Evropa

Mám problém s hodnocením filmů Larse, myslím, že jsou nadhodnocenné. Lars je někdy více módní záležitostí a značkou, než zárukou skutečné kvality. Zmíním se o mých oblíbenějších filmech od Triera. Antikrist je bezesporu nadprůměrně nápaditý a jen průměrně šokující, nejlepší scény jsou podobné těm, které zopakoval později v Melancholii - statická kamera zaměřená na zpomalený výjev - takové velmi dobré obrazy vložené do filmu. Pak jsou tu filmy, které jsem viděl jen ze zvědavosti, protože jsem je vlastně ani nechtěl dokoukat. ještě zmíním Dogville, IMHO to je příšerný film. Evropa je v úplně jiné kategorii. Evropa se mi jeví po prvním zhlédnutí jako dokonalý film, který mě DOSLOVA zhypnotizoval. Dokonale jsem se do filmu pohroužil a emočně mu propadl. To, že to má dynamiku a strhující děj podpořenými skvělými dialogy, je asi nezbytné, aby byl výsledek takto brilantní. RESPEKT Larsi. (30.11.2012)

Europa je skvost po všech stránkách. Mám rád Kafkovy knížky a myslím, že Von Trier dokázal zatím nejúspěšněji ze všech režisérů ve svém filmu navodit tajemnou atmosféru jeho knih. Umístění děje do poválečného Německa a zápletka s dopravní rodinnou firmou Zentropa a partyzány Werewolfu jakoby pocházely z pera autora Procesu, či Proměny. Oceňuji originálním způsobem pojatou černobílo-barevnou kameru s unikátním využíváním modrého plátna. Střih a jiné způsoby přechodů scény jsou zde na nejvyšší řemeslné a umělecké úrovni. Už jen za scéna se sebevraždou ředitele společnosti by si tvůrci zasloužili být zbožňováni. (15.06.2007)

Cynismus Larse von Triera v plném rozkvětu je tentokrát zaobalený do poválečně depresivní vyprávěnky. Příběhu o zpočátku lehce naivním člověku, který se octne uprostřed mašinérie drah, zmítaném nejen připitomělou byrokracií, ale i láskou, dodává syrová černobílost a občasný barevný flák, punc kafkovsky zabarvené absurdity. Opět jsou tu typické znaky nedogmatické tvorby páně režiséra a scénáristy v jednom ... vypravěč, který je postaven do role téměř meditativně hypnotické, hudba je velmi atmosférická a výběr herců skvostný. Prostě a jednoduše - na tak napínavou a vyhrocenou jízdu vlakem dlouho nezapomenete. 90%. (03.02.2008)

Tak trochu jako realita, tak trochu jako sen působí poválečná Evropa v podání Larse von Triera. Příběh zasazený do Německa roku 0 (těsně po 2. sv. válce) v sobě spojuje jakési tajemno spolu s nezvratnou osudovostí, která je odpočítávána hlasem vypravěče. Je to až kavkovská atmosféra, která dělá z filmu výjimečný zážitek. Umělecko-výtvarná stránka filmu tak zapadá do celkového příběhového konceptu až je to neuvěřitelné: černobílý obraz, z kterého se barva prodere jen v místech největšího emocionálního napětí, výjevy, které se místy objevují na pozadí za hlavními hrdiny a hudba, která je prostě dokonalá. (25.06.2008)

Snažte se vcítit do kůže Američana, který přijíždí do černobílého, deštivého poválečného Německa, kde všichni Američany nenávidí. Němečtí občané budou působit přátelským dojmem. Ani na okamžik jim nevěřte, chtějí Vás jen využít…. Když pomineme problémy Německa (které jsou celkem jasně vysvětleny), dostaneme se k zásadní otázce: CO TU VLASTNĚ DĚLÁ?? Vše bude brzy (a zase celkem jasně) osvětleno. A důležité věci podtrženy! Vlastně VYBARVENY! (skvělé!) Fantasmagorické obrazy, emoce, provokativní útok na inteligenci (či cokoliv), hudba, herectví a neskutečnej vypravěč (jak jinak), který nahradí výpravu za miliony. Za tím vším stojí šílený L. von Trier, protože kdo jiný dá v klidu ve spojitost sex, smrt a vlak, ze kterého se Vám obraz té doby vryje hluboko (a nejen) pod kůži. KDO JSTE PANE KESSLERE?? AŽ NAPOČÍTÁM DO TŘÍ, OMDLÍTE. jedna, dvě… AŽ NAPOČÍTÁM DO DESETI, TAK…. a počítá sakra pomali!!! Prostě DRAMA jako prase! Všichni, kteří obdivují tvorbu tohoto Dánského filmového ďábla by měli být spokojeni. Ti ostatní nechť jsou rádi, že jsou stále obklopeni světem barevným a veselým. (07.04.2008)