Stíny horkého léta

Film, který asi není pro každého, ale když sedne, tak fakt sedí. Pomalé, vleklé drama, pomalu se sunoucí k tragickému konci, který divák tuší každou minutu filmu. Těžká doba, těžký film. Drama jednotlivce, nutnost se rozhodnou ve chvíli nejtěžší. Hrdinství nespočívá ve vykřikování v putyce, ani ho nenajdeme pochodujícím davu, ale v člověku, který zůstane sám tváří v tvář přesile. Takoví hrdinové přežívají v legendách, točí se nich filmy, takovými chceme od mala být i my sami. Jenže až ta chvíle jednou přijde, dokážeme to? (17.04.2011)

A opět vynikající drama, které díky komponovaným obrazům i hudbě, rozsévá neopakovatelnou hutnou atmosféru skutečnosti až do divákova srdce. Silný příběh o osobní nepatetické odvaze a odpovědnosti za své blízké. Těžká doba, tíživá minulost, jejíž ozvěny ještě nedozněly, úmorná lopotná práce v každodenním zápase o lepší život, malebné prostředí horského kraje, nejtěžší zkouška života. Tvrdý kraj, tvrdá doba, tvrdý muž, tvrdá zkouška. Život ve své nejkrutější podobě napadá a sráží k zemi odhodlaného muže Ondřeje Barana (skvělý Juraj Kukura). Aby ten znovu povstal a přichystal se na svoji životní bitvu a střet o holý život svůj a své rodiny. Z dalších rolí: oddaná Ondřejova manželka Tereza (šarmantní Marta Vančurová), Ondřejův zprvu zklamaný a naivně odhodlaný syn Lukáš (Robert Lischke), doktor zatažený nedobrovolně do smrtelné hry (dobrý Gustáv Valach), skupina odhodlaně krutých banderovců (zajímaví Karel Chromík, Zdeněk Kutil, Jiří Bartoška, Augustín Kubán a Gustav Opočenský), poručík SNB Grygar (Ilja Prachař) s nejistým podezřením, či závistivý opilec (Michal Ladižinský). Těžký život s krutou realitou dokáží v některých ryzích charakterech vydolovat z lidí to nejlepší, co v nich je. Čestnost, pokora a slušnost nejsou překážkou při dokazování vlastní statečnosti a likvidování těch nejtěžších překážek života. Válečná džungle s malou váhou života jedince se vrací, aby dokreslila svou ukázku jedinečného chování skromného hrdinství. Poutavé, silné, jedinečné. S nezaměnitelným rukopisem výjimečnosti autora. (07.01.2013)

Dlouho jsem hledal psychothriller z rodiny "Strašáků" (tedy boj jedince o své území proti přesile), který by se jim svou atmosférou a vzrůstajícím napětím vyrovnal. Až nyní. A překvapení je o to větší, že jej na svědomí nemá Alfred Hitchcock, William Friedkin, Jacques Deray či Juraj Herz, ale František Vláčil. Z poetiky a básnického nadhledu předchozích děl zbylo jen pramálo. Místo toho se dostavila dusná atmosféra poválečných Beskyd, kde horko cítíte až na jazyku. Juraj Kukura ve své životní roli zahrál naprosto věrohodně muže, který se celý život konfliktům a násilí vyhýbá a nyní bere pod tíhou okolností odvahu a záchranu svých bližních do vlastních rukou. Pětice banderovců jsou opravdu odporné držky, obzvláště za albína Bartošku a Augustina Kubáně by se ani v Hollywoodu nemuseli stydět. Co by to bylo za Vláčilovku, bez hudby Zdeňka Lišky - opět bez chyby. Pan Vláčil nás dokáže napnout (rvačka Ondřeje s Bartoškou), dojmout (zaučování synka a loučení s ním) a připravit nám pár luxusních lekaček (úder pistolí, demižon, krev v potoce), aniž by nějak zvlášť tlačil na pilu. Závěr rovněž patří mezi ty nezapomenutelné. Poslední velký film Františka Vláčila. 100%. (06.01.2009)

Musím uznat, že jak ze začátku, tak v průběhu, na mě silně zapůsobila hudba. Zdeněk Liška byl prostě mág. Taky natočeno to je hodně kvalitně, o hercích nemluvě. Ale ten háček je tempo a pár dalších faktorů. Tempo je pomalé a divné a někdy to vyúsťuje v nelogické chování postav. Co mi ale vadilo nejvíc, tak že ta banda Banderovců mezi sebou vůbec nekomunikovala. Režisér tím chtěl asi naznačit jejich chladnokrevnost a profesionalitu v oboru, ale moc realisticky to pak nepůsobilo. Aspoň, že tady byl Tóma Hluchoněmec. Samozřejmě, že mi to připomínalo jak Adelheid, tak Zánik - disponuje to totiž podobnou atmosférou a příběhem, a proto hodnotím stejně. (27.11.2021)

Kukurovo herectvo je numero uno a hudba, ktorá mi prvýkrát trúbkovo nevadilo, je numero due. Inak príbeh mi prišiel taký bežný, necítil som z neho napätie. Veľká škoda, že film ale nevedel o dejoch budúcich a zobrazuje Banderovcov ako zlých, pretože situácia sa v roku 2022 zmenila a už máme nielen tradičných zlých fašistov, ale aj dobrých fašistov alebo teda aspoň takých, o ktorých sa rozprávať nesmie (nech žije film Volyň). Takže normálne ma až napadlo - za normalizácie a hlbokého socialistického útlaku takýto film mohol vzniknúť. Mohol by aj dnes? 👀 (24.10.2023)