Zítra se bude tančit všude

Vzhľadom na kontext, tematiku a spracovanie nemožno dať viac, ale ten film ma veľmi pobavil. Našťastie som nevidel „director's cut,“ len ukážky z neho, ktoré boli väčšmi socialistické ako samotný film v skrátenej verzii. Každopádne, tí valasi ma nesmierne pobavili. A tá kolosálna hudba! Odporúčam pozerať: s kamarátmi a s veľkým množstvom vína (čiastočne skonzumovaným predom) (19.11.2015)

"Aleno, mně se zdá, že jsme s tím Rudovým vyloučením udělali přece jen chybu." - "Proč myslíš?" - "Třeba to není v jádru špatný člověk. A kdyby tohle všechno viděl, možná, že by se změnil." - "Ba ne, Pavle." - "Proč?" - "Utekl." - "Utekl? Kam?" - "Na západ. Do Německa." - "To není možné, vždyť je přece Čech!" - "Ale fašista." - A jiné dialogy jako ze života se vyskytují v této známé perle stříbrného plátna. Jestliže filmům se dříve říkalo pohyblivé obrazy, snímky typu Zítra se bude tančit všude bych nazval pohyblivými plakáty. Neboť nejsou ničím jiným než v zásadě bezdramatickým defilé známých postav z propagandistických výtvarných výjevů, jejichž křiklavá barevnost kontrastovala s všeobsažnou ideologickou černobílostí. Zítra se bude tančit všude je film obsahově prostoduchý, avšak jeho forma myslím není tak děsivá, jak se všeobecně soudí. Spíše odpovídá dobovému mainstreamu. (Mohli bychom tak s trochou sarkasmu konstatovat, že Vlček si svou Stalinovu cenu opravdu zasloužil.) - Pro zpestření bych ocitoval pár vět z Nesnesitelné lehkosti bytí, ke kteréžto knize mám řadu výhrad, ale nelze jí rozhodně upřít několik skvělých postřehů, včetně následujícího: "(...) Konvenční výklad těch filmů je dnes tento: ukazovaly komunistický ideál, zatímco komunistická realita byla horší. Sabina se proti takovému výkladu bouřila. Když si představila, že by se svět sovětských kýčů měl stát skutečností a ona v ní měla žít, šel jí mráz po zádech. Dala by bez nejmenšího zaváhání přednost životu ve skutečném komunistickém režimu i se vším pronásledováním a frontami na maso. Ve skutečném komunistickém světě se dá žít. Ve světě uskutečněného komunistkého ideálu, v tom světě usmívajících se idiotů, s nimiž by nemohla vyměnit jediné slovo, by zemřela za týden hrůzou." (06.11.2007)

Hle, smazána propast mezi lidem a vědou, pražským budovatelstvím a klidem nádherných valašských kopců, navzdory chacharovi Trumanovi a jeho báječně dekadentnímu spojenci Rudovi, ztvárněnému Adamírou. Lidový tanec a píseň katalyzátorem vítězství pokroku. Obyčejný příběh, který přináší právě jen dobová schémata (pro někoho nepřekonatelná), ale udržuje si jistý standard vyprávění, urážející spíše naivitou než ponurým budovatelstvím, občasnými dobovými hity než lidovými i umělými písničkami v podání mládežnických folkloristů (21.01.2014)

šílená hlína... Na tom komančském týmovém duchu asi něco bude, protože tohle "Mistrovství světa ve tváření se jako největší piča pod sluncem" nevyhrává jednotlivec(ikdyž Nesvadba tam občas rozjížděl slušná pekla) ale vyhrávají všichni, jako jednotný celek, jako družstvo soudruhů. Koukám, že potřeba -za každou cenu a bez rozmyslu odvrhnout všechno komančské(dnes velmi moderní póza)-je zde silnější než fakt, že pro střízlivě uvažujícího jedince to může být zábava gigantických rozměrů. Nebo se snad opravdu bojíte, že tahle ultranaivní, megaprůhledná, kýčovitá, křečovitá a strojená propaganda by mohla kohokoliv mentálně zdravého něják(jakkoliv) přesvědčit? pche ..Já jsem se řezal od začátku do konce..u toho se snad nedá nebrečet smíchem..Koukal jsem na to s rukama před obličejem a skrze prsty jsem s hrůzou očekával jaký další smrtící ksicht, vražednou hlášku nebo kulervoucí scénu na mě tihle mistři humoru vytasí příště..a oni nezklamali a vždy vytasili ještě větší úlet..... Fakt nálož. Objektivně to asi není tak dobré-děj je přecejenom trochu plochý a oproti třeba Botostroji méně dramatický. Řeší se tu spíše telenoveloidní zápletky a v celém filmu je jen jeden skrytý, podvratný fašista (poslouchající tajně doma Jazz a vlastnící nějáké to abstraktní umění...FUJ-Provokatér!).. Na druhou stranu, je fascinující sledovat, jak zruční byli stalinističtí filmaři na poli speciálních efektů a CGI, protože ty hardcore běsy, které tam předvádí folklórní soubory ze sovětského svazu, to prostě musí být Fake................... Čest a Mír volové. (14.04.2013)

Ojojoj! No teda... Noční můra George Orwella, řekl bych. Ideologická zrůdnost, znásilnění NAŠÍ (!!!) lidové kultury, schematické a/nebo prázdné postavy (mladík je zlý, protože se potměšile směje, má rád jazz a nechce do Strany), zesměšnění Valachů a vše to vrcholí v extatickém tanečním finále, v jehož rámci požehnají naší "nové mládeži", která v jedné z nezapomenutelných scén s širokým a radostným úsměvem na tváři ukradne jedinci jeho svobodu volby, všechny národnosti světa. Pomoc! Ale sranda byla. "We want peace." - "Aj my." (10.06.2011)