Bol by to hriech

"Kluci v Londýně umíraj, tvrdí, že měli raka, nebo zápal plic. Neřeknou, co je zabilo, lžou o nich. A to já nechci. Víš proč? Moc jsem si to užil." Tahle minisérie mě vzala na pestrou cestu do 80. let. Se všemi radostmi, nespoutaností i prokletím tehdejší doby. A moc jsem si to užila. Od postav, který nejde nemilovat, až po soundtrack. (10.03.2021)

Strašně vyprázdněné postavy, které jsou jen prostými nositeli určitých znaků a osobnostních rysů. Až na Ritchieho neprojdou žádným vývojem a je velmi těžké aby diváka dokázaly něčím oslovit. Například chudák Colin má jen umřít, aby ukázal, že k nákaze HIV není třeba být promiskuitní extrovertní osobnost. Nejhorší to mají postavy ženské, které jsou v tak silně gay seriálu zastoupeny minimálně a jejich role se dají rozdělit na pečovatelky a hysterky. Jinak jsou ty téměř čtyři hodiny samozřejmě úplně přepálené a děj seriálu by se dokázal vtěsnat do průměrně dlouhého filmu. Spousta prvků a témat je jen načrtlých, jen aby kolem nich seriál rychle projel v jasně daných kolejích a radši se v nich moc nešťoural. V tomhle u mě zatím na plné čáře vyhrává procedurální 120 BPM, na který jsem s radostí vzpomínal i díky skladbě Smalltown Boy na konci prvního dílu. Na konec jsem ale rád, že vznikl seriál, který se tématu AIDS věnuje. Jen škoda, že se Daviesovi nedaří na diváka uvrhnout ani desetinu té nepředstavitelné bezmocnosti, kterou museli v té době lidé prožívat. Pořád je to moc učesané a uspěchané, takové dnešní... Celkovým vyzněním se to podobá třeba staršímu švédskému seriálu Torka aldrig tårar utan handskar. (04.02.2021)

Jsem v rozpacích, protože to je sice zajímavé, barevné, hudební… ale tak nějak teatrální a zkratkovité. Jsou nám podávány instantně informace a emoce a teze oděné do hysterického hávu a nakonec si stejně řekneme „such a fun“. Edit: Po odvysílání prý prudce stoupl počet lidí nechávajících se testovat na hiv. To mi dává smysl. Pokud to celé pojmu jako video kampaň Ministerstva zdravotnictví, dává to smysl. (06.04.2021)

Od crazy komedie nezodpovědných buzíků až po silné osobní a společenské drama. 1) Spoiler. Klasicky český název distributora relativizuje a zmírňuje ostrý originální název - mění Je to hřích na Byl by to hřích. Stejně tak se posouvá zpočátku zdánlivě nevinná komedie do tragických poloh s narůstajícím počtem obětí AIDS a šířícím se strachem ze smrti. K podobným posunům dochází i u některých postav._____ Zpočátku docela milý roztlemený herecký adept Ritchie touží po svobodném coming outu. Postupně se vyjevují jeho méně sympatické vlastnosti (sebestřednost, nezodpovědnost, lehkomyslnost), i když ke konci se opět chytí a snaží se si reputaci napravit._____ Vykroucenka nejhoršího zrna Nigérijec Roscoe si projde šlapkoidním obdobím, aby nakonec našel sebe sama v pomoci druhým._____ 2) Spoiler. Jediný zcela sympatický gay, Colin z obchodu s oděvy, svému osudu neuteče a seriál tak přijde o jedinou plnokrevně kladnou postavu._____ Rovněž vysoký dlouhovlasý Ind Ash Mukherjee je sympoš. I kamarádka této buzní party Jill si očividně zaslouží lepší osud, než k němuž se uvázala._____ 3) Seriál je jakousi přehlídkou anglických (a nejen jich) homosexuálních herců. Všechny gayovské role totiž hrají skuteční homosexuálové. Je tu 48letý Neil Patrick Harris (Henry, kolega příručí z obchodu, první oběť AIDSu) či 64letý Stephen Fry (Roscoeův bohatý mecenáš). Dále pak gay aktivista 30letý Olly Alexander (Ritchie) a debutanti 21letý Callum Scott Howells (Colin), herec a zpěvák úspěšné popové skupiny Years and Year, 26letý Omari Douglas (Roscoe) či poloviční Ind 196 cm vysoký Nathaniel Curtis nezjištěného věku (vysoký tmavovlasý Ash). Jo a producent Phil Collinson je taky gay._____ 4) Showrunner a scenárista 57letý Russel T. Davis (mimochodem autor skvělého desetidílného seriálu Queer as Folk čerpal z osobních zkušeností z gayovského života v Oxfordu 80. let._____ 5) Postava 27leté Lydie Westové (buzní kamarádka Jill) je založena na Davisově přítelkyni Jill Naderové. V seriálu hraje Jillinu matku._____ 6) Připomeňme si, že začátkem 80. let byla zletilost (a tedy beztrestnost) pro homosexuální styk ve Velké Británii 21 let. Až v roce 1994 se snížila na 18 let a v roce 1999 na konečných 16. Ritchiemu je 18 (navzdory hercově věku), když přichází do Londýna, stejně jako jeho duchovnímu tvůrci bylo 18, když nastoupil na studia v Oxfordu._____ 7) Jazykové okénko. Pozdrav la byl podle Davise vtip mezi jeho přáteli, když vyrůstal ve Swansea._____ 8) Věk protagonistů se vztahuje k roku 2020. (15.04.2021)

Před několika lety rezonovaly v televizi a kinech Stejná srdce, Pride a Nikdy neotírej slzy bez rukavic, které se podobně jako Byl by to hřích zabývaly stále aktuální tematikou HIV/AIDS v jejích počátcích. Daviesova minisérie nepřináší v tomto směru tedy nic extra nového, co bychom již předtím někde neviděli. Přesto se Daviesovi podařilo naservírovat uvěřitelný a poutavý příběh několika mladých lidí, jimž se do cesty postavila tehdy naprosto neznámá a nemilosrdná nemoc. První dvě epizody na mě působily maličko rozpačitým dojmem, nicméně poté už jel děj na plné obrátky na vlně emocí a více či méně silných scén, jež byly sem tam okořeněné špetkou humoru. S postavou Ritchieho jsem měl místy velký problém sympatizovat, ale aspoň nepůsobil tak ploše. Nejvíce mě však oslovila Lydia West v roli Jill, jež byla pro mě osobně hereckým tahounem v celé sérii. Nesmím též opomenout zmínit menší, ale i tak působivé role Neila Patricka Harrise a Stephena Frye. Oceňuji, jakým způsobem Davies zobrazil počátky a první roky šíření viru HIV, a zároveň jak vykreslil různorodé pohledy jednotlivých postav, ale i institucí na tuto problematiku. I přes viditelný úsměvný nádech zanechala po sobě takřka každá epizoda v závěru hořkosladký dojem, jenž směřoval až k opravdu silnému (byť na city hrajícímu - ale co už!) finále. (13.02.2021)