Stíny horkého léta

Strhující lidské drama o neokázalé odvaze, drtivém zoufalství, železné vůli a sebeovládání, o bolesti a lásce, ze kterého až neskutečně intenzivně sálá nejen letní vedro, ale především tichý vzdor, napětí a hrozba vibrující každým pohybem, každým pohledem, houstnoucí a rostoucí s každým záběrem, aby nakonec explodovaly v neskutečně emotivním finále, které sevře žaludek a zastaví srdce. Neskutečně intenzivní atmosféra, Juraj Kukura v nezapomenutelné životní roli a pro mě osobně nejsilnější Vláčilův film. Navíc jako bonus zasazený (a natáčený) do mých rodných beskydských kotárů. Zasáhlo mě to před lety v kině plnou silou a teď po letech jsou pocity stejně intenzivní. (19.01.2014)

Po nucené několikaleté odmlce, kdy ho utužující se normalizační režim držel pod krkem, je tohle jenom pouhý odlesk toho geniálního Vláčila, jehož výtečné řemeslo a obrazotvornost explodovalo v 60.letech a v uměleckém rozletu (kdy do období 70.let plánoval spoustu dalších ambiciózních historických projektů) ho přibrzdil vpád ruských vojsk a následná ostudná pětiletá éra "kinematografie zapomnění". Jinými slovy - komunisti Vláčila vyždímali jako citron a ačkoliv jeho poslední tvůrčí etapa také není k zahození, ty pomyslné řetězy, které posledních deset let svazovaly jeho ruce, jsou hodně znát. Strašná škoda..... (13.01.2014)

Téměř plný počet, nevyšlo to jen kvůli třem negativním aspektům – ne vždy mi seděly hudební tóny jinak vynikajícího Zdeňka Lišky, závěrečná konfrontace s banderovci byla zbytečně uspěchaná a ve filmu je jedna výrazná nelogičnost, totiž doktora zavolal kamsi Baran, ale proč se v následujících dnech nepřišli zeptat jeho, kam se doktor poděl? Tím spíš, když na to sám upozornil... Jinak ovšem vynikající záležitost, fantastické herecké výkony v čele s Jurajem Kukurou, dusná letní atmosféra, strach z toho co bude, před kterým není úniku, a zároveň klid, který z otce vyzařuje, zatímco připravuje syna na převzetí hospodářství. (20.02.2013)

Další výborný Vláčil s perfektně dusnou atmosférou, které se podobá - ale nevyrovná - o pár let starší Adelheid, výbornými herci (Juraje Kukuru jsem nikdy neměl moc rád, ale na to jsem si teď vůbec nevzpomněl, no a Gustáv Valach byl ještě lepší), Liškovou neselhávající hudbou... Skvělý snímek, ovšem ve srovnání se zmíněnou Adelheid o něco slabší a předvídatelnější, což je trochu škoda. (14.10.2013)

Dlouho jsem hledal psychothriller z rodiny "Strašáků" (tedy boj jedince o své území proti přesile), který by se jim svou atmosférou a vzrůstajícím napětím vyrovnal. Až nyní. A překvapení je o to větší, že jej na svědomí nemá Alfred Hitchcock, William Friedkin, Jacques Deray či Juraj Herz, ale František Vláčil. Z poetiky a básnického nadhledu předchozích děl zbylo jen pramálo. Místo toho se dostavila dusná atmosféra poválečných Beskyd, kde horko cítíte až na jazyku. Juraj Kukura ve své životní roli zahrál naprosto věrohodně muže, který se celý život konfliktům a násilí vyhýbá a nyní bere pod tíhou okolností odvahu a záchranu svých bližních do vlastních rukou. Pětice banderovců jsou opravdu odporné držky, obzvláště za albína Bartošku a Augustina Kubáně by se ani v Hollywoodu nemuseli stydět. Co by to bylo za Vláčilovku, bez hudby Zdeňka Lišky - opět bez chyby. Pan Vláčil nás dokáže napnout (rvačka Ondřeje s Bartoškou), dojmout (zaučování synka a loučení s ním) a připravit nám pár luxusních lekaček (úder pistolí, demižon, krev v potoce), aniž by nějak zvlášť tlačil na pilu. Závěr rovněž patří mezi ty nezapomenutelné. Poslední velký film Františka Vláčila. 100%. (06.01.2009)