Tanečnica v tme

"Prečo ste tu, keď je v Československu lepšie ako v USA?" Prívlastky ako "divný muzikál" som počúval roky, ale i tak som film ignoroval a nejako ma nelákal. Na muzikály som nikdy nebol, česť výnimkám, ale až teraz , keď som dal filmu šancu som zistil, že toto je predsa len viac film ako muzikál. Zopár spievaných a tanečných čísel tu je, ale nie tak veľa, ako by som na muzikál čakal. Temný príbeh mi sedel, hlavne postava D. Morsa to celé dvíha a Bjork hrá prekvapivo dobre. Záver drsný jak Dánske počasie , ale čo iné čakať od L. von Triera. Toto je ešte jeho skoršia tvorba, no po nedávnom Antikristovi si už nie som istý , či mám chuť na ďalšie filmy od režiséra, ktorý sa netají tým, že pri písaní scenárov má plné nozdry fetu...Tak to potom i vyzerá...70%. (12.09.2015)

Úchvatné drama, které jen dokazuje, že Lars von Trier je genius. Dokonale promyšlené v každém své záběru, úžasný scénář a nevídaná psychická tyranie diváka (ač jen přetahuje zažité principy ad absurdum a z diváka si dělá opět legraci), který zde není pouhým příjemcem obrazového materiálu. Hlavní dějová linie je drtivá a režisér ji servíruje bez příkras. Ruční kamera umocňuje pocit autentičnosti a napomahá divákovi v akceptování vážnosti tohoto příběhu. Zároveň však funguje jako velice funkční prostředek k eliminaci záchranných bodů, takže divák se prostě nemá čeho chytit a musí 'v tom s hridnkou naplno plout'. Sledování fabule se tak mění v realistický příběh s hrdiny, které důvěrně známe. Chvílemi se může zdát, že sledujeme obyčejné home video. Režisér přesně cílí divákovu pozornost na důležitá fakta, příčemž 'to ostatní není důležité'. Známe hlavní příběh, nejdůležitější postavy a místa jakožto záchytné body, přesto však spolu s hrdinkou plyneme pomalu dějem a procházíme stejnými pocity jako ona. Prožíváme s ní chvíle radosti, chápeme její motivaci a soucítíme s ní, chvílemi nás přemáhá touha, jako bychom chtěli změnit jasně dané schéma, které se již od samotného začátku blíží k důležitému ukončení. Trier střídá depresy s útěky, které zde představují muzikálová čísla (statická kamera nabízí záchranné body i divákovi!), jež si hrdinka představuje, aby nemusela čelit tvrdé realitě a vědomky s sebou unáší i samotné diváky, kteří si mohou na chvíli oddechnout a vnímat úchvatné rytmy a originální choreografii. Fikční svět je úžasně zakomponován do reality, každý detail do sebe zapadá. Vedení herců je ladné, nikdo nepřehrává, celý snímek se odehrává na 'divadelních prknech' je snový a Björk jej dokáže neskutečným způsobem táhnout. To právě ona se stává průvodcem v tomto fikčním světě. Není to ona, kdo se bojí dojít do cíle, to divák jí brání, ona statečně vzdoruje. Po prvním zhlédnutí mi bylo strašně, celý film mě pohltil a na konci zničeného vyflusl ven. Trier opět obstál... (20.10.2005)

|| Scenár: Lars von Trier | Hudba: Björk | Produkcia: Vibeke Windeløv, Peter Aalbæk Jensen | Distribúcia: Angel Films (Denmark), Fine Line Features (US) | Štúdio: Canal+, FilmFour, France 3 Cinema | Rozpočet: 12,5 miliónov $ | Tržby: 45,584,036 $ || Pozor: Silne subjektívne. Pre mňa filmová odpornosť vo všetkých ohľadoch. Trier použil všetky možné prostriedky k vytvoreniu čo najviac nevkusných elementov pôsobjacich na diváka. Cítil som sa fakt strašne, bolo mi až zle. A to u filmov neznášam, a som presvedčený, že o tom film jednoducho nemá byť. Vydržal som to do momentu, keď v onej továrni začalo akože "muzikálové číslo". Nič škaredšie a odpornejšie som v živote nevidel a nepočul. Jedna hviezda za nespornú odvahu a umeniu znechutiť. (11.06.2012)

Vadila mi ta roztřesená kamera "z ruky", protože tenhle druh snímání v některých pasážích prostě postrádal smysl, ale zvykl jsem si. Vadily mi nelogičnosti ve scénáři, ale i ty bych překousl. Ale to, jak se pan režisér pokusil "zacvičit" s divákem nakonci, to už jsem nepřekousl. U většiny (včetně kritiků) to zřejmě vyvolalo slzy, u mě pouze útrpný úměv. Když už nedokážu dostatečně dojmout diváka "důvodem", pak se nemůžu snažit napravit to detailním snímáním "výsledku". To je dost laciný na tak opěvovaný film.____ Bjork špatná nebyla, ale u společných výstupů s C. Denevue bylo hned patrné kdo JE herečka a kdo se o to hraní všemi síly snaží. (24.09.2004)

Tak takhle rozporuplný film jsem dlouho neviděl. Tak především, žánr muzikál se k tomuto dramatickému tématu silně nehodil. Björk jsem před tímto filmem vůbec neznal a popravdě řečeno už ani nemám chuť víc poznat. Její písničky se mi nelíbily, jednoduše mi přišly nemelodické, ostatní herci měli očividně problémy je zazpívat a jediné co by se na nich dalo ocenit byl taneční doprovod, jeho choreografie byla zdařilá. Když se na film podívám z pohledu dramatu, tak jsem byl relativně dlouhou dobu spokojen. Na začátku mi byla sice hlavní hrdinka nesympatická, ale postupně si získávala moji přízeň, přestože její (absolutně empatická) snaha pomoct synovi byla vůči ostatním lidem v jejím okolí čím dál víc sobecká. Vrchol filmu přišel zhruba v polovině. V tu chvíli bych ho hodnotil nejspíš 4*, moje lítost, sympatie směrem k hlavní hrdince spolu s beznadějí a vztekem byly na maximu. Jenže následující písnička ty pocity dost shodila a od této chvíle šel film (alespoň v mých očích) do kytek. U soudu tvůrci udělali ze Salmy zbytečně ještě větší mučednici než bylo potřeba, to její přiznání byla blbost sama o sobě (ještě bych snad nějak dokázal pochopit tu přehnaně nesobeckou pomoc příteli, ale lhaní ohledně účelu použití peněz už fakt ne). A samozřejmě pak musela následovat písnička, která se tam taky nehodila. Co se týče dění ve věznici potažmo v cele, to pomatení smyslů (nebo co to bylo) hlavní hrdinky bych nějak vzal, ale to kamarádíčkování se s dozorkyní? To bylo ale opravdu mimo! (David Morse měl režisérovi radši poradit, jak se to správně dělalo v Zelené míli). A když se objevila poslední možnost k zastavení tohoto vykolejeného vlaku ve formě nanejvýš empatického rozhodnutí ohledně využití peněz (spojené s morálním zamyšlením o ponechání si dítěte), přišel onen výkon trestu, jehož průběh bych označil za směšný. To už jsem si říkal, ať ten proces konečně "ukončí, ale nemohla chybět poslední písnička a závěrečný pohled na dorozkyni, že... Jo a Trierovi neodpustím ty trapnosti ohledně Československa, myslím tím především narážky na Oldřicha Nového (co třeba zjistit si o této velké osobnosti československého filmu trochu více?). Nevím co tím pan tvůrce myslel, ale znovu přestřelil. Celkově je film někde spíš pod průměrem, ale když si znovu vybavím ten skoro neustále přítomný přiblblý úsměv Björk a její hraní slepoty a neslepoty, budu tentokrát přísnější a dávám pouze 2*. (05.12.2011)