Země

...a to si říkáš amazonka??!! - aneb - natočím si film, ve kterém budu hezká, i když budu umírat hladem a zimou... a dám si tam medvěda, Leonardo říkal, že to pomáhá... . Rádoby hutná témata, minimální úsilí vynaložené na realizaci (byla ta smrtelná postel nalevo, nebo napravo od vchodových dveří?). Vanity Project the WRIGHT One Edition. (06.08.2023)

Po sérii comiksových filmov si Robin Wright strihla režisérskú veľkú premiéru a vytvorila silný komorný príbeh ženy, ktorá opustila svet ľudí a odsťahovala sa na chatu do horskej samoty. Citlivo poňatý snímok s množstvom úchvatných prírodných obrazov postupne obnažuje ženskú dušu. Táto cesta je tŕnistá a náročná. Záverečné vyvrcholenie tlačí slzu do očí a logicky dotvára celý príbeh. Pekný hĺbavý film. (23.05.2021)

„Co cítíte?“ - „Cítím, že je pro mě těžké být mezi lidmi, protože chtějí, aby mi bylo líp.“ - „Takže nejste schopná sdílet své pocity s ostatními lidmi?“ - „Zkoušela jsem to, ale pak jsem si říkala, proč bych to měla dělat, proč bych to měla chtít s kýmkoliv sdílet? Stejně mi nepomůžou.“ Zdrcená žena z města, která se nedokáže vyrovnat s obrovskou životní tragédií, se uchýlí do přírody, daleko od lidí, aby znovu nalezla rovnováhu a snad i nový smysl života. Jenže vyrovnávání se se ztrátou a samotou je jedna věc, přežívání v opuštěném srubu uprostřed krásné, ale drsné přírody druhá…Fungovalo to na mě. Bavilo mě sledovat Edee procházející si nesnázemi, které nekorespondují s pohodlným životem ve města, a přitom řešící si vlastní démony. Ani na chvíli mě to nenudilo, a to i navzdory pomalému tempu a jisté míře předvídatelnosti (ta tu ovšem nijak nepřekáží). Závěr už pak byl trochu na hraně, ale vzhledem k předešlému jsem z něho zklamán nebyl, chápal jsem ho stejně jako Edee. Tento celovečerní režijní debut bude ode mě za solidní 4*. (07.03.2021)

Natočeno to bylo pěkně, což o to, ale většinou to takhle nefunguje (sama to v záchvatu deprese uznává). Většina žen v podobných případech použije půdu a konopné lano (i když jsem znal jednu, která použila předsíň a drát). Tahle se rozhodla "umřít na divočinu" a jen náhodou se jí to nepovedlo. Ovšem málo uvěřitelný není pro mě jen začátek, ale i konec: vyrovnaná žena středního věku. Teď už nemá koho, s nímž my si mohla trochu popovídat, samozřejmě jen trochu; třeba: to jsem ho picla mezi voči, tos nečekal, co? Já mám dřevo nadělané na dva roky, a co mi chybí na potravinách, dokoupím v kauflandu. Proto snad mi film přinesl více pochyb než optimismu, i když USA je zemí velkých možností: vydupat z horské půdy tak krásnou zelenimu na záhoně ozdobeným plůtkem, kterého si medvěd ani nevšimne, to je množné jen v této zaslíbene zemi. (12.01.2022)

Malý, přesto neuvěřitelně silný film. O bolesti a ztrátě, se kterou smířit nejde se, ale také o naději a síle života, to vše zasazené do nadpozemsky krásných přírodních kulis. Přes pomalé tempo strhující osobní drama, plné emocí a smutku, kterým je film pohlcen stejně jako Edeeina duše. Nestydím se za slzy, protože jen málokterý film mě letos dostal tak moc. (20.08.2021)