Nezbedný bakalář

Spisovatel Zikmund Winter (1864 - 1912) působil v letech 1874 - 1884 v Pardubicích a v Rakovníku jako středoškolský profesor historie. Ve fondech rakovnického archivu našel inspiraci pro řadu svých děl, zejména ze 16. a 17. století. A právě v Rakovníku se odehrává děj jeho povídky Nezbedný bakalář (1883), kterou v roce 1946 převedl na stříbrné plátno režisér Otakar Vávra. Příběh je zasazen do doby vlády Rudolfa II. Do rakovnické školy přichází nový bakalář, sice trochu lehkomyslný, ale beroucí své povolání jako poslání. Neváhá kriticky vystoupit proti městské radě, která o školu a děti nedbá. Proto se brzy stane konšelům trnem v oku. Ti za něj potají shání náhradu, ale bakalář nad nimi vyzraje: když se o plánech městské rady a místních měšťáků dozví, opouští město i s dětmi - svými žáky - a společně odcházejí do Prahy. Ve filmu se kromě výborného Zdeňka Štěpánka v titulní roli blýskla celá plejáda hereckých es (O. Korbelář, J. Vojta, J. Marvan, F. Smolík ad.). (27.02.2012)

V dobách, kdy dalo se radovat z otevření českých vysokých škol po druhé světové válce, snad bych nadšeně výskal nad tím, jak byli ti, kteří hází vzdělání klacky pod nohy, zostuzeni. Nyní je však doba "nezbedných bakalářů" opisujících disertační práce a "profesores" omlouvajích toto bizarními výmluvami. Dnešek tak vrhl nemilosrdně jasné světlo na poněkud jednostranný pohled, ve kterém příslušnost ke stavu plně determinuje charakter člověka. Připočtu-li ubranou hodnotu redundantní milostné zápletky, vychází mi slabé ***. (12.10.2009)

Vzhledem k výborným výkonům celé naší plejády herců dávám snímu čtyři hvězdičky, ale proti jiným filmům,, které chtěly zobrazit komediální formou prostředí 16. století, je poněkud slabší a nudnější. Na jedné straně tupost a nabubřelost konšelů českého venkovského města, kteří sami hodují na účet městské pokladny, zatímco škola připomíná prasečí chlívek. A pak přijde bakalář, který se nebojí pány měšťanosty zesměšnit. Vedle starých herců se tu objevují nové tváře - Jaroslav Maeš, Vlastimil Brodský, Oldřich Musil, Josef Vinklář či Bohumil Bezouška. Málem je mezi těmi žáčky darebáčky nepoznáš. (16.01.2019)

V porovnání s Rozinou jsem byl maličko zklamán. Zdeněk Štěpánek i zde hraje famózně, ale přeci jen mi více sedel v té důstojnější poloze, než zde v té poloze (minimálně částečně) komediální. Filmu podle mě trošku škodí právě ta jakási rozpolcenost. Na jednu stranu zde Vávra (podobně jako v Rozině) ukazuje složité sociální poměry (zde tedy především žactva a studenstva), na druhou stranu jsou zde některé dosti rozverné scény (včetně té závěrečné písničky žáků darebáků na odchodnou). Co mi taky trošku nesedlo, bylo příliš karikaturního pojetí pánů konšelů a jejich dam, kde mi to trošku připomínalo atmosféru Vávrovy husitské trilogie. Ty čtyři hvězdičky jsou dnes tak spíše tři a půl. Zaokrouhluji nahoru hlavně kvůli skvělé hudbě Jiřího Srnky (viz třeba ta vánoční koleda v podání studentů). (18.11.2023)

Velmi příjemná kostýmní podívaná, která má všechny devizy pro úspěch - kvalitní dekorace a kostýmy, kvalitní herecké výkony (nenarazil jsem na žádné škobrtnutí ani dobovou manýru a to i co se týče ženských představitelek), výtečná práce s komparsem (hlavně u malých dětí) a dobré uchopení předlohy. Štěpánek opět zastiňuje co se dá, výborná je scéna kde se sejde v Praze s Marvanem a Smolíkem - opravdové herecké hody. Některé scény až připomínají černobílé malířské plátno, hlavně v závěru a v doprovodu dobově stylizované hudby vytváží autentického ducha, který se nenechá unášet žádnou kašírovaností. (24.11.2009)