Dny zrady I.

Dny zrady smrdí a jsou ukázkou tehdejší mistrné propagandy  a manipulace, o tom žádná. Dnešní optikou nám tyto postupy mohou přijít naivní až směšné, nicméně málokdo se dokáže rozpomenout na dobu před rokem 1989 tak, aby zcela vymazal přítomnost a její výdobytky, od té pravé a dobré svobody slova až k informativnímu Bábelu, kdy jeden názor může mít desatero významů, kontextů a argumentů proti.  Tehdy stačil jeden rozzlobený Krampol, který pronese památnou větu:  "Všechny co to zavinili, musíme vyhnat, všechny do jednoho!"   A bylo vymalováno.   Epopej o II. světové válce režiséra Vávry se tváří (a dost často díkybohu i je)  jako věrně historické svědectví o událostech, které navždy poznamenaly  nejen naší republiku. První část, rozdělená na dva díly, se podrobně věnuje událostem předcházejícím Mnichovské dohodě, na kterou nelze z žádného úhlu pohledu nahlížet jako na něco jiného, než jako na zradu vůči naší zemi,  za kterou rozhodně nestála snaha udržet světový mír, ale jen neschopnost evropských mocností dostát své vlastní zodpovědnosti a principům, na kterých údajně stavěly svůj řád.  Ale zpět k filmu. De facto dokumentární vyznění s vynikajícími maskami a, třeba v případě Hitlera až démonicky, skvělými hereckými výkony, kde jsem měl pocit, že koukám na skutečné historické postavy ostře  kontrastují  s dobově naivním pojetím proletariátu a představitelů KSČ či Sovětského svazu, kteří vystupují jako křišťálově čisté charaktery bez jediné chybičky a Němců, kteří jsou bez výjimky podání jako nemyslící stádo odporných zrůd.  Nicméně drobné vsuvky ze života v naší zemi mají i svou nezpochybnitelnou sílu, anžto mnohdy čpí nečesanou syrovostí, zejména přepadení četnické stanice henleinovci  je velmi působivé. Pětihvězdí pak nehodlám udělit jen z hlediska vyššího principu mravního, myslím si totiž, že by na něj nemělo býti zapomínáno ani v dobách dočasné svobody... (19.09.2023)

Měl jsem snahu to vydržet, ale nešlo to... Na druhý díl už se dívat nebudu, na to se mám moc rád... Co bych poměrně vyzdvihl je skvělá hudba, resp. celkové technické pojetí... Kamera, střih, kostýmy, výborně... Pak je celkem neškodná (a dost málo politická) scéna obsazení Habersbergu, resp. četnické stanice... To je prostě jen sekvence, kde se snaží na malém prostoru ukázat asi tak všechno co vyváděli někteří psychicky labilnější Henleinovci v době těsně před obsazením Sudet... Patří jim to, prohráli válku kterou sami vyvolali, tak není proč někomu nadávat že je ukazuje jako nelidské stvůry, můžou si za to sami, že woody??? Tímto a poměrně roztomilý ztvárněním Hitlera (jeho scény jsou naprosto perfektní parodií, kterou kazí jen to že Führer vypadá moc mladě a hlasově se sám sobě fakt vůbec nepodobá) výčet kladů v příběhu samotném končí. Dál už můžu jen napsat HANBA!!!! Ten film byl naprosto příšerný. Plejáda výborných herců v naprosto odpudivé příšernosti. Jiří Pleskot věrně vystihl Benešův pisklavý hlas, nicméně z něj udělal skoro dementního chudáka. Jednou z hlavní dějové linie jsou pikle které kují odporní majitelé bank a velkých podniků, nejkladnější postavou je Kléma Gottwald, potažmo sovětský velvyslanec v podání Bořivoje Navrátila, a Sovětský svaz je ochoten nám pomoci. Skoro mě až napadlo, že nám nejspíš jeli pomoct o rok později, ale nějak je zbrzdilo obsazování východní části Polska... Docela by mě zajímalo, jestli u nás tenkrát (ne před válkou, ale v r. 1973) někdo věděl co to je Pakt Molotov - Ribbentropp... To je asi tak všechno co o tom můžu říct... Dál už jen, že prosím Bohy, ať dají dost peněz a trpělivosti panu Formanovi, ať už konečně natočí ten dlouhá léta plánovaný Mnichov.... Nějak nám v naší kinematogafii schází film, který by alespoň trochu se ctí dokázal pojednat o tom, co se tu v roce 1938 dělo... (22.09.2011)

Velkolepe podany film o mnichovske zrade. Je to sice dosti upraveno pro potreby socialismu a film bych uplne nedoporucil mladezi skolou povinne. I tak bychom meli film vnimat jako uceleny souhrn nasich dejin a jen cas ukaze, jak je tento film cenny pro dalsi generace, aby mely moznost udelat si obrazek o dobe nejen predvalecne ( tam, at radeji poslouzi odborna literatura ), ale hlavne socialisticke. Proto hodnoceni tohoho filmu jako odpad je velice zcestny... U filmu samotneho musime uznat hlavne onen uceleny prehled ( at uz trochu upravenem ), vypravu, masove sceny ( sudetaku i delniku ), mnozstvi zainteresovanych postav, hudbu. Na strane druhe, krome nekolika nepravdivych fakt, pak herecky vykon Jiriho Pleskota jako Benese ( opravdu jsem se divil, ze jej spousta uzivatelu hodnoti pozitivne ), neucelenost jazyka ( kazdy mluvil jakym jazykem zrovna chtel ), bojove sceny, kdy nebylo skoro nic videt. Mimo hodnoceni me pak nejvice zaujala postava Gottwalda a to i z hereckeho hlediska, takovy hodny a rozumny strejda, u nej jsem se uprimne bavil. (10.08.2008)

Pečlivá rekonstrukce, která navzdory své dokumentárnosti vůbec nenudí a má nečekaně dramatický spád. Z látky samotné ovšem jaksi přirozeně vyplývá i určitý patos, který někdy může působit přepjatě. Největším problémem filmu, který mu skutečně dost ubližuje, je však tendenčnost. Divák tu nabývá dojmu, že jen komunisté byli důsledně proti německým plánům a ostatní politici buď byli ochotni nechat se "spolknout" Hitlerem, nebo byli slabí a nerozhodní. Totéž se pak odráží ve veřejném mínění. Těch pár obyčejných lidí, co se tu mihne mezi záplavou autentických postav, jsou vesměs soudruzi z redakce Rudého práva nebo sympatizující dělníci. To je ale hrubé zkreslení historické skutečnosti. Přesto film stojí i dnes za zhlédnutí. Poučený divák si to myslím umí přebrat. (23.11.2011)

Vážení autoři hodnocení ve stylu "odpad!". Kolik jste přečetli literatury o Mnichovu a nakolik znáte historické pozadí před a poválečného Československa, že si troufáte "hodnotit" tento film tak plamennými slovy? To, že se ve filmu objeví pár komunistů, notabene tehdejších poslanců, ve vás vyvolává vlnu zcela zbytečné agrese vůči nepopiratelným historickým faktům. Neexistuje v Čechách člověk starší generace, který by Mnichov nevnímal jako dilema. A také je těžké najít dva lidi se stejným názorem na něj. A proto si myslím, že nějaký Gottwald, Litvinov a další mohou být interpretováni jakkoli a nemusí to nutně být ještě propaganda. Vidím to v tomhle filmu jako zcela podružnou věc. Tenhle film není politická agitka, jak tvrdí jedni, ani nepovedený a zpackaný "akčňák", jak tvrdí zase druzí. Je to podnět k zamyšlení, výzva pro ty, kteří nezažili a vzpomínka pro ty, kteří to v sobě ještě stále nesou. Dneska to nikdo není schopen zaplatit a ani natočit. Tenkrát ano. Logicky tam komunisté vystupují jako spasitelé. No a co? To si člověk snadno přefiltruje. Zůstává ale atmosféra doby, která otřásla naší zemí natolik, že nás vrhla do náruče fašismu, komunismu a i toho prokletého Gottwalda, kterého si lidi mimojiné sami a nadšeně zvolili. Vy opravdu věříte, že za všechno mohl Beneš, nebo vláda? Já si po shlédnutí tohoto filmu kladl hodně otázek, kdo za co mohl a nemohl, co jsme mohli a měli....a to je opravdový důvod existence tohohle filmu. Je to filmový zážitek. (09.07.2008)