Evropa tančila valčík

Shodou okolnosti jsem tento film videl po dvoudennim maratonu ceskeho serialu Ceske stoleti a ac casove spada na zacatek Sedlackova pocinu, mel jsem za to, ze koukam na pokracovani. Az me napada, zda se Sedlacek zde neinspiroval. Vavra svou uctyhodnou karieru zakoncil prave timto filmem a rozhodne nepatri mezi jeho nejvetsi majstrstyk. Historicky se snazi byt film presny, zcela urcite se ale nejedna o film pro bezneho konzumenta. Nebudu zapirat, ze jsem se taky misty nudil. Vzhledem k ostatni tvorbe Otakara Vavry nemohu hodnotit lepe. Zajimave a pestre herecke obsazeni. (31.03.2015)

Ještě těsně před poslední větou filmu bych dala 3 hvězdy (herci skvělí, natáčení na úžasných místech, kterými skutečně šly dějiny, jako Schönbrunn ve Vídni nebo Petěrgof v Petrohradu, ani mě neupoutaly vyloženě faktografické chyby v předkládaných historických událostech, jen snad s některými charaktery bych úplně nesouhlasila), ale když zaznělo, že v Rusku vypukla revoluce, která znamenala novou epochu lidstva... Konec. Historie není k pobavení, nýbrž k poučení a tohle už bohužel zavání propagandou. Jo, aristokracie na začátku 20.století neměla úplně přesné ponětí o realitě, ale já myslím, že to nemá nikdo, pokud se pohybuje "v jistých sférách". Privilegované zdiskreditovaly jejich vlastní privilegia, neschopnost konstruktivní kritiky. K tomu může dospět každý. Moc prostě korumpuje. V těchto věcech nejde o genetickou degeneraci, spíš sebe-disciplínu a to není problém jenom státních vlád. Hlavně to nejde vyřešit jednou provždy. (15.08.2014)

Když pomineme naivní příběh archiváře, stejně jako naivní konspiraci jak členů organizace Černá ruka, tak Olbrachtova zdroje a já si odpustím kritiku mně nesednoucích postav (třeba Hrušínský pro mne rozhodně charisma FJ nemá - ale to je subjektivní), rozhodně si tento příběh nezaslouží tolik kritiky, kolik se mu jí dostává. Zejména, když s odstupem času se stává hitem hraný dokument. A tento film je takovým malým přechodem právě k dokumentu hranému. Takže pro mne, zasloužené čtyři hvězničky. (22.04.2023)

Plochá ilustrace, proboha kdo napsal ten blábol, pokud ovšem pro něho nejsou plošinou Krkonoše a za z plošiny vyčnívající považuje minimálně Alpy, nebo snad dokonce Himaláje. Ten film je téměř mistrovské dílo. Způsob, jak neuvěřitelně věrohodně vykreslil tehdejší dobu a navodil skvělou dobovou atmosféru, dovede jen málokterý režisér. V podstatě se jedná téměř o dobový dokument, který nám zajímavým způsobem, i když ne vždy zcela přesně, přibližuje tehdejší dění se skvělými hereckými výkony pod vedením Pana Režiséra. (24.04.2012)

Československý historický film podle knižní předlohy M. V. Kratochvíla nabízí pohled do zákulisí tří evropských mocností a zachycuje klíčové události, které předcházely vypuknutí první světové války. Hlavní postavou je vídeňský císařský achivář Václav Kavan v podání J. Bartošky, který v méně vyýznamné dějové linii pomáhá srbské aktivistce Z. Jandové s návratem do Bělehradu. Více mě však zaujaly popisované situace ve Vídni, kde stařičký císař František Josef I. (R. Hrušínský) trvá na stávajícím rozložení monarchie a vylučuje jakékoli reformace a současně tuší, že nastávající válka přinese neodvratný konec staleté říši tvořené mnoha národy. V Berlíně naopak válku nadšeně vyhlížejí a doufají, že tímto způsobem rozšíří svůj životní prostor a získají mimoevropské kolonie, jež závidí Anglii a Francii. Je až s podivem jak je rétorika německého císaře Viléma II. (J. Frohriep) shodná s pozdějšími projevy A. Hitlera. Na ruském trůnu v Petrohradě je situace značně nestabilní, neboť nebohý car Mikuláš II. (A. Rostockij) váhá, jak má reagovat na atentát v Sarajevu s ohledem na stoupající nepokoje v jeho vlastní obrovské říši. Pro obsazení příslušníků německého a ruského národa byli vybráni němečtí, resp. ruští herci. V malé roli arcivévody Ferdinanda, jehož násilná smrt nadobro změnila mapu Evropy, se objevil J. Vinklář. Bartoškova přítele a spisovatele I. Olbrachta, s nímž se scházel ve vídeňských vinárnách, představoval O. Vízner. V dalších vedlejších rolích můžeme sledovat J. Somra, P. Kostku, M. Růžka, O. Brouska či S. Zindulku. Pro diváka majícího v oblibě historické filmy přináší poslední snímek O. Vávry mnoho zajímavého, mě zaujaly nejvíce souběžné pohledy do evropských monarchií s odlišnou politickou a společenskou situací a náhledem na válku a budoucnost. Avšak vzhledem k tomu, že snímek obsahuje i některé nepříliš významné dějové linie, například romantický vztah J. Bartošky s Z. Jandovou či krátký pohled do Bartoškova soukromí, hodnotím pouze průměrně. (25.03.2022)