Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Záverečná časť veľkolepej husitskej trilógie Otakara Vávru. Po bitke pri Sudoměři sa husitské hnutie šíri po celej krajine a ľudia odchádzajú budovať opevnenie mesta Tábor. Pražania žiadajú o pomoc proti Žigmundovym vojakom a táboriti pod vedením Jana Žižku sa vydávajú smerom k Prahe. Opevnia sa na hore Vítkov, aby sa v krvavej bitke stretli s početným Žigmundovym vojskom. (STV)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (135)

darkrobyk 

všetky recenzie používateľa

Po letech jsem přidal jednu hvězdu za řemeslo a herecké výkony našich nejlepších herců, byť někteří poněkud přehrávali, ale jejich role si to nejspíše žádaly (např. fanatičtí kněží nebo J. Vojta). Bitvy jsou solidní na svoji dobu, o tom žádná. Jako v předchozích filmech i zde jsou typově vybráni herci tak, aby buď u diváka vzbuzovali sympatie, nebo mu vadili už od momentu, kdy se objevili. A tak tu máme přehlídku držek pomatených pánbíčkářů (dnes by se nejspíš při výkřicích jako Adam a Eva svlékli úplně), zarputilé výrazy šlechty a nehezké tváře kléru.... zato Jana Rybářová a Vlasta Matulová jsou skutečnou ozdobou filmu. Historickou věrohodnost příliš hodnotit nelze, anžto je soudružsky pokřivená, a o tom, že jde o nejedlovskou propagandu (Rudý dědek měl v tomhle dozajista své prsty), nelze pochybovat. ()

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

Majestátne. Síce zneužité komunistami, koľko sa len dalo, ale tak husiti im svojou rovnostárskou spoločnosťou prišli vhod. Keď niekto nazve tento film ideologickou sračkou, v tom prípade nechápe ideológiu Táboritov. Zatemnenému mozgu ale ťažko vysvetliť, v každom prípade v rámci trilógie slušné zavŕšenie a platí to, čo aj u predšlých častí - na rok 1956 to je veľké dielo aj vizuálne. ()

Reklama

RHK 

všetky recenzie používateľa

Vávru mám rád, jeho husitskou trilogii taky. Tenhle díl je však asi nejslabší, nejvíce poplatný době vzniku. Náboženští fanatici jsou až příliš trhlí a nesympatičtí (snad později inspirovali i autory 30 případů majora Zemana - blouznivec Bič Boží má svůj předobraz právě zde). Právoplatný český král Zikmund Liška Ryšavá je jen záporným cizákem, zato Žižka svým jednotícím projevem připomíná totalitní všechny sjednocující Národní frontu. Pořád je to však pan Vávra, s velkolepými historickými scénami, včetně dobývání Tábora a bitvy na Vítkově, a s nejlepšími českými herci té doby. Skvělý byl např. Stanislav Neumann v roli ukňouraného zarputilého popa. Ukázka - bitva o Vítkov: http://www.youtube.com/watch?v=afEfCniXWV8 ()

Mikita 

všetky recenzie používateľa

Zcela nedotčena předchozími díly, s nedůvěrou a opatrným přístupem k podobným filmům, jsem byla vržena do víru něčeho neuvěřitelného. (Naprosto mě uzemnila ohromná milionová výprava, kostými, kulisy, davové scény až otvírají ústa.) Neporovnávám tedy. Bilancuji a přemítám. Zaslouží obdiv film jako celek? Za sebe říkám rozhodně ano. I bez hlavního nosného hrdiny je na několika miniaturních příbězích poutavě ukázáno obecné myšlení lidí, kteří silně v něco věří. Víří zde fanatismus, zaslepenost,odvaha i nadhled. Navíc každý příběh funguje i jako samostatné drama mimo historické události a je snadné se s postavami sžít (ať už v lásce či ve vnitřním souboji při rozhodování v co věřit, za co bojovat, či se držet mimo veškeré dění). Vyhovovalo mi trochu naivistické a místy i groteskní vykreslení některých postav či situací. I přes jakousi stylizaci a komičnost je myslím výborně zachycen duch doby, strach i opozice proti všem (i když pojetí je značně neobjektivní). A Žižka jako vysloveně kladný hrdina, rozumný a skvělý stratég, který se umí dojmout? To musel být ale Chlap! ()

Milwa 

všetky recenzie používateľa

Od školního věku jsem k tomuto filmu měla předsudky, byl mi popisován jako historický film nulové hodnoty velmi poplatný době. Nemohu jinak, než oponovat. Po zhlédnutí musím říci, že jde o vysoce kvalitní historický film po všech stránkách. Takzvaná ideologie lze snad spatřit jen v zobrazení ideologie husitsví, která byla ve své podstatě totožná se socialismem. Není to ideologické zmanipulování, pouze interpretace. Tento film věrně ukazuje tehdejší společnost v její různorodosti. Není to jen černobílé zobrazení dobrých husitů a zlých katolíků. Jsou zde nastíněny vznikající různorodé frakce husitů, jako byli Táboři, Želivského Pražani, nebo Adamité, na druhé straně ukazuje tehdejší moc a morální stav katolické církve. Jediné, co mi přišlo trochu více přitažené za vlasy byly scény se silnou propagací českého nacionalismu. Co musím velmi vyzdvihnout je kamera a režie a herecké obsazení. Tak bravurně zvládnuté davové scény bez jakýchkoli výdobytků moderní techniky jsem neviděla. Také výprava byla nadstandardní. Do hlavy se mi vkrádá přirovnání k trilogii Pán prstenu.. ..ale ta naše je o 50 let starší. Každému tento film doporučím a doufám, že v budoucnu nebude tak opomíjen, byla by to škoda. Smekám před panem Vávrou. ()

Galéria (57)

Zaujímavosti (14)

  • Ve třetím díle husitské trilogie se někteří z herců objevují v jiných rolích, než v předchozích dílech. Např. Vlasta Matulová hrála původně královnu Žofii, nyní hraje dceru husity Zdenu. Stejně tak i Miroslav Doležal, původně šlechtic, později husitský kněz Bydlinský, nebo Václav Voska, nejprve Čeněk z Vartenberka, později husitský kněz Kániš. (lucascus)
  • Premiéry tohoto filmu (4. 10. 1957) se nedožili tito zúčastnění herci: Jana Rybářová (zemřela 12. 2. 1957) a Vladimír Řepa (zemřel 19. 8. 1957). Kromě toho byl tento film posledním pro herce Adolfa Vojtu – Jurného (bratr Jaroslava Vojty a Hermíny Vojtové) a J. O. Martina, kteří zemřeli nedlouho po premiéře. (krib)

Súvisiace novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (viac)

Reklama

Reklama