Sedmnáct zastavení jara
Sjemnadcať mgnovenij vesny
Seventeen Moments of Spring
Obsahy(1)
Otto von Stierlitz je hlavní hrdina ruské románové série Juliana Semjonova Sedmnáct zastavení jara. První kniha vyšla v roce 1970), a stejnojmenný televizní seriál, byl natočen v roce 1973. SS-Standartenführer Otto von Stierlitz byl ve skutečnosti plukovník Maxim Isajev, tajný agent KGB, který před infiltrováním SS Sicherheitsdienst operoval v Paříži a v Šanghaji. Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány skutečnými událostmi. Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Stierlitz/Isajev zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB. Dílo poprvé publikováno v době, kdy se sovětský režim pokoušel obnovit reputaci KGB, která značně utrpěla rolí vykonavatele Stalinových excesů. Má se za to, že popularita Stierlitze vnímání KGB v Rusku pomohla. Stierlitz/Isajev byl považován za ideálního agenta. Narodil se ve středu Rusi a byl to renesanční člověk, schopný dokončit všechny mise, ale současně znalý i kultury a umění. Mluvil všemi evropskými jazyky vyjma irštiny a albánštiny. Nedával přednost násilí – má se za to, že ve své padesátileté kariéře agenta zabil pouze jednou. Podobně jako James Bond měl svůj oblíbený nápoj, kterým byl koňak. Jezdil automobilem značky Horch a na rozdíl od svého západního protějšku neměl slabost pro ženy. Na svých cestách Evropou se Stierlitzovi stýskalo po rodném Rusku a často snil o návratu. Vypravěčem v ruské verzi TV seriálu "Sedmnáct zastavení jara" byl herec Kopeljan. Jeho úkolem bylo divákům se sníženou chápavostí objasňovat Stierlitzovy hluboké psychologické úvahy a vychytralé intriky. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (72)
Pokud jde o špionážní drama, je tento seriál, dle mého názoru, opravdu asi tím nejlepším, který jsem mohl vidět, i když se bohužel již velmi dlouho na českých televizních stanicích neobjevil. Je to vlastně naprosto jiný žánr, než na jaký jsme v souvislosti s tajnými agenty zvyklí. Neustále se tu střídají brilantní dialogy s vnitřním uvažováním hlavního hrdiny, doplněném o výstižné charakteristiky dalších důležitých postav. Naproti tomu je tu velmi málo akce, což působí velice realisticky, protože v takto vysoké hře si asi nikdo nemůže dovolit jednat bez dokonalého promyšlení všech věcí do nejmenších detailů. Vynikající je hudba, která v každém okamžiku podtrhuje atmosféru, jež je v některých chvílích napjatá jako struna. Jsem moc rád, že jsem měl možnost tenhle seriál vidět, a určitě jsem si jej nepustil naposledy. 95% ()
Nejslavnější ruský seriál, velmi inteligentní špionážní intriky v intrikách. Skvělé je fundované vykreslení charakterů reálných postav bez toho, že by měl člověk dojem, že do něj někdo horem dolem rve historii. Fascinuje drobnokresba velmi schopných mužů, kteří měli v rukou říši, že to prostě nejsou karikované ploché figurky, se kterými se vypořádává übergeroj jako ve střílečce Wolffenstein... Také neúprosně logické diskuse například o svědomí z teologického úhlu pohledu kněze a další těžká témata. Dílko velmi zdvihlo morální kredit KGB, o čemž by mohl vyprávět i soudruh Putin, pro nějž je Tichonovova postava vyloženě alter ego... P.S. má nejdražší dostala z typicky ruské zadumanosti s romantickou hudbou a divokými husami na obloze atd. záchvat smíchu, ale já mám tyhle velmi dlouhé scény, kdy se buduje atmosféra, na sovětské tvorbě upřímně rád, bez žertů. ()
Jo, proste Otto Von Stierlitz rozhodne patri do vseobecneho rozhladu, bez debaty. Je to aj akysi sovietsky pokus odpovedat na Jamesa Bonda a bondovky. Podla knih Juliana Semjonovovovova sa ulohy Stierlitza zhostil Vjaceslav Tichonov /Bondarcukova Vojna a Mir seria/ , ba dokonca mal po vzore 007-ky aj svoj oblubeny napoj. Len sa rychlo nepamatam, co to bolo, ale nieco z tejto trojice : kofola, konak alebo dzus s vodkou. Uz neviem presne, je toho fakt vela a vsetko sa neda pamatat. 80 % ()
Nedávno som si prečítal výborný historický faktografický román "Sedemnásť zastavení jari", ktorý v roku 1970 napísal ruský spisovateľ Julian Semionov. Urobil na mňa silný dojem. Preto som bol nadšený, keď som zhliadol jeho dvanásť dielnu seriálovu adaptáciu z roku 1973. Na podklade príbehu sovietskeho agenta Maxima Maximoviča Isajeva, ktorý sa infiltroval do najvyšších nacistických kruhov ako standartenfurer Otto von Stirlitz, sa odhaľuje zradcovská politika západných spojencov, ktorí sa bez vedomia Sovietskeho zväzu začnú zaoberať plánmi usporiadania sveta po vojne. **** ()
Legendární špionážní seriál s kvalitním hereckým obsazením, skvělým hudebním doprovodem a mimořádně působivým příběhem jsem obdivovala už před lety při jeho televizní premiéře. Je skvělé, že znovu vychází na DVD. Pohledný, odvážný a chytrý Tichonovův agent Otto von Stierlitz vzbuzuje sympatie už jen tím, jak sám obklopen nepřáteli a ve stálém nebezpečí odhalení, plní svůj úkol. Přesto, že má film pomalé tempo a střílí se tam minimálně, neubírá mu to na dramatičnosti a vložené dokumentární záběry mu dodávají na věrohodnosti. Na rozdíl od anglického špiona Jamese Bonda, který bojuje fyzickou silou a dokonalou technikou, má Stirlitz jako jedinou zbraň svůj rozum a inteligenci. Podsouvat tomuto seriálu ideologický podtext je nesmysl. Není zde o nic víc propagandy, než ve válečných filmech z opačné strany barikády, protože prostě každý kope za svůj tým a každý hrdina potřebuje svého protivníka. Nevím, kde by hledali scénáristé nepřítele pro válečné velkofilmy, kdyby žil celý svět v míru. ()
Galéria (68)
Fotka © Gorky Film Studios
Zaujímavosti (23)
- Seriál se natáčel převážně v Rize, v Německu bylo natočeno pouze několik scén. (gjjm)
- V německém dabingu daboval Stierlitze Otto Mellies, který v ruské versi hraje vojáka Helmutha. (gjjm)
- Mnoho nápisů ve filmu je v azbuce, a to i v případech, kdy to je absolutně nevhodné. Pokud jsou nápisy latinkou, jsou v nich pravopisné chyby – např. v devátém díle je "Fogeln" místo "Vogeln". Jako formuláře telegramů jsou také zásadně používány azbukou psané formuláře sovětské pošty. (gjjm)
Reklama