Réžia:
Wojciech SmarzowskiScenár:
Wojciech SmarzowskiKamera:
Piotr Sobociński Jr.Hudba:
Mikołaj TrzaskaHrajú:
Robert Więckiewicz, Michalina Łabacz, Agata Kulesza, Ryszard Ronczewski, Mateusz Więcławek, Agata Turkot, Tomasz Schuchardt, Arkadiusz Jakubik (viac)Obsahy(2)
Poľsko, 2021. Miestny podnikateľ vydáva svoju dcéru vo vysokom štádiu tehotenstva, počas svadobnej noci sa však musí sústrediť na záchranu svojho biznisu. Situáciu mu komplikuje aj dvojica záhadných mužov, ktorá priniesla jeho staručkému otcovi správu o ocenení titulom Spravodlivý medzi národmi. Ten je udeľovaný ľuďom, ktorí prispeli k záchrane židov počas holokaustu. Reakcia prítomných je však spočiatku rozpačitá. Prítomnosť sa však čoskoro začne prelínať s minulosťou v nekompromisnom a brutálnom portréte spoločnosti, ktorá si nepamätá a nechce si pamätať vlastnú históriu... (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (43)
Smarzowski a po sedmnácti letech další filmová Svatba. Otec nevěsty je byznyzmen, jinak řečeno pěkný darebák, ne-li rovnou mafián. Jak svatba jeho dcery v pokročilém stupni těhotenství pokračuje, ukazuje se, že jeho finanční situace je podstatně horší, než jaký se snaží vzbudit okázalý dojem. Navíc je to celé prokládané válečnými vzpomínkami na mládí jeho otce, které opět vytahují na světlo historii, na kterou by Poláci radši zapomněli. Přiznávám, že na mě tu bylo až moc postav, takže jsem občas tápal, kdopak je kdo. Ale jinak další Smarzowského sebevědomá ukázka filmařiny, která umí tít do živého. ()
„JE NEPŘÍPUSTNÉ ZASAHOVAT PROTI JAKÝMKOLIV SNAHÁM O OČISTU SPOLEČNOSTI OD ŽIDŮ A KOMUNISTŮ“ Je úžasný, jak k vyprávění Smarzowski přistoupil. Hezky představí postavy v současnosti a připomene ponurou minulost. Polskou... Jinak je to svatba jako každá jiná. Spousta věcí (a vztahů) na piču, do toho flashbacky z minulosti, z časů, kdy se zásadně měnili polskožidovský vztahy. No nezávidím vám Pšonci! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Pogrom. 2.) Jsem Polskej Žid. /// Thx za titule „desade“. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
Smarzowski, tvůrce snímků jako Klér či Volyň, si u mě nastavil laťku pekelně vysoko. Svatba stavěla ve své linii z minulosti na podobných základech jako právě Volyň, ať už blízkým tématem nenávistné etnické segregace, drsnými scénami (odkaz na Jdi a dívej se) či historickou exkurzí. Dějová linka ze současnosti je už však jiné kafe. Spojení černohumorné tragikomedie s říznou satirou funguje velmi dobře, a svým vyzněním (včetně praní rodinného špinavého prádla) může vzdáleně připomenout i severskou Rodinnou oslavu a jí podobné (i zde se jde totiž na dřeň). Film staví už od začátku na prolínání těchto 2 časových linií. Trend navíc postupně zesiluje, a to až do té míry, kdy se ohraničování dvou světů (postavy z obou dějových linií spolu působí v rámci 1 scény či spolu dokonce interagují) dost stírá. Na bujaré veselce se nakonec pokazí vše, co může, a svou emocionální vyhroceností působí snímek na diváka až agresivně. 1* strhávám za výše zmíněné stírání dějových linek, které mě postupně začalo spíš rušit, jinak ale velká spokojenost. ()
Poliaci natočili úžasne mrazivú výpoveď o stave svojej spoločnosti, prešpikovanú xenofóbiou, nenávisťou, chamtivosťou, rasizmom a antisemitizmom. Neskutočne ťaživá atmosféra, kde sa prelínajú dva príbehy z rôznych časopriestorov, aby sme v následnej genialite tvorcov sledovali oba príbehy v rovnakom obraze. Tento prístup je originálny a umocňoval divácky zážitok. ()
Filmová depka plná nenávisti 1) Vynikající snímek nenabízí snadné pokoukání ne proto, že bychom viděli nějaké excesy či gore scény. Naopak, zde je zlo decentní, projevuje se v maličkostech a leze do divákova vědomí polehoučku potichoučku, ale o to působivěji._____ 2) Je to taková odvrácená strana sluníčkového Polska, jak je prezentováno ve filmu Noc plná zázraků a jeho sequelech.______ 3) Polské kino morálního neklidu je zde vystřídané kinem morálního rozkladu._____ 4) Pár pěkných kluků: 26letý Przemysław Przestrzelski (ženich Janek), 28letý Mateusz Wieclawek (děda zamlada) a 19letý Kuba Dyniewicz (Wilkův syn Igor)._____ 5) Malá úvaha o polských dějinách. Z postavení lokální velmoci v 16. století Polsko na své cestě dolů postupně ztratilo většinu svého území, až nakonec po třetím dělení (1795) i svou samostatnost. Pokusy o obnovu měly jen krátkou životnost: 1807 - 1813 a 1815 - 1831. Druhá republika vznikla až na troskách velmocí, které se o Polsko dříve podělily (Rusko, Prusko, Rakousko) v roce 1918. Následovala německá okupace a systematická genocida židů (1939 jich tam žily asi 3 milióny, dnes asi 3 500). Posun země na západ po roce 1945 silně zamíchal složením obyvatelstva (co je proti tomu české vysídlení Němců) a způsobil, že obyvatelé na většině území byli noví osadníci přestěhovaní odjinud. Lidé, silně orientovaní na půdu a víru, tak ztratili své kořeny. Připočtěme období socialismu. Je vlastně zázrak, že Poláci jsou, jací jsou. Mohlo to dopadnout daleko hůř. ()
Galéria (14)
Zaujímavosti (1)
- Filmovalo sa v období od 11. júla do 3. decembra 2020 na viacerých miestach v Poľsku a Lotyšsku. (MikaelSVK)
Reklama