Prelomiť vlny

Pořádná emocionální nálož ve snímku o milujícím muži, který je po nehodě upoután na lůžko a nutí svou stejně milující ženu spát s jinými muži. Tyto zážitky si pak nechá vyprávět. Opravdu hodně sugestivní filmový zážitek a velice krutá výpověď o ženě, která jen činí vše co po ni její muž žádá. Lars von Trier patří mezi jedny z nejlepších evropských režisérů posledních dvou desetiletí a tímto snímkem to jen a jen potvrzuje. Emily Watson tu předvádí herecký koncert a na to, že se jedná o její první snímek vysloveně exceluje (nominace na Oscara budiž tomu důkazem). Stellan Skarsgård si tímto snímkem otevřel dveře do světa a začal točit s takovými herci jako De Niro, Williams či Damon. Za pochvalu stojí kamera, která místy působí hodně amatérsky, což je samozřejmě záměr. Ačkoliv nemám snímku prakticky co vytknout, tak mi něco brání dát pět hvězdiček. Nejspíš to bude tím, že jsem čekal něco trochu jiného (neříkám, že tohle bylo málo, ale dopředu jsem se navnadil až moc)...... (07.04.2008)

Zatím jediný viděný von Trier. Nevím, jak to dělá, ale vnímám jeho postavy ze současosti jako postavy klasické tragédie - tedy jako pravdivé obrazy sebe samých, nikoli pouhé uzly vnějších a vnitřních vlivů. Něco málo severských filmů jsem už viděl, ale toto je pro mne cosi úplně nového, nezařaditelného. Příběh má sice jakýsi jasný vývoj a vyvrcholení, ale kdyby se film zastavil v kterékoli fázi, nebyl by o nic slabší. V detailech: často nedojde k tomu, co divák právě automaticky očekává - jen pro to, aby k tomu došlo vzápětí jinak. Obraz: nesympatický, škaredá reportáž. Watson: u cizokrajných herců obvykle nejsem schopen vnímat kvalitu jejich hraní, ale tady se to přehlédnout nedalo. Severská výslovnost angličtiny: nemá chybu. Extrémně umrtvovací kalvínská obec: Byl to dobrý obrázek toho, jak směšujeme Boha s freudovským superegem (tím nemířím jen na Bessiny modlitby, ale na celý ten podivný skanzen). A to je ta situace, v níž "naivní" Bess křečovitě sevře svou lásku na život a na smrt - a nepustí. A vzkřísí tím Jana - rozuměj, jak chceš. (08.08.2011)

Milého z ciziny mi vrať - aneb život můj náhle zkrať... není vždy dobré žádat Boha o zázrak, a to ani když si s vámi povídá. Teď už vím, proč se bojíme být naplno šťastni, je to právě pro takový případ náhlé ztráty, která postihla Bess - i když ona se toho paradoxně nebála. A podívejme, všechno se dá obelstít nebo uplatit, i smrt, záleží, co nabídneme... I když mně ledacos přišlo dost přes čáru, stejně mohu hovořit o nevšedním zážitku s nepříjemně vlezlou ruční kamerou, do atmosféry totálně nezapadajícími, nicméně okouzlujícími hudebními intermezzy a naprosto vynikající Emily Watson. (18.12.2014)

Neuvěřitelné! Ten pocit naprostého prázdna, který mě zaplavil po skončení filmu se nedá popsat. Prolomit vlny je krásný, minimalistický film, který diváka zlomí svou krajně naturalistickou a drsnou poetikou. Výkon Emily Watson byl jedním z nejlepších, který jsem kdy od ženy na filmovém plátně viděla - tak přirozená, tak křehká, tak zranitelná... Nádhera! Číst komentáře nestačí, tohle se musí vidět! (30.05.2009)

Dlouhá léta jsem Prolomit vlny vnímala jako film, na který je nutno dozrát, jako nadfilm, který není pro každého. Dokonce jsem si dovolila dříve vidět pouhou divadelní inscenaci Městských divadel pražských, která si s tématem poradila po svém. Ale ve výsledku je to jen film pro náročného diváka, ale zdaleka ne pro diváka snoba či diváka pokrytce. Takže všechny proto-dojmy stranou, je to jen film, neukousne vás - a samozřejmě von Trier je jen jeho autorem. #freshfilmfest (22.09.2014)