Shadows of a Hot Summer
Réžia:
František VláčilScenár:
Jiří KřižanKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Marta Vančurová, Juraj Kukura, Gustáv Valach, Gustav Opočenský, Karel Chromík, Jiří Bartoška, Zdeněk Kutil, Augustín Kubán, Ilja Prachař, Michal Ladižinský (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Je krátko po vojne a život je ešte nepokojný. Nepríjemné a často tragické prekvapenia pripravujú obyvateľom horských samôt skupiny banderovcov, ktoré sa snažia dostať do Rakúska. Ovčiak Ondrej Baran sa jedného dňa vracia domov do koliby a zistí, že obydlie obsadilo päť chlapov, ktorí držia v šachu jeho rodinu. Ich vodca naznačí Ondrejovi, že zabije jeho deti ak niečo prezradí a privedie si pomoc. Keďže jeden z banderovcov je zranený, Ondrej je prinútený priviesť z doliny lekára. Nájde v sebe dosť odvahy a síl k nerovnému boju so zabijakmi, ktorí sú schopní všetkého, aby zachránil svoju ženu a deti? (RTVS)
(viac)Videá (2)
Recenzie (186)
S díly pana Vláčila jsem zatím nenašla společnou řeč. Přepadení venkovské rodiny proběhne tak rychle, že se ani nenadějete a už s ní bydlí dalších pět "hostů". Dlouhou dobu jsem byla k odevzdanému chování dospělých stejně nedůvěřivá jako jejich syn, postupem času jsem ale pochopila, proč se otec Baran tak dlouho vzpíral. Mluví se zde spíše obrazem (záporné postavy nepromluví vůbec!), což je pro Vláčila typické, ale pro mě bohužel hůře stravitelné. V synopsi zmiňované "rozhodující střetnutí" proběhne ve tmě, takže z něj bohužel není moc vidět, Liškova výrazná hudba v některých momentech působila rušivě. Znovu už vidět nemusím. ()
Stranou od vesnice žije na svém statku Ondřej Baran s milovanou ženou Terezkou, synem Lukášem a malou Petruškou, jejich poklidný život je narušen v okamžiku, kdy je přepadnou ozbrojení muži, vyžadují pomoc, jídlo, lékaře... Výborná volba spojit do filmového manželského páru půvabnou Martu Vančurovou se sympatickým Jurajem Kukurou, divák je jim od začátku nakloněn a jejich osud mu není lhostejný... Silný příběh s dusnou atmosférou, která je v samotném závěru k zalknutí... Viděno podruhé, hodnocení ponechávám tam, kde už roky je.. ()
Atmosféricky výborně vystavěný kousek. Plíživé tempo vyprávění je podkresleno "nervní" hudbou Zdeňka Lišky, která filmu ještě více přidává na síle. Vláčil se obešel bez zbytečně popisných dialogů a většinu děje vypráví obrazem, což sice byla dobrá volba, ale na druhou stranu se tím trochu zploštily motivace některých postav (hlavně banderovců). 8/10 ()
"Někdy ani ten nejsilnější chlap sám nic nezmůže...." Nebo že by přece? Jen Terezka, žena Ondřeje Barana tuší, čeho všeho je její muž schopen.... Tak tenhle baladistický film s atmosférou hustou tak, že by se dala krájet (do značné míry díky Liškově geniální minimalistické hudbě) mě totálně rozsekal. Asi ho sice zařadím do kategorie filmů, které mě asi jednou zhlédnout stačily, ale to nic nevypovídá o kvalitě tohoto filmu. Jen jsem zvědavý, jak tento film bude za takových 30-40 let hodnotit generace našich dětí a vnuků...Tedy pokud se na něj někdo v té době bude ještě vůbec chtít dívat.... Protože to co se ve filmu odehraje na ploše celovečerního filmu by dnešní režisér natočil na ploše sotva čtvrtinové... Ale přesto smekám klobouk jak před hereckými výkony Juraje Kukury a Gustava Valacha, tak před režií Františka Vláčila. ()
Nedomyšlenosti ala ztracený doktor, kterého zavolal k vymyšlené situaci hlavní hrdina, avšak nikdo po něm nechtěl vysvětlení. Absence stupňujícího napětí a celková unylost příběhu zejména ze strany padouchů. Také hudba notoricky iritovala. Byl jsem připraven k další chvále pana Vláčila, zvláště dostalo li se k němu tak potencionálně silné téma, ale stěží průměrné hodnocení. 50% ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (9)
- Film získal Velkou cenu Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. (M.B)
- Jako exteriér bylo využito Karlovského fojtství. Postavil ho roku 1793 vyhlášený tesařský mistr Jan Žák, stavitel místního dřevěného kostela. Fojt Ján Bill, nechal budovu upravit tak, jak ji známe nyní. Fojt byl dědičný rychtář. V obci stojí i Karlovské museum, které by správně mělo být nazvané Karlovické (stejně tak fojtství), ale užitý tvar lépe odpovídá místnímu nářečí. (Brtniik)
- Jiří Bartoška si musel kvůli roli odbarvit vlasy. Barva mu ale poté slezla a nakonec hrál v bělovlasé paruce. (jenik71)
Súvisiace novinky
Cyklus filmů českého génia stříbrného plátna
Strašnické divadlo se již od svého počátku snaží návštěvníkům nabídnout i jinou než divadelní produkci. Každý měsíc má své místo v programu promítání filmu a koncert. Až do konce této sezony povládne… (viac)
Reklama