Tieňohra

Sice bych měl být tedy na jednu stranu asi rád, když se někdo z česko­-slovenských tvůrců rozhodne v našich končinách narušit žánrovou hegemonii komediálních a dramatických vztahových filmů, nesoucí se z valné většiny na vlně trapnosti a nesoudnosti, žánrem thrillerovým, ovšem na druhou stranu, hergot, když už na to mám koule a do něčeho takového se pustím, tak k tomu musím mít ale sakra alespoň trochu výrazný materiál, což se v případě Stínohry bohužel nestalo. Především zápletka je totiž vážně nepovedená záležitost, která naprosto ve všech ohledech tápe. Od jejího celkového významu a příběhové podstaty, přes absenci spádu a napětí, přes její krutou tuctovost a nenápaditost, přes kostrbaté dialogy, až ke zcela nefunkčním, chladným emocím, opomenout pak nemohu ani tristně zpracované postavy, jejichž myšlenkové pochody, charaktery a chování působí silně nepřesvědčivě a divně, no a ani samotný, velmi poklidný a až extrémně mlčenlivý styl filmu též nepřináší ty potřebné pocity, které by dokázali diváka zaujmout a oslovit, no a závěr, respektive pointa, tomu nakonec dala pověstný poslední hřebíček, který jen potvrdil prázdnotu celého filmu. Co se ještě castingu týče, tak v tomto ohledu je to složité hodnotit, pozitivně lze tedy asi brát, že se tedy vesměs, až na Čermáka, jedná o tváře spíše méně známé, neokoukané a typologicky možná i dobře obsazené, zároveň jde ale i o tváře ne zrovna dvakrát sympatické a herecky na nějaké extra výrazné výši. Jediným skutečným kladem Stínohry tak zůstala jen opravdu vážně skvělá a působivá atmosféra, profitující především z vizuálně syrového prostředím a ,,špinavě´´ zabarvené kamery, nicméně to je příliš málo na to, aby mohla být tato podívaná hodnocená jakkoliv lepé. (20.04.2023)

Režisér Peter Bebjak natočil znepokojivý psychologický thriller, který jsem si opravdu maximálně užila, a to i díky chytrému scénáři Venduly Bradáčové a skvělým hereckým výkonům téměř všech zúčastněných. Podobný typ žánru v našich končinách nemá tradici, proto si myslím, že si tvůrci určitě zaslouží obdiv a respekt za to, že sebrali odvahu se do něčeho takového vůbec pustit. (80%) (04.09.2023)

"Jste jenom další z těch, co si vůbec nic nepamatujou, kromě toho, že to rozhodně neudělali." Tohle bylo velký umění, takže jsem tradičně trpěl. Barevně to bylo tisíc odstínů šedi, mluvení nesrozumitelný, zvuk skřípavej a děj se nekonal. Já jsem však optimista, takže jsem pořád doufal, že se něco stane a ... ono se nestalo. Navíc jsem si k hlavnímu hrdinovi Honzovi vypěstoval vypěstoval solidní osobní vztah - tuším, že se mu říká alergie. A ačkoli mě Honza hodně štval, tak na kapitánku Muddrovou rozhodně neměl. Tato "profesionálka" se chovala jako slepice a její nechápavej výraz měl kdokoli vylepšit pravým hákem, aby se probrala. No nic, do odpadu to nespláchnu jenom proto, že vyšším dobrem unavenej vyšetřovatel Dvořák byl docela zajímavá figura. (17.07.2023)

Pokud bych měl vybrat něco, co na mě udělalo největší dojem, tak to byla ošuntělost. Policejní služebna, tělocvična, nemocnice či byt, to všechno na mě působilo bezútěšným a otlučeným dojmem. Snad nejlépe z toho všeho vycházel kriminál. Své si odvedla i civilní kamera. A to všechno mě strašně bavilo. Dalším plusem jsou výborní herci s perfektně rozervaným Ondríkem na čele proti nemuž stál drogami narušený Jankovský, kterému jsem žral každé gesto. Příběh sám se sice zpočátku tváří jako klasická story s pomstou coby ústředním motivem, ale okolnosti a hlavně závěr ho staví spíš do roviny, ve které hraje hlavní roli odpuštění sama sobě. Bez čeho bych se dokázal obejít jsou některé dějové odbočky a konkrétně linie Leony Skleničkové mi přišla zbytečná. Nicméně Bebjak ukázal, že umí a podle mě by měl dostat do ruky konečně pořádný rozpočet. Ostatně kdo jiný? 80% (06.03.2023)

Vo výsledku ma Bebjak nesklamal."Stínohra" síce sľubovala asi trošku niečo iné a možno aj z anotácie divák očakával niečo iné, ale nemôžem to označiť za zlyhanie alebo sklamanie. Myslím si, že sú dokopy 2 veci, ktoré aspoň trošku skritizujem. V prvom rade Bebjak v niektorých scénkach dáva zbytočne veľkú dávku hudby a okrem toho je ešte aj celkom nahlas. A nemyslím si, že ju tie scénky úplne potrebovali. Mala byť viac v pozadí. Druhá vec je, že po určitom bode som začal mať pocit, že film vyslovene spomalil a začínal sa už len vliecť. A to bola celkom škoda. Myslím si, že do bodu, kedy sa objaví telo v kontajneri ma to veľmi držalo. Potom to malo sem-tam scénku, ktorá ma dostala. Ako napríklad scénka počas raňajok a debata medzi Janom a Michalom počas nich. Ale rovnako sú tam potom aj stupídne a patetické scénky, ktoré sme vôbec nepotrebovali. Úvod je super, záverečných pár minút rovnako. Milan Ondrík je vynikajúci a veril som mu každú momentku. Rovnako chválim Hynka Čermáka. A to priateľstvo medzi našimi hrdinami fungovalo skvele. Plus aj taký ten vnútorný konflikt a výčitky svedomia sú dobre zachytené. Myslím si ale, že mohlo to byť ešte o niečo silnejšie. A najmä to nemuselo v strede tak tápať. Hodnotenie: B- (17.04.2022)