dobrovoľné vyčlenenie sa z miestnej komunity, čo prakticky ťahá celú rodinu dole a pod., ale to by ten film musel následne skĺznuť do oveľa serióznejšej nálady a o to tu nikomu nešlo. Takže vo výsledku fajn film, ale nečakať až príliš. CELKOVO: 7/10 ()
Galéria (16)
Zaujímavosti (5)
- CODA znamená „Child of deaf adults“ neboli dítě hluchých rodičů. Název odkazuje právě na Ruby (Emilia Jones). (UhLee)
- Na rozdiel od francúzskej verzie Rodina Bélierovcov (2014) sú všetci nepočujúci členovia hlavnej rodiny nepočujúci aj vo svojom skutočnom živote (Marlee Matlin, Troy Kotsur a Daniel Durant). (Arsenal83)
- Filmovalo sa na viacerých miestach v americkom štáte Massachusetts, v rozmedzí od 22. augusta do 17. októbra 2019. (MikaelSVK)
Reklama