Chlapec a volavka

Mijazaki možná naposled a o to více pro své nejvěrnější. Složité, motivicky i vizuálně místy zahlcující dílo uvědoměle pracuje s trademarky japonského mistra, nepůsobí však jako druhý nálev – spíše nabízí další dvouhodinovku v magickém světě, který fascinuje i v momentech, kdy není snadné mu porozumět. Více zde. (24.11.2023)

Mijazaki už nebere ohledy na diváka, a vytváří relativně těžkou, i když zábavnou koláž surreálných výjevů jemně zasazených do japonského válečného traumatu. Těžko se to popisuje, musí se to vidět. Je to rozhodně pozdní dílo bez ambice zasáhnout diváky na první dobrou. Ale mám pocit, že kdo chce, ten bude ve filmu postupně odhalovat další a další vrstvy, které byste v jiných filmech těžko hledali. Film mi v něčem připadal evropský (bezčasí a hypnotičnost například Divoké planety) a jako by vznikl na přelomu 70. a 80.let. Je fascinující žít v době, kdy máme možnost vidět nová díla jednoho z největší vypravěčů v dějinách filmu. Každý by to měl vidět! (21.12.2023)

Důraz na až příliš rozvláčnou lyričnost a pro méně vnímavého diváka (rozuměj dvanáctiletýho kluka) krapet neuchopitelnou alegorii z tohoto animáku dělá spíše jednorázovou záležitost než instantní trvalku na více projekcí. Ale meditovalo se u toho moc hezky, to zase ano. Tak snad se tam panu Mijazakimu ještě alespoň jedna nezapomenutelná klasika vejde, posledně to byla velká paráda. [kino Luna, s Jonášem] (06.12.2023)

Myslím, že jde o důstojné završení Mijazakiho díla. Jde po motivech, které mu připadnou důležité, místy i bez ohledu na logiku nebo završení příběhu. Hodně se mi taky líbila střídmější Hisaišiho hudba. Shodou náhod se mi povedlo jít za sebou do kina na pohádku českou - japonskou - americkou (to omylem) - a anglickou. Hodně zajímavé srovnání. Samozřejmě nepřekvapí, že japonská dá divákovi nejvíc - když dokáže opravdu poslouchat a dívat se. (17.12.2023)

Nádhera! Mijazakiho vlídně poetická mysl vykouzlila fantasy pohádkovou báji z druhoválečného Japonska, tak trochu ve stylu Faunova labyrintu, kterou snad nelze sledovat jinak než s permanentním úsměvem a občasnou slzou v oku. Animace bere dech a srovnání s upoutávkami Pixaru, Disney a Sony, které filmu předcházely, je opravdu žalostné. Ne že bych neměl rád počítačové animáky, ale Chlapec a volavka prostě bere dech, což se mi při jejich sledování (jen tak) nestane. (25.11.2023)