Jazerná kráľovná

V pohádce, kde je scéna, jak ultraslizounskýho Táborskýho s typickým slizounským výrazem hodlá sežrat obří piraňa, je něco hodně, hodně špatně. Pohádka by podle mě neměla operovat ani s myšlenkou dětské práce, dětských otroků a naznačovat jejich časté popravy onou obří piraňou. Pohádkovost žádná, poetika žádná, atmosféra žádná, Chýlková v roli charakteristický ultramrchy. Kdybych měla děti, v životě bych jim tohle nepustila. (12.03.2011)

Jedna z mých oblíbených pohádek. Moc mě baví ta temná atmosféra, nechybí tu napětí ani zajímavý příběh. Hlavní dvojice je sympatická a má mezi sebou potřebnou chemii. Ivana Chýlková tady herecky exceluje, je vidět, jak si roli jezerní potvory užívá. Zaujal mě tu i vtipný a trochu poťouchlý Jan Hrušínský a záporák Rudovous Miroslava Táborského. K tomu všemu nám film nabídne i překrásnou hudbu, povedené kostýmy a snovou výpravu. (30.09.2022)

V dobách totalitného režimu bol Václav Vorlíček výnimočný režisér, ktorého diela boli plné fantázie, humoru a dobrodružstva. Stačí spomenúť snímky ako napríklad "Dívka na koštěti", "Jak utopit Dr.Mráčka", "Tri oriešky pre Popolušku" alebo úžasne televízne seriály "Arabela", "Létajíci Čestmír" a "Křeček v noční košili". To sú výborné filmové diela, ktoré si vždy rád pripomeniem. Avšak po roku 1989 začala Vorlíčkova tvorba viditeľne upadať. No do úplnej krízy sa dostal až v novom miléniu. V roku 1998 ešte zvládol natočiť ambicióznu, avšak nie už celkom podarenú, rozprávku "Jazerná kráľovná". Je to taký rozporuplný koprodukčný projekt, v ktorom si hlavnú zápornú úlohu strihla Ivana úChylková a klaďasa stvárnil beztvárny Nemec Max Urlacher. ** (25.02.2024)

U filmů Václava Vorlíčka jsou pojmy jako atmosféra něčím, co nikdy nebylo třeba rozebírat. Ačkoli by si na takto zaměřených filmech více pochutnal Juraj Herz, právě temná nálada stojí za v konečném důsledku milým překvapením v oblasti (českých) pohádek, kterým se už od mládí vyhýbám, stejná slova mám na do modra zbarvený visuál a geniální Ivanu Chýlkovou v hlavní roli. Škoda jen umělohmotně působícího dabingu už ne tak dobrých zahraničích herců a poměrně stereotypní hudby Ondřeje Soukupa, jinak se jedná o dobrou práci. (28.09.2010)

Dobře si pamatuji, že tuto pohádku jsem viděl poprvé, když nás na ni vzali na základní škole do kina. Nepamatuji si přesně, ve kterém ročníku to bylo, ale vím, že nadšený jsem nebyl. Obzvlášť ta pasáž s týranými dětmi přebírajícími perly a obří piraňou se mi vůbec nelíbila a nedivil bych se, kdyby (tehdejší) prvňáčky vyděsila. Tuhle pohádku jsem viděl párkrát i později a nevím proč, ale cítil jsem z ní tu německou spolupráci. Ale abych jen nehanil, Chýlkové s Táborským se dobře daří být zlými :) (20 %) (05.03.2013)