Vysielame správy

Prvý krát som nedával pozor a robil som čosi na pc a čudoval som sa, čo také úžasné je na tomto filme. No tu treba vnímať dialógy, mimiku, gestá a celú tú atmosféru novinárskej brandže a na povrch vypláva ako keby mimochodom ľúbostný trojuholník, kde neviete komu držať palce. Na druhýkrát som si to už vedel vychutnať. (23.06.2009)

Jelikož mě dění za oponou vysílání zpráv moc nebralo, ze začátku jsem se trochu nudil a chvíli mi i trvalo než jsem si našel cestu k postavám. V druhé půli, kdy se začali rozebírat více jejich jednotlivé vztahy už mě to docela chytlo a dobře jsem se bavil, ale kvůli slabšímu rozjezdu lepší tři. Musím říct, že konec mě docela překvapil, ale nemůžu teď říct jestli v dobrém nebo ve zlém. Btw: Angličtina v tomto filmu nepaří mezi ty jednodušší (odkazuji na neexistenci českých titulek (a nebo neumím hledat)). (10.04.2010)

Cena za Neznost a Vysilame zpravy su najlepsie filmy Jamesa L. Brooksa + este 1, ale nespomeniem si na nazov. perfektne dialogy, vybporne tempo a namakane kulisy -silne atributy filmu. Mam rad ked sa tocia filmy na temu vysielanie, spravodajstvo, vysoke pracovne nadsadenie, problemy bud v kariere alebo v osobnom zivote . vyborna tema na film. Plus samozrejme namakana rezia . 89 % (19.12.2018)

- Pokud pro tebe můžu cokoliv udělat… - Leda že bys brzo chcípnul. Práce v televizním zpravodajství vyžaduje ostré lokty, výjimečné mluvnické či psavecké schopnosti a drzost, tu především. Film Jamese L. Brookse nahlíží do zákulisí jedné takové televizní stanice a nevyhýbá se přitom ani méně příjemným skutečnostem jako je rivalita, propouštění či zkreslování skutečnosti. Právě proti němu ostře vystupuje producentka Jane, jejímuž „přelétavému“ vztahu ke dvěma mužům je věnováno snad až příliš prostoru. Mnohem poutavější pro mne bylo sledovat například akční živé vysílání „z druhé strany“, než celkem všední romantický trojúhelník. Trojúhelník pro zlidštění těch „mediálních dravců“ důležitý, ne však dostatečně zajímavý. Z ústřední trojice hrdinů je navíc těžké držet palce jenom jednomu, když všechny hrají sympatičtí herci s mimořádným charismatem. Proto mi ani tolik nevadil „smířlivý“ epilog zavánějící happy endem, což bych u jiné mediální satiry jen těžko rozdýchával. Zuby, které Brooks (také autor scénáře) cení na lidi zprostředkovávající nám informace o světe přitom nejsou kdovíjak nabroušené a nezakusují se příliš hluboko do masa, aby to snad někoho nebolelo. Pár vět však stojí za vyzdvižení („Když to není v televizi, tak to není důležité, tak proč se s tím trápit“). U tohoto filmu mi příliš nesedí označení komedie, o kterou podle mě Brooks ani neusiloval, je to hlavně drama o lidech, o vztazích mezi nimi a o jejich zaměstnání. Americky smířlivé, pěkně zrežírované a na sedm Oscarů po zásluze (jenom) nominované. Pokud mi něco vadilo, pak patetická hudba, kterou nechť si vypomáhá jiný, méně zkušený režisér. 75% (13.03.2007)

To jsou nám ale noviny. Jako ze žurnálu. My ze stanice, v prime timu. Exteriér, interiér. Fakta, informace, infotainment. Redaktoři z terénu, za pultíkem, v newsroomu. Jsme vaším okem přes kamery, oknem do světa za zdmi. Profesionální tým, ale mezi námi, sami za sebe, jsme také lidé v ohnisku točící se zeměkoule. ŽIVĚ. (26.02.2019)