Občan Kane

Ultimativní filmový zážitek, který od dechberoucího zpracování po nesmrtelný příběh nabízí vše, co kinematografie nabídnout může. Nikdy nezapomenu na pocity po prvním zhlédnutí. A druhém. A třetím. A jakémkoli dalším. Nebojím se napsat, že kdo nechápe nebo nedoceňuje kvalitu Občana Kanea, nechápe filmové umění. Tahle arogantně znějící pravda podle mě nemá východisko a je tak zřejmá, že se nestydím to tvrdit takhle přímo. U žádného jiného filmu bych to neudělal a před zhlédnutím Wellesova stěžejního díla by mě nenapadlo, že může existovat snímek, který tak bezvýhradně určuje míru filmového vkusu a soudnosti při hodnocení. Nejde o to považovat tenhle film za "nejlepší vůbec", to je samozřejmě jen gesto, ale jakékoliv jiné než maximální hodnocení (zvlášť na tak malé škále jako je ta na CSFD) u mě vyvolává jistou nedůvěru v člověka, co hodnotil, protože něco dělá blbě... Jasně že takovéhle pravdářství se nenosí, ale někdo to tu, kruci, napsat musel! (12.12.2009)

Poprvé jsem tento film viděl v hlubokém předlistopadu ještě jako student v jednom z tehdejších klubových kin. Apelativní děj, tolik upomínající na CASABLANCU nebo DIKTÁTORA, je plně na místě a fakt, že je spjat s mimořádně vynalézavou nadčasovou formou, mu jen prospívá. Léta 1939-1941 byla nejhorší dobou minulého století. Síly demokracie a humanismu, kterým nakonec nezbylo než se proti Belzebubovi z Berlína spojit s Mefistem z Moskvy, byly totálně vepsí. Nepřipraveny na jakoukoliv konfrontaci - natož na tu válečnou - trávily čas zajímavým folkórním obyčejem: vydáváním svých spojenců do rukou nepříteli, který smrtelně ohrožoval je samé. Hranice mezi totalitou a demokracií byly zanedbatelné. Velká hospodářská krize i vzpomínka na sociální otřesy, které s sebou přinesla, byly v živé paměti současníků. A určitý typ podnikatele, britský kruh kolem lady Astorové, francouzská Action francaise, i američtí podnikatelé v osobnostech různých velkopodnikatelů starého kapitalismu typu mediálního magnáta Hearsta, "voněli" nanejvýš nahnědle (nebo, chcete-li, načernale). OBČAN KANE, upomínající na starší vědeckofantastický román Jacka Londona ŽELEZNÁ PATA, je současně aktuální rekonstrukcí i varovnou predikcí tohoto zextrémnělého starého, konzervativně zabarveného typu liberalismu. Film-predikce. Film-varovná predikce. Film-apel. Film-výzva. Film-dílo oprávněně nadčasové a burcující. Takový chce být - a také je - Wellesův OBČAN KANE. (O tom ostatním už tady v nejrůznějších komentářích byla řeč.) (09.10.2008)

O tomhle filmu je těžko něco nového napsat, když už byl tolikrát rozebírán a analyzován a jeho klady a filmařské nóvum (porušená chronologie filmového vyprávění, úvod coby dokument, úžasné přechody záběrů, prolínačky, práce s kamerou...) jsou všeobecně známé. Jistě je po filmařské stránce v mnohém revoluční a jeho natočení byl od Orsona Wellese tak odvážný čin, že ho nelze svádět jen na jeho mladickou drzost, ale je v tom i odvaha nesporného uměleckého génia. Wellesův Občan Kane je nadčasový film, jelikož předpověděl moc mediálního diktátora, který jako šedá eminence v pozadí může doslova všechno. A tehdejší stejně jako současná demokracie mající fenomén médií v samých svých základech je proti němu bezbranná, neb je jím ovládána... (17.02.2007)

Občan Kane jistě patří k přelomovým snímkům světové kinomatografie, avšak na můj vkus je celý film dost nudný, nevyvolal ve mě jediný pocit, ničím mě nezaujal, nechytitl... bohužel. Nebudu hodnotit vysoko jen kvůli zbožňovaní Občana Kane. Z filmu už vyčuchlo vše průlomové... Kane se bude asi donekonečna analyzovat, rozebírat, ale pro mě už nemá své kouzlo. Taková Casablanca, Křižník Potěmkin, 12 rozzlobených mužů, Jezinky a Bezinky, Někdo to rád horké apod. To je klasika, která stále baví a má své kouzlo. Občan Kane bohužel ne. (05.12.2007)

Snad nejinspirativnější film mnoha filmových režisérů a nejskloňovanější film v zahraničních žebříčcích nejoblíbenějších filmů. Bohužel musím říct, že se rovněž jedná o možná nejnadhodnocovanější film všech dob. Jistě, Orson Welles ve svém mladém věku ukázal nesporný talent, kamera je nadčasová a hudba skvělá. Jenomže postavy jsou tak nesympatické, že je vám jedno, co se s nimi v dalších minutách stane. A děj mi přišel nudný až běda, pouze s hezkými obrázky. Občana Kanea považuji za nejvzorovější ukázku vítězství formy nad obsahem, kterou znám. P.S.: Jinak se připojuji k tomu málu diváků, kteří se v Oscarovém klání tohoto roku přikloní na stranu Johna Forda a jeho Bylo jednou zelené údolí. 60%. (01.10.2008)