Marketa Lazarová

Mno co k tomu napsat... Trvalo mi nehorázně dlouho než jsem se k téhle pro mnohé lidi klasice a údajně i nejlepšímu ČS filmu všech dob dokopal. Věděl jsem proč mi to tak dlouho trvalo a tušil jsem už dopředu, že mi to asi úplně nesedne, protože prostě s rukopisem pana režiséra Vláčila se až tak úplně neumím potkat. Snad s výjimkou Adelheid a Stínů horkého léta což byly, ale na poměry režiséra poměrně srozumitelný filmy. Tady jsem věděl předem do čeho jdu a fakt je, že jsem dostal jeden z nejvíc nediváckých zážitků ve svým životě. Ano obrazové kompozice jsou brilantní. Natáčení v reálných podmínkách kdy se herci brodili sněhem a blátem muselo bejt brutální a i díky tý dokonalý výpravě bez problémů uvěřím, že se to opravdu odehrává ve třináctým století, ale co je mi to platný když hodně scén šlo úplně mimo mě respektive jsem absolutně nepochopil jejich vyznění. Navíc se nemůžu zbavit dojmu, že i přes to, že kamera je vymazlená, tak spousta záběrů a obrazových kompozic působí dojmem, že jsou delší než bylo nezbytně nutné. Ale ok zůstaneme neutrální. Kemr opakovaně potvrzuje v roli Kozlíka svou hereckou třídu. Příjemně mě překvapil Menšík kterýmu jsem tu vesměs dramatickou roli sežral i s navijákem. No a co se Vášáryové týče, tak i když platí, že jsem jí nikdy moc nemusel, tak tady jako vyloženě mladinká a na první pohled hrozně křehká a zranitelná působí jako dokonalý kontrast k tomu drsnému ději ve filmu. No a tím bych to asi uzavřel. Kvality tohoto filmu rozhodně nehodlám nijak rozporovat, ale na druhou stranu troufl bych si tvrdit, že tohle jako největší náš film všech dob? Tak to ani náhodou.65% (20.01.2024)

Podmanivost obrazu středověku v adaptaci Vančurova románu. Vláčilova Markéta Lazarová není historický film (nevystupují v něm historické postavy), nýbrž film dobový. Nejpůsobivější zpodobnění středověku v dějinách evropského filmu. Složitá struktura, experimentální výrazové prostředky. Filmová báseň... (14.01.2012)

Nejpřeceňovanější film v dějinách české kinematografie. Nevytýkám nudnost, protože má divák při sledování pocítit délku samotného díla a dosáhnout transcendence, ani vyprázdněnost vyprávění, protože k té Vláčil tíhnul vždycky a soustřeďoval se na styl, jenž má výpovědní hodnotu sám o sobě. Problém mám s tím, že dle mnohých "nejlepší český film vůbec" mění optiku nahlížení, aniž by se proměnil styl či byl přechod k hlediskovému záběru motivovaný, že není myšlenka pouze v obrazech jako u Tarkovského děl, ale musí být nahlas vyřčena, přičemž doslovností a křečovitou vznešeností trpí celé to martyrium pěkně podávaných nepěkných věcí. Nemyslím si, že by zhlédnutí v kině či snaha o třetí šanci na mém zhodnocení něco změnilo, a tak raději komentář zakončím citátem úvodního mezititulku (já se nezmínil, jak je to hrozně archaické - a to nejen z dnešního pohledu, že?), který je "zábavné" brát jako lakonickou glosu díla, nikoliv jako alibismus: "Toť příběh sestavený zbůhdarma a stěží zaslouží si chválu. Což naplat." (06.04.2007)

3 hodiny táhlých nudných scén. Pokud chcete u filmu umírat a modlit se, ať už skončí, podívejte se na Markétu Lazarovou. Dokonce i četba Vančurovy knihy je snesitelnější než film. Vážně nechápu to vynikající hodnocení, které tomu všichni ostatní dávají, já osobně dávám jednu hvězdičku jen za pokus o umění, který se ale jinak vůbec nezdařil. Bez jakéhokoliv studu můžu říct, že na jakýkoliv jiný hrozný film (klidně i na film, kterému jsem dala hodnocení "odpad") bych se raději podívala znovu než na Markéta Lazarovou. Už nikdy víc! ~(0,5★)~ (16.01.2009)

Náročnější než leckterý (i ten poslední) Malick, nicméně bezesporu krásný film s dokonalými obrazy, Liškovou nádhernou hudbou, neskutečně středověkou atmosférou, skvělými hereckými výkony (Josef Kemr a Vladimír Menšík především) a příběhem plným myšlenek a otazníků, které mě jistě brzy donutí k tomu, abych se na Marketu podíval znovu a řeknu vám, že moc rád.__P.S Stalo se, a teď už tu pátou hvězdu přidávám. (07.10.2011)