Gallipoli

Ten film je o vojne. Ale pritom až na finále, absolútne ignoruje akýkoľvek súboj alebo hrôzu. Tá nastáva na konci a tiež len preto, lebo už všetky postavy dôverne poznáme a tým pádom môže Weir zaťať do živého. A och, že sa mu to podarilo. Weir citlivo vedie svojich hrdinov, odhaľuje nám ich silné stránky, ich motivácie, a akúsi hravosť. Na začiatku sú to len chlapci. Túžiaci po dobrodružstve s akým sa stretávajú v knihách. Každá jedna vlastnosť, alebo prekážka, ktorú na svojej ceste do vojny musia prejsť má svoje opodstatnenie. Mark Lee aj Mel Gibson si skvelo sekundujú. Ich kamarátstvo im veríme. A či už blúdia nehostinnou púšťou alebo pretekajú uličkami Egypta, zažívame tie drobné radosti a starosti s nimi. Ten koniec je potom perfektný. Rozhodne film, čo bude rezonovať dlho. Prečo som toto objavil až teraz? (11.04.2021)

Weira som mal už celkom slušne napozeraného, a to som ešte netušil, že jeho najväčší klenot som stále nevidel. Gallipoli je spolu s Truman show jeho najlepší film, je natočený podľa najlepšieho scenára, aký kedy dostal, má najkrajšiu výpravu a je skvele vypointovaný. Prekvapí (na Weira) svojou brutalitou (je to predsa len vojnový film) a mladým, šikovným Gibsonom, plným hereckého entuziazmu. Film som si kúpil na pomerne drahom dvd a vôbec neľutujem, sú k nemu zaujímavé bonusy. (25.07.2012)

Z toho sebevražednýho útoku na konci běhá mráz po zádech, ale jinak teda nic moc. Opravdu jsem nečekal, že ve válečnym filmu se budou snad 3/4 odehrávat někde mimo válku. Už jsem si myslel, že se Mel Gibson do tý války snad ani nedostane. Nechybělo moc k tomu, abych to vypnul. Naštěstí jakmile se dostal do zákopu, tak začal úplně jinej film. Problém je, že v tuto chvíli už zbejvá do konce asi tak 25 minut a to už pokaženej dojem z celýho filmu nezachrání. Dávám slaboučký 3 hvězdy a to jsem se ještě při rozhodvání, jestli dát 2 nebo 3, nechal ovlivnit hudbou od Jarreho, kterýho mam hodně rád. I když teda do filmu z 1. světový války ty synťáky zase tak moc nepasovaly. (12.09.2012)

"Co jsou tvé nohy?" - "Ocelová péra." - "Co s tebou udělají?" - "Vymrští mě na dráhu." - "Jak rychle poběžíš?" - "Jako leopard." - "Jak rychle tedy poběžíš?" - "Tak rychle jako leopard!" ___ Film jsem viděla před pradávným časem, ale nikdy nezapomenu na tu bezmoc pěšáků vrhajících se proti dobře opevněnému kulometnému hnízdu i ten nesmyslný rozkaz shora podepřený velením, které bylo blbé - jak už to tak asi ve všech armádách bývá - a navíc mělo bojové zkušenosti leda tak z historických knih o punských válkách. Přesto, že je to tak dávno a tak odtažité téma, jsem kvůli těm australským klukům, kteří se ctí naplnili nesmyslný rozkaz, brečela. (02.02.2013)

Filmy Petera Weira mají pro mě zvláštní kouzlo. Na plátně se nemusí celkem nic zásadního dít (třeba jen dva kluci jdou přes poušť nebo si dávají běžecký závod), a přesto jsou mé oči k plátnu přitahovány víc, než kdyby na něm zápasil Bruce Willis s Godzillou. Nevím čím to je, ale dělá to určitě Weir, protože jsem stejný pocit měl u Mrtvých básníků, Pikniku i Truman Show. Co je na Gallipoli velmi příjemné, je humor. Tvůrci se nezalekli v příběhu z 1. světové války i vtipných scén a příběhu to jen prospělo. Kdyby takového nadhledu byli schopni třeba tvůrci českého Tobruku, mohl to být dost slušný film. (03.04.2011)