Bez strachu

Je těžký říct, o čem to vlastně je. Samozřejmě o chlapovi, co napůl zázrakem přežije pád letadla a ještě u toho jako anděl zachrání lidi... A potom se dost těžko vrací do normálu. Možná, že vlastně není tak úplně živý. Nebo možná je. Každopádně mne na to díky Bridgesovi bavilo koukat. A konec byl samozřejmě skvělej. (21.03.2021)

Psychologické drama muže, který ztratil nejen strach ze smrti, ale také záchrannou brzdu pudu sebezáchovy. Max je architekt a podaří se mu přežít leteckou katastrofu při které pomohl zachránit několik dalších cestujících. Všichni jsou na něho pyšní a mají ho za velkého hrdinu, ale na jeho osobní život to bude mít velmi neblahý dopad. Přestal totiž mít strach ze smrti a pud sebezáchovy vzal za své a tak začíná podnikat věci, které by nikdy předtím neudělal, rodina a jeho přátelé pro něj přestávají existovat a jeho manželství se ocitá v krizi. Do jeho života vstupuje posléze psycholog od letecké společnosti jehož prostřednictvím se seznámí s ženou, která sice havárii rovněž přežila, ale o život při ní přišel její malý syn a ona je touto tragédií velmi psychicky poznamenána Setkání těchto dvou lidí je osudové. Nepochopil jsem tak nějak záměr režiséra Petera Weira a dost dobře nevím co chtěl natočit. Ve filmu jsou náznaky několika žánrů najednou, ale ani jeden není dost dobře dotažen. Po zajímavě nastoleném úvodu je film jen jakousi hloubavou křečí, které chybí životnost a především zajímavý rozměr. Jeff Bridges nehraje nijak strhujícím způsobem a nudný rytmus filmu na dobrém zážitku taky nepřidal. Sice je to film pro náročného diváka, ale to bych moc rád věděl co si ten z něj odnesl, když já se u něj soustavně nudil. Mě film totiž vůbec neoslovil ačkoliv daný námět pro mě před shlédnutím představoval zajímavý potenciál. Je sice pěkné, že hlavní hrdina byl beze strachu, ale já byl bez diváckého prožitku, a to už tak pěkné není. Mé hodnocení: 20% (28.03.2013)

Další z těch filmů, který rozhodně neměl mát dvě hodiny, protože se to vleče jak šnek na suché cestě. Sice tu teda jsou nějaké pokusy o atmosféru, ale ty se Weirovy z nějakého záhadného důvodu nepovedly, což je na režiséra, který natočil neskutečně atmosférické filmy jako Piknik na Hanging Rock a Poslední vlna, dost nemile překvapující. Námět to má zajímavý, ale fakt na ty dvě hodiny není. Taky jsem čekal nějaká větší zdělení, než jenom carpe diem a to, že se člověk nemusí bát smrti (což je tady jenom naznačeno bez nějakých hlubších rozborů). Taky jsem se vůbec nedozvěděl, kvůli čemu se Max přestal bát smrti, prostě to tady přijde úplnou náhodou, bez nějakého vysvětlení. Z celého filmu mě zaujalo jenom pár scén (nejsilnější byl ale závěr), kamera, herecké výkony, hudba a samotný nápad, ale jinak už nevím. Na Weira to bylo bůhvíproč i celkem takové... chladné. Nemůžu si pomoct, ale přišlo mi to tak, a to je Weir jeden z mých nejoblíbenějších režisérů. 3* (22.03.2020)

Po havárii letadla povstane novodobý Ježíš Bridges, co vyvede ovečky z útrob pekla na světlo boží. Trošku mu z toho ovšem hrábne ve velíně a začne svůj život "jemně" kořenit adrenalinem: pro začátek sežere potravinu, na kterou má alergii, silnice začne přecházet způsobem, jaký odkoukal od českých chodců (já JDU a vy všichni za volantem se třeba poserte, hlavně na mě dávejte pozor, já ho totiž dávat NEHODLÁM!), sem-tam si zatancuje na okraji střechy vysoko nad ulicemi, v autě musí mít cihlu na plynu a občas v rámci terapie jiných psychoušů napálí plnou rychlostí do zdi. Tenhle život na hraně však kupodivu zneklidňuje a děsí jeho okolí. Zajímavý film, zvláštní, přemýšlivý, ale kratší stopáž nebo dynamičtější tah na bránu by mu vůbec neuškodily. Udělených 70% v tomto případě není úspěch, "Fearless" měl totiž našlápnuto do vyšších pater a k těm 4 cípatým ho dotáhl v první řadě perfektní Jeffův výkon. (11.11.2011)

Zpočátku se Fearless jeví hodně zajímavě a byl jsem velmi zvědavý, kam mě Peter Weir spolu s Jeffem Bridgesem zavedou, ovšem ve druhé půli jim bohužel začne docházet dech a žádnou z dějoých linií se nepodaří dotáhnout do nějakého uspokojivého konce. Celý film tak zůstává dlužen svému potenciálu a pro mě v součtu vyzněl poměrně podivně a prázdně. Pro fanoušky Jeffa Bridgese ovšem povinnost. (07.12.2013)