Matrix Reloaded

První Matrix byl zjevením. Oslavou filmové akce. Snem, ve který všichni fanoušci žánru snad ani věřili. Vizuální poklad. Totální transfúze. Kopírovali ho jiní, kopírovali ho právě v obou pokračováních i sami bratři (dnes sestry) Wachowski. K vypiplané akci ovšem přidaly možná dospělejší a mnohovrstevnatější příběh, ale i nezáživné filosofické plácání. A že ho bylo. Tohle omámení diváka unylým chytračením prostě nefunguje. Akce až na výjimky jednoduše postrádala duši. Třeba takový souboj Nea s desítkami agentů Smithů je místy fascinující, ale nemá v rámci děje prakticky žádný smysl. Postavy předvádějí nedůvěryhodné emoce. Nemá to onu vnitřní sílu. Stěžejní postavy se na šachovnici mdle posouvají dopředu, Neo jde tam, ten ho pošle jinam, další mu zase řekne, že musí najít někoho jiného a když je někdo v úzkých, Neo využije své supermanovské létání. První třetina, kdy hodně představujeme Sión, je plná postav, které jsou nezajímavé, ději nijak nepomáhají a navíc melou (jak jinak) docela nezajímavé věci. Stříhal bych, stříhal. I výběr hudby je výrazně slabší než v jedničce. Akce obecně samozřejmě potěší. Bezmála dvacetiminutová automobilová honička nabízí dokonalou souhru choreografů a kaskadérů, radost pohledět. Hugo Weaving je znovu skvostný, naopak ústřední klaďácké trio s Keanu Reevesem v čele nijak neoslní. Víc otázek, než odpovědí. (07.09.2016)

Na první dojem nepůsobí Matrix Reloaded jako správné a plnohodnotné pokračování diváky milovaného Matrixu. Postupně však otevírá nový směr a piluje samotný styl naznačený prvním filmem k vizuální dokonalosti. Krom toho prakticky vše je zde stylovější a větší než v jakémkoliv jiném filmu. Ať je to souboj Nea s kopiemi Smithe, zatím stále nepřekonaná honička na dálnici nebo hudebně a choreograficky precizní souboj v sídle v horách. Tyto tři scény posouvají akci jiným směrem, než bylo do prvního Matrixu zvykem a přidávají (i když digitálně) myšlenku a nezaměnitelný styl. V kině celý film působí ještě naléhavěji a funguje stejně dobře jako akční jízda plná efektních nápadů i jako filozoficky hluboký film plný odkazů. Přesto všechno nedosahuje pokračování kvalit prvního dílu, ale podle mě osobně to ani nebylo záměrem. První Matrix je jiný film v mnoha ohledech a v Reloaded šli Wachowski o hodně dále, čímž film trochu ztrácí na srozumitelnosti pro některé diváky, ale naopak dává prostor mnoha teoriím. Film, o kterém se bude ještě dlouho diskutovat a bude se na něj hrozně dobře a zábavně dívat. (05.06.2004)

Co nám bylo v prvním (kéž by zůstal posledním!) dílu trilogie lehce naznačeno, je nám v druhém podáno s razancí rány do nosu. Ano, Neo je spasitel, tudíž se nedivme davu, jenž ho v Sionu vítá po způsobu malomocných, k nimž zavítal Kristus. Lehké náboženské metafory se stávají těžkotonážními, Morfeus se odsouvá do pozadí, Trinity slepicovatí, Vědma pochybuje a Smith se množí před očima. Neo, tohle by potřebovalo podstatně schopnějšího a charismatičtějšího Vyvoleného, aby zabránil katastrofě. (21.07.2007)

Nejen první polovina mě zarazila, užasnou nudou, kde jsou hluchý místa i během filmu (na rozdíl od prvního dílu, kde to sršelo atmosférou už od začátku do konce). Slabší pokračování, kde zaostává tak precizní scénář, scény a brilantnosti jako v jedničce. Wachowski se soustředili hlavně na vizuální efekty, které ale nezakryjí všechno a ta příšerná hudba. Pokračování mi vůbec nesedlo. Velký plus na mém hodnocení mají kostýmy a více akce. (28.10.2011)

Ani zdaleka ne tak špatné, jako jsem po záplavě rozporuplných názorů čekal. Je pravda, že oproti jedničce přibylo triků na úkor příběhu, ale přesto se nejedná o typickou "nastavovanou kaši". Zajimavý byl souboj Nea s namnoženými Smithy. Taky jsem si nevšiml nějakých vyloženě nepovedených triků, ale to může být i mou vrozenou slepotou. :) (10.05.2004)