Já nejsem já

Kaiser s Nárožným si o jedné úplňkové noci vymění těla a je zaděláno na řadu malérů, trapasů a legrace. Nevyrovnaná komedie to možná je, ale na druhou stranu, nápad s vyměněnými těly má něco do sebe, herci ve svých rolích odvádějí dobré výkony a Vorlíčkova režie ještě tehdy měla svou kvalitu. Některé gagy nemají chybu, ale naopak některé jsou podány až moc křečovitě a film doplácí na občasně nezvládnutou dramaturgii. Později Vorlíček natočil řadu nepovedenějších filmů než je tenhle, včetně diváky rozporuplně přijatých pohádek. U téhle komedie se dá navíc dobře odreagovat, i když žádný zázrak to není, má dobré tempo a pobaví svojí originalitou po česku. 60% (13.03.2009)

Velmi nudný film, který snad ani nemůžu nazvat komedií. Oldřich Kaiser a Petr Nárožný se sice navzájem hráli dobře, ale bohužel takřka nedostali příležitost vytvořit něco zajímavého. Podivné také je, že ani scénka s Jiřím Lábusem v roli plastického chirurga není vtipná. Za každého z ústředních herců dávám jednu hvězdičku a víc ani cíp. (21.06.2015)

Tentokrát hodnotím trochu shovívavě. V detailech (dílčí situace, dialogy, vedlejší postavy, jako např. Havelkův Pešek) je scénář tragický, ale i z něho by býval mohl nějaký mladý a neklidný, hravý a na experimentování nadržený rejža udělat zhlédnutíhodnou bejkárnu. Ne tak komediový fabrikant Vorlíček, který invencí nikdy zrovna neoplýval a tady se mu evidnetně fakt moc nechtělo. Přitom syžet a "dramatický oblouk" vůbec nejsou špatné (tedy až na to, že hlavní komponenta happyendu, jíž je zatčení sobeckého příživníka, se sem, soudruzi od SNB prominou, jaksi nehodí), pár scén aspoň v rámci možného splnilo potenciál nějakého toho náboje, hlavně prvá setkávání, či spíše střetávání Nárožného s Kaisrem, jež dva mimochodem sledovat, jak se snaží hrát jeden druhého, je takový malý bonus pro sběratele. Vcelku to ale patří do subžánru "nudná komedie", což všudypřítomný pánský košilatý humor nezachrání a Švandové kozy teprve ne. Historicky hodnotná je hudba Karla Svobody s Elektrovoxem, protože nikdo jiný tak nedokáže zabít film ještě dřív, než vůbec začal, a v Já nejsem já máme aspiranta na nejbizarnější sračku, co kdy tento gigant spáchal. (03.05.2020)

Pro mě zcela neznámá komedie, jež potvrzuje, že i v komunistickém Československu uměli tvůrci natočit povedený film s vděčnou látkou záměny osobnosti. Takové téma vyžaduje naprosto špičkové herce, což pánové Nárožný s Kaiserem, ne na sto, ale na dvě stě procent splňují. Velmi dobře jsem se bavil a vůbec nechápu, že je ohodnocen padesáti procenty. To je teda dost nezasloužené. (18.10.2014)

Václav Vorlíček natočil hodně praštěných komedií a některé z nich se mu velmi povedly, sám se na ně s chutí občas znovu podívám, ale tohle tedy ne. Film Já nejsem já jsem viděl jednou a už se na něj nikdy dívat nebudu. Občas je s podivem, jak se povede vytvořit něco tak nevtipného v rámci žánru komedie. Pokud bych neznal herectví Nárožného a Kaisera, také o nich bych si po tomhle filmu myslel, že jsou to nějací slabí ochotníci. No dost bylo vzpomínek na nepovedený film, jedna hvězda a sbohem. (03.10.2017)