Réžia:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (rozprávač), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (viac)Obsahy(2)
Proslulá historická balada Františka Vláčila dodnes fascinuje zemitostí, s jakou je postižen život ve středověku. Titulní hrdinkou je ctná dívka, předurčená klášteru, ale přinucená stát se milenkou násilnického mladíka... Brutální boje i bizarní postavičky ploužící se zdivočelou zemí jsou postiženy s mimořádnou výmluvností i obrazovou podmanivostí. Film se skládá ze dvou částí: "Straba" a "Beránek boží" a byl natočen v letech 1965 - 1967. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (520)
Mno co k tomu napsat... Trvalo mi nehorázně dlouho než jsem se k téhle pro mnohé lidi klasice a údajně i nejlepšímu ČS filmu všech dob dokopal. Věděl jsem proč mi to tak dlouho trvalo a tušil jsem už dopředu, že mi to asi úplně nesedne, protože prostě s rukopisem pana režiséra Vláčila se až tak úplně neumím potkat. Snad s výjimkou Adelheid a Stínů horkého léta což byly, ale na poměry režiséra poměrně srozumitelný filmy. Tady jsem věděl předem do čeho jdu a fakt je, že jsem dostal jeden z nejvíc nediváckých zážitků ve svým životě. Ano obrazové kompozice jsou brilantní. Natáčení v reálných podmínkách kdy se herci brodili sněhem a blátem muselo bejt brutální a i díky tý dokonalý výpravě bez problémů uvěřím, že se to opravdu odehrává ve třináctým století, ale co je mi to platný když hodně scén šlo úplně mimo mě respektive jsem absolutně nepochopil jejich vyznění. Navíc se nemůžu zbavit dojmu, že i přes to, že kamera je vymazlená, tak spousta záběrů a obrazových kompozic působí dojmem, že jsou delší než bylo nezbytně nutné. Ale ok zůstaneme neutrální. Kemr opakovaně potvrzuje v roli Kozlíka svou hereckou třídu. Příjemně mě překvapil Menšík kterýmu jsem tu vesměs dramatickou roli sežral i s navijákem. No a co se Vášáryové týče, tak i když platí, že jsem jí nikdy moc nemusel, tak tady jako vyloženě mladinká a na první pohled hrozně křehká a zranitelná působí jako dokonalý kontrast k tomu drsnému ději ve filmu. No a tím bych to asi uzavřel. Kvality tohoto filmu rozhodně nehodlám nijak rozporovat, ale na druhou stranu troufl bych si tvrdit, že tohle jako největší náš film všech dob? Tak to ani náhodou.65% ()
Z pekla do nebe a zpět snadno a rychle. Ze svatosti ke hříchu a z hříchu do lásky ještě rychleji. Středověk v plné síle, který se všem těm Statečným srdcím podobá asi jako hladový vlk pekingskému palácovému psíkovi. Pusté skály a holé stromy, uprostřed kterých vyroste voňavá, křehká a nezničitelná bylinka. Báseň v obrazech, která postrádá rým i koketnost, zato síly je v ní jak v domácí kořalce. Tuplovaný génius předlohy a režiséra, kteří nenechají diváka tupě sedět, ale vyvlečou ho do toho zběsilého danse macabre spolu s postavami a nedají mu vydechnout do poslední chvíle. ()
Mnohými kritiky označována jako nejlepší český film všech dob. Z mého pohledu víc než uspokojení náročného diváka, co se hudby, kamery, scénáře a vůbec celkové kvality týče. Musím uznat, že si pan Vláčil dal s tímto snímkem velkou práci a také, že se mu vyplatila. Chybí tomu však určitá univerzálnost, jelikož hledat zalíbení u diváků mladší generace je podle mě marné. Jednou větou: Na svoji dobu vysoce nadprůměrný film. ()
Podmanivost obrazu středověku v adaptaci Vančurova románu. Vláčilova Markéta Lazarová není historický film (nevystupují v něm historické postavy), nýbrž film dobový. Nejpůsobivější zpodobnění středověku v dějinách evropského filmu. Složitá struktura, experimentální výrazové prostředky. Filmová báseň... ()
Nepřekonatelné dílo československé kinematografie. Naprosto čistý, přirozený, a přitom až chorobně mystický život středověkého člověka je tu podán v absurní dokonalosti. Pudy, city, víra se tu v zuřivém víru přetahují o vládu nad světem i člověkem. To, co nakonec vítězí, je čisté ztělesnění životní energie, paměti dějin anebo snad samotného Boha. ()
Galéria (18)
Zaujímavosti (58)
- Scény z kláštera byly natáčeny v třebíčské bazilice svatého Prokopa, památce význačné svým unikátním stavebním slohem a členstvím na seznamu UNESCO. (kiddo)
- Náklady na film byly tak vysoké, že studio Barrandov donutilo režiséra Vláčila zavázat se, že natočí ještě jeden film ze středověku, v němž využije kostýmy a dekorace vyrobené původně pro Markétu. To byl jeden z hlavních důvodů, proč vůbec vzniklo Údolí včel. (Reiniš)
- Z finančních důvodů nebyly realizovány dva královské obrazy, kvůli čemuž Vláčil výslednou podobu filmu považoval za nedokončenou. Nerealizované obrazy byly inspirovány roztržkou mezi českým králem Václavem I. a jeho synem, pozdějším králem Přemyslem Otakarem II. (Tochal)
Reklama