Jazerná kráľovná

Jezerní královna si podle mě zasloužila lepší zpracování. Obzvláště když za kamerou stál náš přední pohádkový režisér Václav Vorlíček. Ale bohužel vrcholná Vorlíčkova éra byla sedmdesátá léta a ne polovina let devadesátých. Sice se hodně snažil. Do pohádky obsadil v hlavní roli Ivanu Chýlkovou, do vedlejších rolí Jana Hrušínského, pohádkami prověřenou Jiřinu Bohdalovou a v menších rolích Rudolfa Hrušínského a či Miroslava Táborského. Ovšem i takoví slavní herci pohádku neutáhnou, když je natočena totálně špatně. Tou první chybou, že mimo Chýlkovou a Hrušínského dostávají přednost němečtí herci před českými a ti jsou doslova mizerní. Dabing do češtiny to umocnil na totální ubohost. Druhou a podle mě tou největší chybou je obrazová stránka filmu. Pohádka má být barevná. Každý snímek bychom si měli pověsit jako obraz v pokoji. Jenže tohle je něco tmavomodrého pod vodou a když se občas děj odehrává na souši, tak je to cosi hnědooranžové. Děj je také nějak postavený na hlavu. Jezerní královna chce prince Viktora a když se princ Viktor prohodí se svým zbrojnošem, tak to ani královna nepozná. Jestli se tu dá něco kladně hodnotit, tak jen výkon Ivany Chýlkové. Ta se mi v roli zlé královny líbila ještě více než její předchůdci Roden s Bočanovou v Ptáku Ohnivákovi, respektive v Kouzelném měšci. Filmové triky byly také ubohé. Voda přes obraz chvíli byla, chvíli nebyla a tak co se týče trikové stránky mě jen na chvíli zaujala ta obrovská zamřížovaná ryba, která mi připomínala Krakena. [10893. hodnocení, 151. komentář, 53%] (04.01.2020)

Jezerní královna uzavírá česko-německé trio pohádek Václava Vorlíčka z devadesátých let, a přestože se tato trojice nesetkala s příliš vřelým přijetím z řad kritiků, diváků a dokonce ani samotného režiséra (což sám s odstupem času přiznal), mně se všechny tři moc líbí. Líbí se mi atmosféra téhle pohádky, líbí se mi téma (inspirace Labutím jezerem), líbí se mi netypická nádherná princezna Jitka Schneiderová, komická Jiřina Bohdalová a hlavně jezerní královna Ivana Chýlková. Stejně jako o pár let dříve v pohádce Sedmero krkavců je zde za zlou a zápornou postavu, ale narozdíl od krkavců je tady taky komická. (12.09.2010)

Věčná škoda, že hlavni postavy prince a princezny jsou fakt marný, protože Ivanka jako jezerní královna tam luxusně rozdává zlo a díky temnějšímu prostředí v podvodním království, kde se odehrává většina pohádky má Jezerní královna hodně ponurou atmosféru. Nejpohádkověji tady na na mě působila postava vodnice měnící se v kapra, působila v tý ponurosti jako kvalitní odhlečovací prvek. Jak jsem řekl na začátku hrát Odettu a Štěpána někdo z talentem a charismatem, měla by Jezerní královna ještě na vyšší hodnocení. (26.12.2014)

Pohádka vyniká ponurou až hororovou atmosférou. Chýlková v roli jezerní královny byla skvělá. Ta její „hubená štíhlost“ mě fakt bere za srdce. Perfektní byla i zubatá ryba. Dnešní haranti jsou už dost psychicky otužilí díky sledování internetu, takže tento motiv možná úplně nedocení, ale dřívější děti by vřískaly hrůzou a měly by z toho zlé sny. Film na mě tak trochu působil dojmem politické alegorie vykořisťovatelského kapitalismu (děti sbírají perly, ale nedostanou ani pořádně najíst) s totalitními manýry (zbavit lidi řeči, proměnit je v ryby nebo v mušle) završená šťastnou revoluční koncovkou, ale není pravděpodobné, že by byl takto míněn, protože v roce 1998 se tady ještě celkem dalo žít. (01.04.2023)

Dobře si pamatuji, že tuto pohádku jsem viděl poprvé, když nás na ni vzali na základní škole do kina. Nepamatuji si přesně, ve kterém ročníku to bylo, ale vím, že nadšený jsem nebyl. Obzvlášť ta pasáž s týranými dětmi přebírajícími perly a obří piraňou se mi vůbec nelíbila a nedivil bych se, kdyby (tehdejší) prvňáčky vyděsila. Tuhle pohádku jsem viděl párkrát i později a nevím proč, ale cítil jsem z ní tu německou spolupráci. Ale abych jen nehanil, Chýlkové s Táborským se dobře daří být zlými :) (20 %) (05.03.2013)