Dogville

Zhlédnuta DC (178 minut) verze. K mému překvapení mi nevadila délka tohoto filmu, které jsem se docela upřímně bál, ani to, že tam nejsou žádné kulisy a že herci (doslova) vše předstírají. Nevadilo mi vlastně nic. Dogville je film, na kterém bych neměnil ani jeden frame. Schválně si zkuste představit, že by se tento silný příběh odehrál v normálních kulisách… ano, pořád by tam ten příběh byl a pořád by to s námi asi zamávalo, ale to prostředí, bez jakýchkoliv kulis, k tomu neskutečně sedělo. Speciálně k tématu tohoto příběhu, který je o lidech, kteří nevidí, jací opravdu jsou - slabí, pokrytečtí a špatní - a kteří předstírají, že nevidí, jak postupně mučí Grace (vynikající Nicole Kidman!) a tak ji přecházejí, někteří vědomě, někteří nevědomě, ji využívají, až do chvíle, kdy se to prolomí a všichni ji doslova zneužívají. Trier zde prozkoumává hodně temné kouty lidské duše/mysli, která si dokáže ospravedlnit prakticky vše či být slepá k jistým věcem. A to ve mně vyvolalo pěknou řádku otázek a hlavně touhu tento film vidět znovu. Hodně silný zážitek s parádním obsazením. 100 %. (06.01.2015)

Len pár poznámok na okraj: podľa mňa film napĺňa obsah starého čínskeho príslovia: "Ak sa k tebe správa niekto dobre, správaj sa k nemu ešte lepšie. Ak sa niekto k tebe správa zle, správaj s k nemu ešte horšie." Citovo nevydierajúci Trier je pre mňa prijateľnejší. Taktiež tlmené kulisy a výber hereckých predstaviteľov potešili. Mnoho námetov k rozmýšľaniu v nenudiacom opuse, napr. prečo aj minoritná dedinka si potrebuje vytvárať minority, na ktorých môže odreagovať svoje frustrácie. Prečo často po predkoch preberáme len to agresívne? Ako spoločenstvo kryté hromadnou ideológiiou alebo náboženstvom prostredníctvom myšlienok v nich ukrytých aj tie najelementárnejšie krivdy vydáva za spravodlivé. Alebo aj iné: nie je demokracia len uplatnením príncipu priemernosti ako poistky voči inováciám, nestráca sa v jej hlasovacej mašinérii konkrétny človek, uväznený stále novými a novými pravidlami slúžiacimi "všetkým", ale neobšťastňujúcimi nikoho. A: sú radikálne riešenia prínosom ? (15.10.2004)

Lars von Trier je můj soukromý Personal Jesus! Je skvostný a nepotřebuju k tomu rekvizity, abych vás o tom přesvědčil. Jeho genialita budiž teď vypovězena: měsíc září nad Dogvile. Městem, které se vydává za téměř Stepfordský, prochází Nicole Kidman v norkovým kožichu. Pod nohama ji křupe...co vlastně, když se celý film odehrává v obrovském hangáru? Divákova fantasie pracuje na plný koule! Žádný dvěře, žádný větší záchytný body, které by vám dopomáhali dovytvářet si dogvillskou atmosféru. Přesto jste nabuzeni. Kamera pomalu prolétavá nad městem, nad lidmi a jejich osobními problémy. Po celý film se vlastně nic moc neděje, ale....sakra...pořád nedýcháte a Trier toho využívá ve svůj prospěch. Rozbíjení dřevěných panenek je jen špičkou ledovce a když film dospěje k vynikajícímu finále, čekáte všechno. Třeba i to, že Nicole ve městě zůstane. Trier sere na divákovo korektní myšlení a jednou větou rozhodne o všem... Diváka spolu s jeho myšlenkama zastřelí. Nad Dogville v tu chvíli vychází zakrvácený měsíc, který je symbolem zkázy. Šílený je slabý slovo.__ Možná mě Trierovo město nerozbilo jako jeho ostatní filmy u nichž jsem měl problém vydrežet do konce (důvod- neuvěřitelná emotivní bomba!), ale o to víc si Dogville vážím. Je hodně minimalistický a prostě celkově nutný ke shlédnutí. Když už nic, tak si uvědomíte, jak jsou lidi nevyzpytatelní... 90% (19.04.2009)

Tohle je prvni film, ktery jsem od Triera videl, ale rozhodne me nepresvedcil, abych si pustil jeste nejakej jeho dalsi. Vedel jsem, co od filmu priblizne cekat, tudiz jsem zpracovanim nebyl prekvapenej, ale chvily mi trvalo si na nej zvyknout. Navic kdyz obcas vidite jak se deje neco dramatickeho a kousek dal "v dome" delaj nejaky kraviny, tak to pak tu dramaticnost dost srazi, zvlast kdyz do toho jeste vetsinou keca vypravec svym stale stejnym ospalym hlasem nejaky informace, ktery jsou patrny z deje a tudiz se spoustu veci dozvidate dvakrat a navic to vypravi jak pohadku. Taky obcas herci jakoby zapomneli, ze se nalezaji "za zdi" a koukaj na sebe jako by stali tvari v tvar. Ale rozhodne se tomuhle zpracovani neda uprit originalita, problem je, ze by se to fakt hodilo vic do divadla. Navic jsem netusil, ze film ma skoro tri hodiny a ty tri hodiny me malem zabily, fakt se to nedalo skoro vydrzet do konce, jaka to byla misty strasna nuda. Navic je film ve sve podstate dost jednoduchej a napoprve sem uhad, jak se bude film vyvijet az do konce. Herci hrali perfektne, ale rozhodne bych nerek, ze u tech, ktery znam, se jedna o nejaky vysoce nadprumerny vykony. Herci jako Kidman, Skarsgard, Bettany, Caan atd. hrajou slusne prakticky vsude a i tady si odvedli svuj slusnej prumer. Takze jediny k cemu nemam zadne vyhrady je nadherna hudba, ovsem mohlo ji bejt vic. Taky mi moc nesedla kamera, misty jen dlouze zabirala urcite misto a chvilema to vypadalo, jak kdyz kameraman zakopne a cela kamera se roztrasla. Fakt jsem od takle dobre hodnocenyho filmu cekal vic, nez trihodinovou nudu s nekolika dobrejma dramatickejma scenama a povedenym zaverem. (11.10.2006)

Larse von Trier mě po Tanci v temnotách znovu dostal. Když jsem četl o filmu natočeného v jednom "velkém" interiéru, kde jsou domy (resp. jejich zdi) nakresleny na zemi křídou, myslel jsem si, že to bude pouze experiment bez smyslu. Pustil jsem film a hned první pohled kamery z ptačí perspektivy mě přesvědčil o něčem magickém okolo tohoto "průhledného světa". Rozdělení na kapitoly, epilog a hlas vypravěče mi připomínají divadlo. Okolo celého "městečka" je zeď, v noci černá ve dne svítivě modrobílá. Při mlze je všude mlha, když sněží sněží sníh. Je to neuvěřitelné jak to dokáže vtáhnout a za pár minut to budete považovat za něco opravdu výjimečného. Nevím proč, ale neexistence zdí a minimalizace např dolu a hory je opravdu zvláštní, ale přesto krásná. V člověku to může vyvolat pocit naprosté harmonie a sjednocení se s pohledem na takový svět a nebo naprostý opak a zavrhnutí tohoto filmu. Kamera je opět Larsem von Trierem používána naprosto odlišným způsobem než u jiných autorů. Přiblížení na osobu prožívající emocionální zkoušku je stejné jako v Tanci v temnotách. Film vyprávějící o městě kam přijde žena, která dostane šanci tu zůstat, pokud si jí lidé oblíbí. Nikdo nic nepotřebuje, ale postupně začne přibývat hodně práce a lidé začnou "pomocnice" čím dál více využívat. Vede to až ke znásilnění Nicol Kidmanové a postupnému "kdo chce at si zajezdí :". Film velmi silně ukazuje jak lidé začnou využívat lidi, když oni nemají na vybranou. Vydírání, lenost, krutost.... To vše se najde v tomto městečku. Lidé mohou být opravdové ... sviňe... Velmi jsem litoval Nicol Kidman a Toma, který jí stále říkal o nových a nových plánech jak ji osvobodit. Tom je snílek, který se nakonec nechal zmanipulovat a skončil jak skončil(jen řeknu, že skončil jak měl. Závěr jsem osobně velmi očekával a předem odhadl a myslím, že to není problém(a pokud ano asi jsem fakt sadista :)). Úžasné závěrečné nasvícení toho krásného a následně i špatného(" a pak jsem uviděla to trní okolo...."). Perfektní práce se světly a s mikrosvětem na pár metrech čtverečných. Herecké výkony hvězd různé zářivosti jsou skvělé, lidské a věrohodné. Skvělý film o tom jací lidé byli, jsou a budou .... PS: logika a myšlenky hlavní hrdinky byly chvílemi na hranici ignorance.... (06.02.2005)