Rocco a jeho bratia

Skvělý film, kde jsou na prvním místě postavy, nikoli děj. Což je asi to nejzásadnější, co o tomto filmu můžu říct. A k tomu se mi líbila výborná hudba i herci, především Alain Delon a Annie Girardot. V textu distributora je napsáno vše podstatné a nic zásadního už k tomu dodat nemůžu. Pro někoho jako jsem já, kdo nikdy bratra neměl, je tenhle snímek zajímavou sondou do úplně jiného, pro mě neznámého světa. Posledních 25 minut filmu mi přišlo strhujících a téměř jsem uvažoval u plném hodnocení. Mám rád tenhle typ filmů, ale bezesporu to není podívaná pro každého. Visconti byl vpravdě velikán filmu. (17.06.2012)

Film se sociální tématikou, který mě oslovil v několika směrech – výměna tradičního způsobu života lidí z vesnic za život ve městech. Oslnění neóny, transparenty, manipulativní reklamou a další pozlátková lákadla mohou zlomit i nejtvrdší muže a jiné postavit vynuceně do rolí, o kterých by dříve ani neuvažovali. Působivě na mě působila sepjatost rodiny, což je dnes spíše archaismus. Třetím momentem bylo pojetí dobra, které vynikajícím způsobem ztvárnil AlainDelon, který svou nekonečnou dobrotou zaváděl celou rodinu na pokraj propasti. V té souvislosti mě napadlo rčení „Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly“. Neuvěřitelná stopáž už mi v závěru začínala trochu vadit, ale jsem rád, že jsem vydržel. Nicméně jsem se trochu nemohl zbavit dojmu, že film není natolik nadčasový, aby dokázal svým sdělením oslovit současného diváka přimět ho k zamyšlení. (07.02.2010)

Mohlo to být skvělé neorealistické drama podepřené přítomností velkých hvězd filmového plátna v čele a Alainem Delonem. Mohlo divákovi přiblížit rozdíl mezi životním stylem na italském venkově a v průmyslovém velkoměstě a zároveň i kontrast mezi hodnotovým žebříčkem obyvatel konzervativního italského jihu a liberálním pohledem na svět seveřanů. Ano, mohlo, kdyby ho Visconti neutopil v sentimentu, přehrávání a odporně melodramatické břečce. Zajímalo by mě, jak to skutečně je s tím italským temperamentem. Viděl jsem totiž řadu italských filmů, kde se postavy chovaly civilně a v rozporu s běžnými stereotypy, které míváme o horkokrevných Italech. Tady v chování postav nacházím podivnou afektovanost a přepjatost, ostatně podobný problém mám u historických snímků Akira Kurosawy. Tam, kde snímek měl a chtěl emočně vyvrcholit, tedy konforntací Simona a Nadi, na mě přehrávání herců působilo natolik rušivě, že veškerý dojem byl v háji. Neodpustím si tradiční výpad proti Viscontiho opakovanému nešvaru, tedy tříhodinové stopáži. I zde se daly použít nůžky, a to vícekrát. Nesouhlasím ani s Viscontiho idealizací a uctíváním "nezkaženého" venkova založeného na tradici a rodinných vazbách, který staví proti městskému stylu života. Obhajoba svérázně pojaté cti, morálky a rodinné soudržnosti je totiž důvodem, proč se dodneška tak daří mafii a jejím regionálním mutacím, klientelismu a korupci v Itálii. Celkový dojem: 45 %. Opět jsi mě, Luchino, nepotěšil. Ani já tě nepotěším... Ale neboj, už to bylo vážně naposledy. (13.05.2017)

5/10 Diky rozesekani osudu rodiny do samostatnych povidek je stopaz snesitelnejsi nez byt to v jednom kuse, takze se vysledek da oznacit za divatelny. Samotne tema konfliktu v rodine bude nejspis vsem az na jedinacky a sirotky blizke a omladina pilujici sve herecke umeni presvedciva, takze jednou a dost. (21.10.2009)

Brilantne rozvedené charaktery hlavných postáv a reálne zhodnotenie spoločenského vývoja celej rodiny v spojitosti s ich konaním. Ale to je asi tak všetko. Na mňa to bolo až moc otravné, iritujúce a s neskutočne naťahovanými scénami, ktoré sa miestami tiahli ako sopeľ z nosa. Otravnosť vyplývala hlavne z konania Rocca (Alain Delon), ktorý mi teda poriadne liezol na nervy, až sa mi žiadalo ho prefackať. Človek si často ani neuvedomuje, aké škody dokáže napáchať prehnaná dobrota, svätuškárstvo a nekonečné nekritické odpúšťanie. Nie darmo sa hovorí, že ten kto sa nečinne prizerá na zlo a nič proti nemu nepodnikne, pácha ešte väčšie zlo. Tu sa mi žiada dodať iba jednu vec. Narozdiel od distribútorského obsahu si nemyslím, že Ciro celú pointu filmu vystihol až úplne na konci. Pekne sa vyjadril už o čosi skôr - Naša rodina má zdravé korene, ktoré sú potrebné na to, aby vyrástlo zdravé ovocie. Pokiaľ sa ale medzi nimi vyskytne hnilý kus tak ho treba odstrániť. Podobne ako keď naša mama preosieva šošovicu... Pekná myšlienka, pekná pointa a sakra pravdivá. Rocco to nepochopil. 60/100 (06.09.2016)