V zajatí zla

Vztahové drama se postupně promění v čistokrevný horor, kde naděje mizí jak pára nad ranním hřbitovem. Už hodně dlouho se v amerických hororech, kde vystupují děti nebo teenageři, objevuje motiv šikany, jako by to byl palčivý problém tamějšího školství - no, asi nejen ve Státech. Každopádně je to už tak trochu klišé, které pomáhá rozvíjet střet mezi postavami. Peter je sice z hlediska učení šikovný, jinak je to však introvert a smolař. Aby ne, když má ještě pošahané rodiče  a jediný, kdo je ochoten mu pomoci, se skrývá ve zdech domu. Pak je tu ještě mladá učitelka, ale ta se až pozdě snaží o nápravu věcí. Film sází na atmosféru, neustálý neklid a pocit ohrožení, kdy není úplně jisté, odkud zlo udeří. Sice jsem tak trochu předvídal, co se skrývá za hlasem, ale rozhodně nebudu tvrdit, že jsem věděl, jak film dopadne, páč možností byla řada a jen po bitvě je každý generál. Chválím absenci laciných lekaček, v což jsem ani nedoufal. Stačily jen neklidná hudba, plíživá kamera a stíny. Napětí tak měly třeba scény, kdy Peter kope mezi dýněmi nebo si rodina pochutnává na polévce. Tedy otec měl výraz psychopata na jedničku a matka za ním příliš nezaostávala. Odhlédnu od toho, co se skrývalo za hlasem a jak s tím bylo nakonec naloženo, protože dvě třetiny byly příjemně mrazivé a konec přinesl spousty mrtvol, tudíž OK. Za mne po delší době spokojenost. (14.08.2023)

Horor funguje na báze dvojitého zvratu (môže pripomenúť film The Boy), vďaka čomu snímok dokáže prekvapiť a má nás vo svojich rukách, až kým na konci odhalí tajomstvo. Zároveň vie film vytvoriť hustú atmosféru, miestami mi až hrdlo zovrelo (nočná scéna s rodičmi či vypustenie monštra). Podaril sa aj dizajn monštra a to vďaka jeho jednoduchosti. Možno by ešte lepšie fungoval, kebyže ho nikdy neukážu – ponechajú len vlasy a svetielkujúce oči. Taktiež jeho príchod doniesol do filmu krvavú béčkovosť, len škoda, že z nej nevyťažili viac. Najväčším problémom filmu je jeho logika. V snímke narazíme na scény, ktoré po odhalení dejového zvratu stratili zmysel a logiku. Rovnako tak chýbala konaniu postáv „hlava a päta“ (zbytočná premotivovanosť učiteľky a správanie rodičov).  Záver filmu to podškrtol scénou, ktorá bola vyložene hovadina. Cobweb je na jednu stranu príjemne desivý horor, s temnou atmosférou, výbornými hercami a skvelým monštrom, no na druhú stranu je logicky deravý. Druhé Talk To Me sa nekoná. Škoda. (15.08.2023)

„ZATÍMCO TY SIS STĚŽOVAL VE SVÝ TEPLÝ POSTÝLCE, JÁ TRPĚLA MEZI PAVUČINAMI A KRYSAMI …“ Jako… uběhlo 30 minut a já jsem spokojenej! Zajímavý téma, zpracování i atmosféra. A to ani nikdo nestraší… a když jo, tak mně po těle přeběhnou „zimomriavky“. Pravda, v tom závěru trochu serou na logiku, ale často to bejvá horší…  /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Jedním z producentů je Seth Rogen. 2.) Tvůrci se mmj. inspirovali příběhem Edgara Allana Poea „The Telltale Heart“. Krátký příběh se točí kolem paranoidního muže, kterého děsí neustálý hluk pod prkny na podlaze jeho domu. 3.) Thx za titule „lordek“. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  **  NAPĚTÍ  ** (23.09.2023)

Koncept má samozřejmě fatální logické díry a trochu ztrácí efekt, pokud znáte jednu čarodějnickou epizodu Simpsonových… Ale sakra, já byl nervózní a každý přesně načasovaný zvrat jsem si hrozně užíval. Na Pavučině je nakonec nejvíc nešťastné, že v závěru bezpečně zúročí načrtnuté motivy a primárně zůstává mainstreamovým hororem, ačkoli mířila k vyššímu a ojedinělému vysvědčení. Jenže práce s těmito motivy v čele s odvážným rozhodnutím démonizovat na pohled milující příměstskou rodinu je natolik jistá, že žánroví fandové by měli vzít kina útokem. Ač nedosahuje jeho kvalit a nechce se jim přibližovat, loňského Barbara Pavučina připomene opakovaně. Neobejde se bez lehce nadpřirozených motivů a ve finále následuje obvyklou hororovou šablonu. Jenže provedením je většinou vítaně realistická a má vtahující příběh i proto, že obvyklé hororové šablony umně převléká. 80 % (14.08.2023)

Spoilery. Hahaha, to bola švanda. Temer 4*, lebo mi to trochu pripomenulo skvelého Barbara, ale naozaj len trochu. Musel som si to behom pár hodín pozrieť dva razy, čo sa mi naozaj stáva max. trikrát do roka pri nejakom filme, možno ani to nie. Nie snáď, že by Pavučina bola natoľko geniálnym filmom, ale po prvom pozretí mi pripadala strašne zamotaná. Je to irónia, lebo v skutočnosti je to po dejovej stránke jeden z najjednoduchších hororov roka. Je však tak divne natočený, zahratý, zrežírovaný a napísaný, že vzbudzuje presne opačný dojem. Po prvom pozretí som množstvu scén nechápal. Unikalo mi, prečo sa niektoré postavy správali tak, ako sa správali. No po repríze do seba všetko zaklaplo, je to ozaj nenáročný scenár. Áno, obsahuje pár divných momentov, ale dá sa ponad ne povzniesť. Ak ju rodičia kŕmili, logicky zrejme každý deň, ako je ale potom možné, že si nevšimli, že sa dokázala pohybovať voľne po dome? Ak dokáže behom okamihu drasticky vyvraždiť štyri osoby, naozaj máme veriť tomu, že jej robí problém preraziť drevené steny a učiteľku len škrabne a schová sa? A na konci bola fakt mizerne zamaskovaná; predtým vyzerala ako regulárna obluda a zrazu to bola normálna herečka s čudnou tvárou. Rovnako tak si nie som istý, čo chceli povedať takým záverom, aký použili. Je na 100% jasné, že po záverečných titulkoch učiteľka samozrejme všetko nahlásila a spustilo sa masívne vyšetrovanie, ktoré muselo byť senzáciou roka, navyše „ona“ nemala ako utiecť do príchodu polície. Alebo mala? Ako sa jej vlastne podarilo utiecť na prvý raz? A prečo šli dnu, ak vedeli, že je 99%-ná šanca, že rodičia budú doma? Fakt netuším, či to, že nepoznáme odpovede, je dôkazom fušerstva tvorcov (medzi ktorými nechýbal Seth Rogen ako producent), alebo je to tam naschvál, aby sme si potrápili mozgové závity. (31.10.2023)