Dotek zla
Touch of Evil
Touch of Evil
Réžia:
Orson WellesScenár:
Orson WellesKamera:
Russell MettyHudba:
Henry ManciniHrajú:
Charlton Heston, Janet Leigh, Orson Welles, Joseph Calleia, Akim Tamiroff, Joanna Moore, Ray Collins, Dennis Weaver, Marlene Dietrich, Zsa Zsa Gabor (viac)Obsahy(1)
Spočiatku plánovalo filmové štúdio Universal zamestnať Orsona Wellesa (1915-1985) len ako herca. Ale keď zistil Charlton Heston (1924-2008), ktorého obsadili ako superpopulárneho herca tých rokov, že na projekte spolupracuje Welles, oznámil bossom štúdia, že je ochotný spolupracovať na každom projekte, ktorý bude režírovať Orson Welles. No a potom sa k Wellesovi pripojili Marlene Dietrich (1901-1992), Janet Leigh (1927-2004), Joseph Cotten (1905-1994) a iné hviezdy. Dotyk zla nesie malé mestečko ležiace na americko-mexickej hranici. Jeho otlačok sa prenáša aj na hlavných hrdinov tohto mračného thrilleru: na mexického šéfa oddelenia boja s narkotikami Migela Vargasa (Charlton Heston), meniaceho sa z poriadkumilovného muža a policajta na pomstychtivého blázna, na jeho nevinnú ženu Susan (Janet Leigh), ponorenú zločincami do drogového tranzu, na amerického policajta Hanka Quinlana (Orson Welles), predávajúceho svoju dušu diablovi bohatstva... Klasický film noir z dielne Orsona Wellesa rozpráva príbeh o mexickom šéfovi oddelenia narkotík Mikeovi Vargasovi, ktorý je v pohraničnom meste na krátkej svadobnej ceste so svojou americkou manželkou. Tu sa však musí zapojiť do vyšetrovania vraždy a svedčiť proti Grandimu (Akim Tamiroff) , drogovému bossovi. Grandiho brat a synovia Vargasa sledujú a v snahe stiahnuť Vargasa z prípadu sa vyhrážajú jeho manželke... Osobitú exotiku dodáva filmu zlovestný latinskoamerický rock and roll skomponovaný Henrym Mancinim a Marlene Dietrich v extravagantnej úlohe mexickej cigánky s nemeckým prízvukom... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (208)
Navzdory zdejšímu vysokému hodnocení nedám více jak 3*, jelikož snímku dle mého chybělo nějaké dobře vystavěné napětí či překvapivá nebo strhující pointa, popř. závěrečná scéna. Pochválit však musím ohromujícího Orsona wellse ve své roli a Charlestona Hestona, který snad v žádném svém snímku nehrál špatně. Pro mě byla asi nejlepší scéna byla ta v hotelu, kam se hlavní hrdinka dostala. ()
Jeden z nej filmů, které jsem na MFFKV 2015 viděl. Hravě strčí do kapsy většinu současné produkce, at jde o atmosféru, postavy, technické provedení.. úvodní scéna je brilantní, napětí by se do cca 3/4 filmu dalo krájet, postavy jsou většinou nejednoznačné, jen ten konec nepřináší 100% vyvrcholení a katarzi. 90 % ()
Nezdravě obézní a navrch vycpaný génius Orson Welles je tady jednou z nejlepších karikatur, co film stvořil. Když si vezmeme, že podobnou roli nabalil režisér sám sobě, nezbývá než pokorně smeknout. Do panoptika příšer bych přitom zdaleka neposílal jen jeho. Vstupenku už by měla pomalu připravenou i Marlene Dietrich, jejíž věčně propadlé líce a voskový výraz začíná být symbolika jako hrom. A nemluvě o nečekaném Charltonu Hestonovi, který hraje tu nejméně pravděpodobnou roli s velkou grácií. Celý tenhle noir je prošpikován nápaditostí, drobnými rysy geniality. Zavání to nabubřelostí, sám Welles vychytává pro sebe ty nejvypiplanější scény a s dějem si vlastně dělá, co se mu zamane. Je to čarující film, bere z noirového umění to nejlepší a zároveň dává tušit, že se doba chýlí ke konci. Nejen žánru, ale i výjimečného Wellese, ten mohl v Evropě dokázat věci převratné, jenže... ()
Mňamozní noir s obrovským Orsonem Wellesem v nezapomenutelné roli policajta s geniálním čichem na pachatele, ale sklonem k čokoládě nebo případně silnějšímu pití. Dokonalý protiklad k uhlazenému hejskovi Hestonovi s mexikanským knírkem, mladou paničkou a nezlomným morálním kompasem. Zlato se skrývá v detailech a drobných poznámkách pod čarou. Mockrát se z DOTEKU ZLA opisovalo, ale originál bude jen jeden. ()
Tak předně - viděla jsem 106 minutovou verzi z roku 98 a nemám nejmenší ponětí, čím se liší od předchozích dvou verzí. Po orgastickém začátku však přichází ničím vyjímečný příběh, který později dospěje k zcela průměrnému vyvrcholení. Po vizuální stránce je film totálně dokonalý, herci jsou výteční, ale něco tomu chybí. ()
Galéria (87)
Zaujímavosti (37)
- Orson Welles natočil většinu filmu v noci. (Kulmon)
- Truffaut hodnotí, že Welles v tomto diele došiel až na samotnú hranu abstrakcie. „Z prachmizernej detektívky odstránil Welles zbytočné žánrové klišé a vyhranil príbeh do konfrontácie dvoch protikladných, avšak nejednoznačných charakterov: policajného monštra, riadiaceho sa svojim vlastným inštinktom, ktorý neváha pre spravodlivosť obísť zákon a sympatického detektíva, úzkostlivo dodržujúceho zákony, ktorému však cit pre konečnú spravodlivosť uniká. Psychológie zbavené abstraktné umenie tak ústi ako tak v morálku – nad intuíciou a zmyslom pre spravodlivosť triumfuje priemernosť. Krajné vyhrotenie dodáva snímke punc fantasknosti, podporej aj obrazom deformovaným pomocou širokouhlého objektívu." (Biopler)
- Orson Welles byl vyhozen z pozice režiséra během postprodukce filmu a navzdory jeho přání byl film sestříhán. Před svou smrtí zanechal přesné instrukce o konečných úpravách filmu, které se mu vyplnily roku 1998. (HellFire)
Reklama