Night Stalker: Hon na sériového vraha

Mnozí kamarádi a známí nechápou, jak můžu mít rád horory. Proč se dobrovolně vystavuji něčemu podle nich negativnímu, z čeho je mi úzko a po čem se bojím. Marně se jim snažím vysvětlit, že horory pro mě nejsou negativní, necítím se po nich úzko a že jsem z nich maximálně trochu “rozcitlivělej”, co ale platí ještě více o kvalitních dramatech, na které koukají i oni. Snažím se jim vysvětlit, že horor je žánrová zábava, postavená na umu režiséra hrát si s divákem, s jeho emocemi a současně s filmařskou formou, která u nich vyžaduje daleko větší inovaci než u těch nejkvalitnějších vztahových dramat. Hororů můžu vidět pět za den a třicet za filmový festival. O to víc mě baví a jsem po nich o to více hladový. Protože chci pobývat ve fantaskním světě neomezené představivosti jejich tvůrců, které se co do rozmanitosti může rovnat pouze žánr sci-fi. ____ Co ale je pro mě horor ve stejném smyslu slova, jak ho vnímají všichni ti nechápající odpůrci žánrového hororu, jsou věci jako tahle minisérie. Vystavěné nikoliv na fantazii kreativních nadšeneckých filmařů, ale na reálném podkladu dokumentaristicky odkrývající nepochopitelnou anomálii, škodný element našeho světa zosobňující ultimátní hnus a zlo. Věci jako tento seriál mi stačí vidět jednou za rok. Předtím to byl maďarský film Saulův syn. Taky reflektující realitu a taky paradoxně bez přívlastku “horor” mezi jeho oficiálními žánry. (21.01.2021)

Děsivá série vražd vyprávěná především z pohledů vyšetřujících detektivu. Když si uvědomíte tu škálu všech zločinů spáchanou jedním člověkem, vyrazí vám to dech. Dokument však nezvládá prodat dostatečné informace. Jednotlivé případy vždy jen prosviští, nemáte šanci se v nich pořádně orientovat. Chtělo to hlubší propojenost a citlivější dramaturgii. Poslední díl je též velké zklamání. V minutě vám vlastně představí vraha a zbytek se řeší soud a věci okolo něho. To nejdůležitější tady není. Jeho výslech, reakce na jeho výpověď. Kvůli tomu vám ve finále zůstane jen pocit, že potenciál této látky nebyl ani zdaleka vyčerpaný. (30.07.2022)

Netflix tyhle dokudrama opravdu umí. Opět je to po stránce řemesla naprosto bez výhrad. Sledujeme zde řádění sériového vraha v okolí Los Angeles v 80tých letech pohledem dvou kriminalistů, kteří měli celý případ na starosti. Nejvíce téhle sérii ubírá fakt, že to ke konci ztratí drive a po dopadení vraha se vytrácí jakási mýtika nebo démoničnost, kterou od začátku tvůrci budují. Další netflixovská dokumentární serie, kterou stojí za to vidět a ze které běhá mráz po zádech. (24.02.2021)

Vynikajícně. Další precizní minisérie Netflixu o sériových vrazích. Tato si bere na mušku Ricarda Ramireze. Zpracování je opět prvotřídní. Všechny čtyři díly se věnují opravdu primárně vyšetřování od začátku do konce, s odhalením viníka na konci, samozřejmostí jsou mluvící hlavy vyšetřovatelů a příbuzných obětí a všechno je to prostě skvostné, včetně slušného brnkání na nervy a emoce a správně dávkovaného napětí, nejen ve formě skvělých cliffhangerů. Navíc je tato minisérie zpracována ještě o stupeň lépe, než nedávný Rozparovač. Za mě tedy absolutní spokojenost. (23.02.2021)

Spousta typicky amerického patosu, gest a vzhledem k obecně známé neschopnosti amerických kriminalistů potírat činnost sériových vrahů i přehnané heroizování jejich "schopností". Na druhé straně pak démonizování jednoho vychrtlého ultrazbabělého zmrdečka, který si beze zbraně netroufl ani na patnáctiletýho kluka, takže to svoje pentagramové peklo ordinoval hrdinskou střelbou do spících mužů,  rozespalých žen či alfasamecky dominantní sexualitou vůči dosluhujícím seniorkám. Škoda, že namísto těch nevinných obětí neskončily dobodané všechny ty Ramirezovy nadržené groupies, zasypávající jeho vězeňskou celu svými uměleckými akty a návrhy k sňatku. To by se myslím k logice věci slušelo mnohem víc. 60% (04.10.2021)