Jak jsem se zamilovala do gangstera

Historie polského organizovaného zločinu na příběhu jednoho gangstera v podání Tomasze Włosoka (nar. 1990) ,... přesně takhle začínala moje recenze i u předchozího počinu ( Jak zostałem gangsterem. Historia prawdziwa (2019)) od režiséra Macieje Kawulskeho , který jako producent stojí i za erotickými 365 dní (2020) . Život gangstera od sedmdesátých do devadesátých let ( něco na způsob českého Příběh kmotra (2013)) což mám jako divák rád, ale tady jsem měl pocit dvakrát opakovaného vtipu, nebo dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, protože ve srovnání s předchozí gangsterkou je to slabší. Jede to ve slušném tempu, technicky i herecky supr, ale i tak tomu chyběla šťáva, něco co by mne chytlo a délka tři hodiny je prostě smrtící, když to nemá pořádně děj, jen sled scének jedné kariéry grázla. (23.01.2022)

Gangsterka po Polsku. Co ale chce vypadat, jako snímek od Ritchio, nevím... příliš málo obsahu a příliš toho třpytu, kterým se již má jen posypat, aby výsledný mix byl oslnivější. Samé až kýčovité formy a obaly včetně divokých střohů libivé muziky. No nevím, zvláštně odvedená práce. Chvílemi se to ještě dá a zvažoval bych 4 hvězdy, když ale přihlédnu, že nás tim polský režisér trápí 180 minut a neumí zkrátit aspoň o 60 minut. No...3 hvězdy. Jeden z mála gangsterů, který je mi nesympatický a nezískal žádný můj obdiv nad osobností. Navíc některé obsazení je dost nesympatické a přehnaně černobílé (například německý detektiv a další..). (31.03.2022)

Úmorná akože gangsterka o poľskom podvodníkovi, ktorý nelegálne zarábal v NDR a vedel sa prispôsobiť dobe. Divák na veľkom priestore sleduje hrdinu, ktorý je obklopený všakovakými postavičkami, manželkami, detičkami a milenkami. Žiadna z týchto vedľajších postáv nie je poriadne vykreslená až na Černovlásku. To je vzhľadom k stopáži amatérske. Presexované, ako inak v šatách, v poslednej tretine prekoksované, no a záver taká klasika. Plné vaty, otrasných karaoké - Big in Japan je jeden hnus v takomto podaní a to vo filme odznie rovno dvakrát, a konvenčnej réžie. (21.11.2023)

Jedno je jisté, Nikodem Skotarczak rozhodně žil jako tygr a ostatní oproti němu byli pouhé želvy. Legendární citát. Mnou opěvované Polsko je, co se týče gangsterek, na úplném vrcholu, což se i přes nějaké ty výhrady tady znovu potvrdilo, celkově je to strašně poutavé a chytlavé, styl vyprávění jedinečný, do toho tady hraje jedna velkolepá vypalovačka za druhou a je úplně jedno jestli to jsou cover verze "Big in Japan", Škorpíci nebo nějaký ten banger od neznámé švédské skupiny, velký plus! Vtipné na tom je, že se vlastně ani nejedná o klasickou gangsterku, protože hlavní postava jednoduše klasický gangster nebyla, což není důvod ke smutku, protože všechno, co takové gangster filmy mývají se tu našlo a rovnou to vynásobte deseti -  sex, drogy, zbraně, mafiánské vztahy a intriky, jmenujte sami, najde se to tady. Z příběhového hlediska byl první díl dle mého dokonalý, tady už to přeci jen skřípe s přepálenou stopáží filmu, takže plnou palbu znovu nedám, ale i tak budu na tenhle počin vzpomínat pouze v dobrém. Čisté 4* (19.02.2024)

Když mi nějaký polský film doporučí kamarád Enšpígl, tak bych měl počítat s velkým zážitkem. A tenhle film velký zážitek jednoznačně je. Neuvěřitelně sebevědomá filmařina plná sexu a drog. U těch to ale samozřejmě nezůstane. Jen těch mrtvých je tu ve výsledku míň, než byste v gangsterce čekali. Nikodem Skotarczak každopádně byla  neskutečně zajímavá postava a musím se přiznat, že jsem v jistých ohledech jeho život sledoval s neskutečným zaujetím. Pravda, že poslední hodina už byla jasná, kam spěje a ten pád tu trval déle, než by bylo záhodno. Pořád tu ale byly geniální herecké výkony a spolu i neméně skvělé scény, které v kombinaci s výbornou hudbou vytvořily perfektní trojku, ze které jsem nedokázal spustit oči. Všichni tu byli naprosto skvělí, jen teda, pravda, parťák Silvio se svým feťáckým pohledem byl ještě o úroveň jinde. Neskutečný zážitek a konečně zase Polsko, které mám tak rád. (14.04.2022)