Proti všem

Já si myslím, že ta Vávrova trilogie není tak špatná, jak se o ní říká. Jistě, je to didaktické, ilustračně popularizační, zjednodušující, místy i naivní, používá se tu slovník padesátých let, ale přesto je to dobře koukatelné. Jsou to velkoryse udělané filmy s výbornou režií. Na to, v jaké době filmy vznikly, je to dobrý počin. Rozhodně to mohlo být horší, kdyby to točil nějaký břídil a skutečný zaprodanec režimu. (17.07.2008)

Nepřehlédnutelným motivem posledního dílu "husitské trilogie" je ideologické vypořádání se s "fanatickými" husitskými kazateli. Tento motiv snad poněkud překvapivě působí téměř jako hlavní téma filmu. Vedle praktických důvodů, jakými byla jistě nákladnost bojových scén, šlo nepochybně o výrazně ideologické rozhodnutí. Přestože v husitském hnutí skutečně vznikly a existovaly určité extrémní náboženské proudy, dokonce proudy, jejichž příslušníky Žižka vojensky potlačil, byl hlavní směr táborské teologie všeobecně přijímán a stal se také základem pozdější teologie Jednoty bratrské. Sto let před Lutherem zde byly formulovány základní důrazy protestantské teologie v podobě, která zůstává platná v podstatě dodnes. Náboženskou podstatu husitského hnutí pochopitelně potřebovali komunističtí ideologové v maximální možné míře zamlčet, takže se jim v zásadě okrajový jev náboženského extrémismu stal vhodným materiálem k vytvoření anachronického dojmu, že většina husitů "vlastně" neválčila pro náboženské přesvědčení, nýbrž pro onen nový spravedlivý řád, který byl dle marxistického výkladu v Táboře založen... A jak hodnotit ostatek filmu? Bojové scény opět impozantní, škoda, že jich není ve filmu víc než nějakých patnáct nebo snad dvacet minut... Celkový dojem: 55% (12.02.2012)

Třetí díl epopeje O. Vávry o husitském revolučním hnutí vznikal ještě za období pozdního stalinismu, ale objevuje se v něm odvážná myšlenka. Radikální hnutí adamitů - pikhartů vedlo společně s rozpory mezi tábority a pražany k rozštěpení husitského hnutí, které bylo předzvěstí jeho konce. Vávra tu ukazuje, jak nebezpeční jsou fanatičtí vůdci, kteří dokáží strhnout část lidu na svoji stranu. Zvlášť osobnost Kánišova je zde zobrazena velmi pozoruhodně. Člověk by řekl, že se historie českého národa neustále točí v bludném kruhu krásných myšlenek a špatných konců (1948, 1989) a že z pravdy nakonec zbývá jenom blebleble... Vávra byl klasik velkých scén jako by namalovaných generací Národního divadla, ale někdy se jeho bojové scény utápějí střízlivým okem v dosti nepravděpodobnou melu. Proto zaostávají za myšlenkovou osou díla, kterou jsem naznačil. Opět škála vynikajících herců, ovšem pro obsazení třetího dílu opět Vávrovi chyběly nové tváře, a tak je tu Vojta, Lukavský, Krejča, Voska, Matulová (hle, co se stalo z královny Johanky!) zase v novém obsazení. Jinak mě zaujala Jana Rybářová v postavě mladičké novicky. Z jejího projevu (již i ve Stříbrném větru) jako bych četl její nešťastný konec... (25.06.2014)

Završení historické trilogie. Husité odcházejí budovat vysněné město Tábor a pod vedením Jana Žižky se připravují na boj proti královskému vojsku ... Opět výborně natočený historický film s vynikajícími herci... Všem přítomným pochybovačům: Ano, celá trilogie je poněkud ideologicky zaměřena a se skutečnou historií toho má společného velmi málo. Husité ve skutečnosti nebyli žádní andílci, ale vem to čert. Nevadí mi to. Neznám totiž historický film, který by se věrně držel faktů. Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem jsou pro mě nejlepší historické české filmy. (24.09.2008)

Opět skvěle zpracovaná, velkoryse výpravně pojatá freska z dob českého husitství. Film je zcela v područí Zdeňka Nejedlého, potažmo jeho vzorů, což nám ovšem z dnešní perspektivy nemůže vadit. Velice realisticky zobrazeno nebezpečí zpátečnictví i radikalizace a jejich potlačení. Při sledování bitvy na Vítkově si připadám jako při četbě Palackého veledíla:"Geschichte des tschechischen Volkes in Böhmen und Mähren". (30.09.2004)