Kajdous

Seriál, který mi dokáže zvednout náladu už jen úvodní znělkou :) Je neuvěřitelné, že si dokázali udržet svoji úroveň po tolika sérií.

Říkal jsem si, že si zkusím zase jednou pustit nějakej romanťák. A musím uznat, že to byla celkem dobrá volba, ačkoliv se dá celý děj vytušit už od poloviny, možná i dřív. Taková ta klasika, ale proti tomu nikdo přece nic nemá – jinak by si to nepouštěl. Musím říct, že jsem Noaha obdivoval, jak se bez šrámu dokázal dostat s Eli do postele v 1. patře, i když měl nohy svázané staženými kalhotami :D (70 %)

Je neskutečně smutné, že nemoc dokáže způsobit, že člověk zapomene milovat... Hodně silný film, přesně ten typ, kdy oko nezůstane suché. (90 %)

Jsou snímky, o kterých mám po jejich zhlédnutí ihned jasno - tohle je film natočený pro mě. U Perks jsem si to říkal i před zhlédnutím a doufal, že poté názor nezměním. A nezměnil. Ačkoliv spousta lidí považuje tento film za další tuctovou teenagerovskou záležitost, já s nimi musím nesouhlasit. Perks určitě nejsou snímkem s průměrným dějem, ba naopak jdou podle mě víc do hloubky a jsou plné emocí – jiných, než člověk od takového filmu čeká. Vlastně jsem v určitých pasážích naprosto soucítil s Charliem a nejen s ním. Samozřejmě asi záleží na vnímavosti a celkově povaze diváka. Od doby, kdy jsem četl Charlieho dopisy, si přeju, aby někdy nastal ten okamžik, kdy budu moct říct I swear we're infinite! (95 %)

Nijak zvlášť Trošku nezbožňuju, ale Princezna ze mlejna je prostě pohádka, na které jsem vyrůstal - Vím jedno oudolí... a Já jsem malej, ale šikovnej prostě patří k mému dětství, a proto se na ni kdykoli rád podívám znovu :) (75 %)

Dobře si pamatuji, že tuto pohádku jsem viděl poprvé, když nás na ni vzali na základní škole do kina. Nepamatuji si přesně, ve kterém ročníku to bylo, ale vím, že nadšený jsem nebyl. Obzvlášť ta pasáž s týranými dětmi přebírajícími perly a obří piraňou se mi vůbec nelíbila a nedivil bych se, kdyby (tehdejší) prvňáčky vyděsila. Tuhle pohádku jsem viděl párkrát i později a nevím proč, ale cítil jsem z ní tu německou spolupráci. Ale abych jen nehanil, Chýlkové s Táborským se dobře daří být zlými :) (20 %)

Pro mě bohužel trochu zklamání – asi jsem čekal od snímku víc. Takže nejvíc na mě zapůsobila jen scéna z barrandovských studií. Přinejmenším jsem se ale pobavil poznámkami Bohdalové... (55 %)

Neznám moc tříhodinových filmů a nikdy jsem na žádném ani nebyl v kině. Do včerejška. Vůbec jsem však nestačil zpozorovat, že uplynuly tři hodiny, což mě potěšilo nebo možná překvapilo vzhledem k tomu, že běžně tak dlouho neudržím pozornost. Atlasu mraků se to povedlo. Ze začátku má divák asi trochu nepořádek v tom, kde(kdy) se zrovna ocitá a v ničem nevidí spojitost, která se ale naštěstí později dostaví. Film je plný zajímavých myšlenek, ale taky brutálních momentů jako je vize budoucnosti, která ve mně dokázala vyvolat docela skličující pocity. Možná to měly vyvážit komediální scény, jež na mě ale působily spíš křečovitě a do celkového ražení filmu podle mě příliš nezapadly. Každopádně se opět jednalo o film, který jsem určitě neviděl naposledy a jenž si žádá přinejmenším další jedno shlédnutí, po němž možná přistane u jeho hodnocení poslední hvězda. A i kdyby mě tento snímek totálně zklamal, obdivoval bych maskéry, protože Hankse (a nejen jeho) jsem poznal jen v polovině jím ztvárněných postav. Atlas mraků mě rozhodně nadchl. Docela bych si poslechl ten sextet. (85 %)

Mám tenhle seriál rád, protože na konci každého dílu všechno dobře dopadne :D Zlé je odčiněno. Sice to může vypadat jako hrozné klišé, na které má smysl koukat jen prvních 5 dílů, ale na mě tak nepůsobí. Navíc nezaměnitelný Earlovsky-Randyovský humor tomu dodává jiskru (obzvlášť závěrečné rozhovory v posteli). Mnohokrát mě behem sledování Jmenuju se Earl napadlo, co by asi bylo sepsáno v mém karmickém seznamu a jak bych to odčinil :)

"...na to mám tuhle skvělou pánvičku od firmy XXX s technologií XXX..." Mám rád jídlo a sobotní odpoledne, Babica by mi obojí dokázal zkazit. (J*A*S*Mův komentář pobavil :D)