Greed
Obsahy(1)
Psychologické bohatství tohoto původně čtyři a půl nebo možná dokonce devítihodinového filmu, v oné době celkem výjimečné, obdařilo poprvé film románovými výrazovými prostředy. Stroheim navázal na griffithovský realismus, ale proti jeho trochu staromódnímu viktoriánskému ideálu romantických hrdinů postavil v zolovském duchu živé, plnokrevné typy, jejichž vývoj určovaly psychologické a fyziologické dispozice a prostředí. Příběh je příliš determinován ortodoxně chápaným naturalismem - dnes například ruší určité dekadentní schválnosti, ale řeč němého filmu a zvláštní dusivá atmosféra jsou dodnes opravdu strhující. V realistickém výrazu film vykresluje ničivé následky, které zanechává v chování a konání trojice maloměšťáků vášnivá touha po penězích. V závěru dosahuje režisérův divoký romantismus takřka epické šířky - sokové vzájemně spojení pouty, umírají krátce po sobě v pustinách Údolí smrti, žízniví, ale zasypaní zbytečným a zakrváceným zlatem. Velký realista Stroheim, mistr v oživování charakterů, vášní, věcí, které mu hrály přes množství významotvorných detailů, se po výrazném, producenty vynuceném zkrácení snímku odmítl k tomuto dílu hlásit a nikdy ho v konečném sestřihu ani neviděl. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (45)
Moje setkání s Erichem von Stroheim jako režisérem nedopadlo špatně. Určitě mohlo dopadnout ještě líp, kdyby pánové z Criterion Collection nesplácali restaurovaný materiál každou chvíli dohromady s prezentací fotografií, které měly nahrazovat nezachované scény. Jak se mi to spočátku jevilo jako zajímavé řešení a dokonce vhodně zrealizované, postupně na mne fotografie začaly působit s každým dalším použitím ohromně rušivě a já byl několikrát nucen použít rychloposun. Ono už 3 až 4 hodiny sledování němého filmu je poměrně náročné, vyžaduje speciální náladu i rozdělený čas, a v tomto případě bych na místě nových tvůrců fotografie opravdu ponechal jen při těch nejzásadnějších scénách. Neboť Chamtivost je sama o sobě velice poutavá i skrze to zbývající 140ti-minutové torzo. Na němou éru snímek disponuje hodně osobitou režií, spoustou hezkých nápadů (např. symbolicky opakované scény s bílým ptáčkem), civilními hereckými výkony včetně propracované psychologie postav, a příběh mezi Dr. Teaguem a Marcusem nechává diváka v napětí i téměř 100 let od vzniku snímku. Už během prvního seznámení a jejich skamarádění, nasnímaného s pěkným nápadem prolínáním (němého) dialogu a hry na klavír, člověk začne tušit, jaký mazák se z pana Marcuse vyklube. Hmm, a taky že jo! Stylové, skoro až westernové vyvrcholení patří k těm příjemným překvapení tohohle ojedinělého filmu. (# Season Challenge Tour 2020: 4. téma – doporučeno režisérem (Christopher Nolan)) ()
Hodnotím a viděl jsem zremasterovanou čtyřhodinovou verzi. Jedná se bezpochyby o jeden z nejvýznamnějších filmů v jeho dějinách. Naše nazírání je však zkreslené. Původní 9 a půlhodinovou verzi již totiž nikdo neuvidí. Čtyřhodinová verze je specifická tím, že se nedochované části snaží ukázat alespoň jako fotky. Tím vznikla další hodina a půl materiálu. Já jsem na vážkách, zda tato verze může být lepší, než výrazně sestříhaná 140minutová. Fotky sice dokreslují celý film, na druhou stranu však narušují jeho kontinuální sledování. Alespoň, co se mne týče, trochu mi to vadilo a nebyl jsem schopen se celou dobu vyváženě soustředit. Z tohoto důvodu jednu hvězdu odebírám. Jinak ovšem jeden z vrcholů němého filmu! ()
No, já nevim. Asi budu za primitiva. Sama nemám ráda, když někdo soudí filmy dle jejich délky, ale v tomto případě jde podle mě stopáž výrazně na úkor působivosti. A to jsem samozřejmě viděla tu verzi, která má "jen" 140 minut. Některé pasáže jsou velmi intenzivní, na začátku jsem byla dokonce nadšená a plná očekávání. Místy se mihne nějaký vtip, který paradoxně potěší tím, že tu není jen tak pro srandu. A pak ty ruceee! Kdyby scéna s rukama a mincemi byla delší, snad bych byla přecejen obměkčena. O technické vyspělosti snímku a strhující exhibici němého herectví bych si nedovolila pochybovat, ale bylo to utrpení. Pardon. Třeba někdy seberu odvahu jít na Chamtivost znovu, abych ji mohla docenit. ()
Krásná románová freska s hlubokou propracovaností psychologie všech postav. Z původně cca 9 hodinového filmu, který mělo tu čest vidět jen pár vyvolených na jediném promítání 12. ledna 1924, zbylo dvouhodinové torzo... Stroheim, aby se vyhnul nejhoršímu, podílel se na stříhu, ale nakonec se odmítl pod znásilněné dílo podepsat a vlastně ho v této podobě nikdy nespatřil. Já jsem měl možnost sledovat bezmála čtyřhodinovou rekonstrukci z r. 1999 s využitím velkého množství fotografií jednotlivých ztracených scén a stálo to za to. I když bych pochopitelně byl mnohem radši, kdyby se fotografie rozpohybovaly a viděl bych skutečnou Chamtivost, jak ji spatřilo těch pár lidí na začátku roku 1924 a jak ji Stroheim nosil v hlavě. Poměrně vrstevnatý příběh nabízí pohled na destruktivní účinky touhy po bohatství, na ústřední dvojici zubaře McTeagueho a jeho ženy Triny ukazuje, jak se člověk může změnit, když je vystaven třpytivému pokušení... Původně milá a nevinná dívenka se po svatbě a výhře v loterii mění v nesnesitelnou lakomou ženskou. Vykreslení jejich upadajícího vztahu je přímo ukázkové, stejně jako tragické vyvrcholení mezi McTeaguem a jeho dávným sokem Marcusem. Stroheim, který odmítal využívat ateliéry, natočil tuto adaptaci románu Franka Norrise v autentickém prostředí a vyžíval se v někdy až přehnaném realismu, který však kombinoval s velmi romantickou zápletkou a vyvrcholením (ve smyslu literárního romantismu). Chamtivost je jeden z vrcholů němé éry, není možné nedát plný počet...***** ()
Videl som zreštaurovanú štvorhodinovú verziu, ktorá je skrátenou verziou pôvodnej desaťhodinovej a predĺženou tej dva a pol hodinovej. Najskôr by som trochu podiskutoval o práve štúdia zasahovať do výsledného tvaru diela. Podľa mňa má na to každé štúdio regulárne právo, keďže do diela vkladá svoje peniaze. Určite by bolo veľkým rizikom púšťat do kín štvorhodinový film a očakávať, že sa stane z neho veľký hit, preto sa tomuto kroku nečudujem a podľa ohlasu kritiky sa nič tak hrozného nakoniec nestalo a musím skonštatovať, že ani skrátená verzia by moje nadšenie z tohto filmu zrejme neznížila. A to ani napriek tomu, že sa film nikdy nevlečie a nie je v ňom žiadna vata. Zatiaľ čo sa Stroheimovi nemeckí kolegovia venovali výrazne výtvarnému expresionizmu, Erich nakrútil jedno z najdôležitejších diel naturalizmu a rieši v ňom jeho klasické otázky. Postavy, poháňané prírodnými silami, zločin, pomsta, pesimizmus. Sú postavy zodpovedné za svoju chamtivosť? Je to vrodená vlastnosť človeka, jeho prirodzenosť, s ktorou nič neurobí? Alebo má na výber a dokáže odolať moci peňazí? Nakoniec je dúšok vody drahší, ako 5 tisíc dolárov a osudovosť zápletky je dokonalá. Na Stroheimovom prístupe sa mi páči jeho hra s postavami, keď nám v expozícii predstavuje jednu postavu ako sympatickú, aby jej chovanie behom pár minút zmenil a divák sa s tým musel náhle vyrovnať. Musí sa taktiež vyrovnať so zidealizovanou predstavou manželstva, ktoré je nakoniec iba klietkou, ktorá nemusí byť v lepšom prípade ani zlatá. Erich von Stroheim podľa svojho výzoru určite s chamtivosťou problémy nemal, asi to bol bonvián, ktorý keď bol v podniku pri stole, tak za svoje peniaze pozýval všetkých:). Ďalšie povinné filmové čítanie, ktoré by nemalo uniknúť nikomu, kto sa zaujíma o históriu filmu. P.S.: Tak po preštudovaní detailov o skracovaní tohoto filmu a zničení materiálu musím dať Erichovi za pravdu, bola chyba MGM, že financovala tak dlhý film, ak chcela poslať do kín oveľa kratší. V tomto smere majú dnešní tvorcovia výhodu v DVD a režisérskych zostrihoch. ()
Galéria (18)
Zaujímavosti (20)
- Chamtivost měla být jedním ze tří menších snímků, které studio Goldwyn Pictures (v tu dobu těsně před bankrotem, který vedl k jeho odkupu studiem Metro Pictures Corporation) umožnilo režisérovi Erich von Stroheimovi natočit, než bude moct zpracovat projekt podle vlastních představ. Jelikož jej předcházela pověst nehospodárného tvůrce, musel filmy natočit během 14 týdnů a nepřekročit přitom rozpočet 175 tisíc amerických dolarů. Von Stroheim v tom neviděl problém, protože chtěl Chamtivost točit hlavně v exteriérech, nepotřeboval tudíž stavět kulisy. Nakonec se ale rozpočet tohoto jednoho filmu vyšplhal na tehdy závratných 665 tisíc dolarů. (Komiks)
- Jean Hersholt během natáčení vrcholné scény v Údolí smrti zhubl 12 kilogramů a musel být hospitalizován. (džanik)
- Finální verze scénáře snímku čítala na 330 stran. Již v době němého filmu platilo, že jedna strana scénáře vychází na přibližně jednu minutu snímku. Schvalovatelé scénáře tak museli tušit, že posílají do výroby scénář filmu dlouhého okolo šesti hodin. (Komiks)
Reklama