Reklama

Reklama

Dny zrady I.

  • angličtina Days of Betrayal I.
Československo, 1973, 106 min

Réžia:

Otakar Vávra

Kamera:

Jaromír Šofr

Hrajú:

Jiří Pleskot, Bohuš Pastorek, Gunnar Möller, Jaroslav Radimecký, Martin Gregor, Bořivoj Navrátil, Otakar Brousek st., Josef Langmiler, Rudolf Krátký (viac)
(ďalšie profesie)

VOD (1)

Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (123)

lucascus 

všetky recenzie používateľa

Nuda, nuda a ještě jednou nuda. Film je brutálně zdlouhavý, dalo by se to zkrátit na polovinu, možná i více. Úlitba komančům taky na hodnotě filmu určitě nepřidá...Dvě hvězdy jsou málo, tři moc...ale dneska shovívavý nebudu. I přesto to jakousi dokumentární hodnotu má, ale vězte, že mě o to více mrzí, že se tento výsostný projekt nepovedl... ()

Historik 

všetky recenzie používateľa

Pečlivá rekonstrukce, která navzdory své dokumentárnosti vůbec nenudí a má nečekaně dramatický spád. Z látky samotné ovšem jaksi přirozeně vyplývá i určitý patos, který někdy může působit přepjatě. Největším problémem filmu, který mu skutečně dost ubližuje, je však tendenčnost. Divák tu nabývá dojmu, že jen komunisté byli důsledně proti německým plánům a ostatní politici buď byli ochotni nechat se "spolknout" Hitlerem, nebo byli slabí a nerozhodní. Totéž se pak odráží ve veřejném mínění. Těch pár obyčejných lidí, co se tu mihne mezi záplavou autentických postav, jsou vesměs soudruzi z redakce Rudého práva nebo sympatizující dělníci. To je ale hrubé zkreslení historické skutečnosti. Přesto film stojí i dnes za zhlédnutí. Poučený divák si to myslím umí přebrat. ()

Reklama

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Při pohledu na jiné extrémní "rekonstrukce" 70. let vychází mi Vávrův opus jako dobrý kompromis. Dramaticky to není marné dílo, nic zvlášť směšného a parodického v druhém plánu (zejména z dnešního hlediska). Snaha o autenticitu je poměrně poctivá. V konkrétní době a za podmínek, jaké tehdy na Barrandově byli, mnoho lepšího udělat nešlo. Samozřejmě, že většina politiků působí jako vystřižených z dějepravy, proto i ty silné masky a jen málo herecké invence. Tu si patrně dovolil jen Miloš Nedbal a tedy svého Lorda Waltera Runcimana pojal jako skutečnou postavu a nikoli jen jako rozpohybovaný obrázek z dobového tisku. Nepřu se o výklad dějin, ani o to, že jediné klidné scény se odehrávají v redakci Rudého práva, ale přijímám to jako součást normalizace. Zvláštní ocenění mám pro maximum scén s titulky, protože česky mluvící polovina světa by ničemu nepomohla. ()

farmnf 

všetky recenzie používateľa

Sportovec a Flanker 27 to napsali výstižněji, než bych já svedl. Liškova hudba je super, to tak někde šlohnout z netu aspoň v 320 bitrate! Jen mě u sledování napadlo: Kdyby teoreticky Beneš požádal Stalina o vojenskou pomoc -a) Vysrali by se na nás, protože sami měli holé zadky co se týče výzbroje, 41. to ukázal. -b) rozdělili by si nás s Ribentropem jako Polsko. -c) vojensky by pomomohli velmi nevýrazně, zde by byl masakr jako v Polsku s tím rozdílem, že by přitom padlo pár malčiků, kterým byla naše země u prdele. -d) Pomohli by výraznou vojenskou silou, válka by začala o rok dříve, pak by zvítězuili s větším kreditem a nemuseli by se obtěžovat 68. rokem, byli by tu prostě furt. Benešovi nezávidím.... ()

Wacoslav1 

všetky recenzie používateľa

První polovina startu do Vávrovi válečné trilogie si získala moji plnou pozornost. Vykreslení těchto pro naši zemi dost neradostných událostí, před druhou světovou válkou je podle mě dost realistické a ve velké míře odpovídá historickým skutečnostem. Nehledal bych v tom rozhodně žádnou propagandistickou agitku, prostě nás podělali ve velkým to je fakt a co si tu dovolila ta pakáž Sudetoněmecká je neskutečné a dobře, že jsme je po válce hnali. Jsem zatím v polovině, očekávám, že druhý díl ještě vygraduje. Ten první hodnotím za 85% ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (16)

  • Všeobecná mobilizace československé armády v září 1938 byla vyhlášena na základě schůzky anglického a francouzského velvyslance s prezidentem Benešem, kde padla okřídlená věta „vlády Francie a Velké Británie již nadále nemohou nésti riziko, aby radili Československu nemobilizovat“ a snaha o objektivitu spočívající v odhodlání části představitelů Anglie a Francie pomoci ČSR, viz první lord admirality Sir Duff Cooper (Josef Langmiler) a nabídka demise dvou členů francouzské vlády. (SeanBean)
  • Otakar Vávra se dostal do sporu se Sověty kvůli vyobrazení sovětského velvyslance. Nepůsobil prý dost důstojně na to, že symbolizuje největší velmoc světa. Vávra řekl, že SSSR v roce 1938 nebyl velmocí a velvyslancovy "pochybné" dialogy doložil písemně. (Spinosaurus)
  • Ve filmu nejsou vyobrazeny československé tanky, protože bylo zachováno jen několik málo kusů. (Zodiak455)

Súvisiace novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (viac)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené