Údolí slz

Vojnové filmy sú ohrozený druh a podžáner „tankistické filmy“ sú viac než vzácnosť. Slzavé údolie napriek historickému pozadiu patrí do tejto kategórie maximálne z polovice, k tomu je seriál kvalitou po všetkých stránkach prekonaný Libanonom. Produkčnou úrovňou samozrejme nemožno od Údolia sĺž čakať druhý Fury, počítačové efekty sú skôr ako z lepšieho dokumentárneho filmu, strih občas na úrovni príležitostného užívateľa Sony Vegas, výprava jednoduchá a tomu sa podriaďuje aj dej a akcia, ktoré dostatočne nevykresľujú rozsah bojov na Golanských. Takže žiadne aspoň približné zasadenie seriálu do historických udalostí sa nekoná, je to len rada čiastočne previazaných dejových liniek niekde v prostredí Jomkipurskej vojny, kde niekde na vŕšku trojica izraelských tankov páli po sýrskych digitálnych tankoch (to ale predstavuje asi tak celkovo 40 min. seriálu, zvyšok sú dialógy, "cestovanie", prestrelky atď.). O perly typu Sýrčania sa netrafia na 20 m nie je núdza, ale ešte horšie je, že väčšina Izraelcov sa tu chová ako totálni kreténi. Dejovo by postačilo 6-8 epizód. (05.04.2023)

Izraelská televizní tvorba má v poměru ke své velikosti ve světě výsadní postavení a opakovaně dokazuje, že umí přicházet s neotřelými nápady a novými formáty, které poté přebírají ostatní. Údolím slz vstoupila na půdu válečného žánru, kde by vzhledem k výjimečnému postavení, jaké v Izraeli armáda má, mohla být víc než doma. Čekal jsem něco, co mě uzemní, dostal jsem něco, co mě znejistilo. Seriál má status nejdražšího projektu izraelské televize a vskutku je to i podívaná, kde štáb dokáže rozpohybovat několik desítek tanků a simulovat tak velkou tankovou bitvu - největší střetnutí tankových vojsk od druhé světové války. Těžiště ale pro filmaře představovaly intimní příběhy několika účastníků války. Místo abych se nechal pohltit příběhem, postupně se začaly vkrádat protivné otázky. Sledujeme osazenstvo pevnosti, které pasivně čeká skryté za pytli písku a vyzbrojené ručními zbraněmi, až nepřítel vyhodí do vzduchu vchod. To vážně základna nemá žádné kulomety a těžké zbraně, kterými by obránci mohli klást odpor? Velitel základny nezná její schéma a tím i únikovou trasu. Zpravodajský důstojník se nezabývá likvidací tajných materiálů a nezachraňuje šifrovací klíče. Má jiný úkol - opatruje svého domácího mazlíčka, ježka jménem Oříšek, a následujících několik dílů sledujeme, jak obtížně Oříšek uniká z pevnosti, skáče ze skály, je něžně nesen nočním pochodem územím nepřítele, podstupuje krvavý bojový střet a prochází minovým polem. Tak si říkám, jestli sovětští vojáci při ústupových bojích z obklíčení také nosili v krabici své kočičky a morčátka. Místy mi prostě děj přišel poněkud uhozený. Jiná situace: pěší jednotka se uchýlí do bunkru na temeni hory, ze kterého by teoreticky šlo kontrolovat široké okolí, ten ale nemá střílny ani pozorovací stanoviště, takže vojáci musí vybíhat do deště dělostřeleckých granátů, aby zjistili, co se kolem nich děje. Nevím, jsem amatér, ale přijde mi to absurdní. Ona i naivita a neschopnost arabské strany zachází někdy do extrémů. Ale abych jen nehanil, pořád zbývá spoustu poctivě odvedené práce a nakonec se přece jen kloním ke čtvrté hvězdičce. Celkový dojem: 70 %. Snad jen dodatek, Izrael vždycky interpretoval svůj konflikt s arabskými sousedy jako souboj Davida s Goliášem, realita byla taková, že Izrael představoval průnik moderního euroamerického světa do území, které spadá do kategorie rozvojové. V taktice i strategii, ale i vojenskoprůmyslovém komplexu měl vždycky převahu, nehledě na vlastnictví jaderných zbraní. (03.01.2021)

Izraelci tohle vyrovnávání se se svojí pohnutou,krátkou a adrenalinovou historií umí a ani Valley Of Tears není výjimkou.Skrze několik postav nám tu tak dávají nahlédnout do intenzivní války počínaje nečekaným napadením,přes ne zrovna příznivý vývoj kdy byl Izrael na pokraji zániku až k finálímu vítězství nevítězství.I když ta poslední část vlastně není tak úplně pravda,protože seriál končí ve chvíli kdy se izraelci nadechnou k protiútoku a zbytek se dozvíme jen z titulku.Což je vlastně největší mínus celé téhle výborné série - nenabízí divákovi plnohodnotný závěr a je to škoda.Velká škoda,protože do té doby měl našlápnuto na plnou palbu a za mě si příběhy postav,které dokázali divákovi přirůst k srdci pořádný závěr zasloužily...80%. (12.12.2020)

Na místní poměry je tu vidět i snaha o jakousi nestrannost, což se v případě Izraele zvláště cení. Nechybí mnoho patosu, zejména v druhé polovině. Tankové a bitevní scény jsou slušné, naopak ta osobní dramata jsou spíš směšná. Syřani nejsou líčeni jako bezbožná zvířata což je pokrok. Začátek seriálu vidím na plný počet, pak bych tedy intenzivně stříhal, spousta scén neúměrně dlouhých. Celkově tedy bohužel jen 65% (13.01.2022)

Famózní začátek minisérie bohužel postupem času vyčpěl. V prvním díle je totiž parádní tanková "přestřelka". Takové scény se už bohužel ve filmu neopakují. Respektive se opakují, ale už nemají takovou dynamiku a sílu. I tak ale hodně zajímavé, jak Izraelci čelili obrovské přesile. Rozpočet oproti západním produkcím není kdo ví jaký, ale i tak zmíněná scéna z úvodu, i přes slabší efekty, působila skvěle. Ke konci, kdy akční scény už tak silné nebyly, divák ale tu slabou technickou stránku vnímá víc. Pokud by vznikla další řada s pokračováním války, bude to asi zbytečné, hlavně akční a s většinou jiných postav, protože osudy většiny se ukončily. (16.12.2020)