Vesmírna pechota

V kině jsem tenhle guláš teenagerovské vztahovky, válečného filmu a sci-fi taky nestrávil, ale záhy jsem pochopil. Takhle vypadá Verhoeven utržený ze řetězu. Monumentální, brutální, krvavá, cynická a podvratná vesmírná řežba o tom, že válka a propaganda je vůl. Krásné tupé tvářičky semleté ve válečném mlýnku na maso. Nečetl jsem knihu (Verhoeven ji prý nedočetl, jak ho nudila:), takže neposoudím kvalitu filmového zpracování, ale ve vykleštěném, politicky korektním americkém mainstreamu je to taková malá revoluce. A televizní válečná propaganda byla mnohem lepší než spoty v ROBOCOPOVI. (22.10.2007)

7 / 10 Nečítal som Knihu a možno preto tu nepením ako niektorý ďalší komentujúci, čo je len dobre. Pocity, ktoré som mal sa dajú len ťažko popisovať, jednu chvílu som nadával na tupý dej, druhú som sa kochal pohľadom na vizuálne ohromujúce bitky, tretiu na vizuálne ohromujúcu Dinu Meyer a Denise Richards, štvrtú zas na chrobáky a tak ďalej a tak ďalej, stále dokola, až do záverečných titulkov. Tento film treba brať s oveľa väčšou nadsázkou ako ostatné, nesplnenie tejto podmienky vyústi v neodvrátiteľné sklamanie. Verhoeven vytvoril paródiu na všetko a všetkých a podriadil tomu celú atmosféru filmu. Aj keď sa toto tvrdenie môže zo začiatku zdať len ako úbohý pokus ospravedlniť mnohé dejové a iné prešľapi, nie je to tak. A tak sa môžete pýtať, prečo, pre boha živého, tam pobehujú mariňáci s nejakými predpotopnými gumipuškami, alebo prečo jednoducho celú tú smradlavú hmyzom preplnenú planétu nevyhodia do luftu, alebo prečo... Ale malo by to nejaký zmysel? Odpoveď znie: nie. Chcete vedieť viac? (18.02.2005)

To je tak mile ulítlé, že tuhle kombinaci přitroublých hrdinů a brutálních scén musí zbožňovat i filmoví hnidopiši. Když moje milá bude pilotkou, určitě se ve federální armádě najde místo i pro mě. Klidně coby obyčejný pěšák. Jenže slibná kariéra velitele pěchotní roty brzy vezme za své, našeho Johnnyho stíhají výčitky svědomí a navrch mu jeho milá dává na dálku sbohem. Pochopí tak, že v téhle válce, kdy nepřítel nebere zajatce, pro něho není místo. Jenže Brouci zaútočili na jeho rodné město a už není cesta zpátky. Na jejich domovské planetě bude třeba každého, kdo má nohy a ruce. Tedy alespoň jednu. Digitální brouci se musí líbit. I po letech. Jejich interakce s herci je velmi přesvědčivá. Jenže pouze o speciálních efektech to není. Za kamerou je totiž holandský provokatér Paul Verhoeven, který se inspiroval válečnými týdeníky a který rýpe do chlapácky patetických filmů, seriálové kýčovitosti i americké pospolitosti. Nejprve představí story jak z Merlose Place, následně lpí na krvavém detailu, kterak se z někoho stávají dva kusy. Mám lehké podezření, že v době svého uvedení leckterý divák „nepochopil“, že Verhoeven tenhle kus natočil s pořádnou dávkou nadsázky a se svým typicky zvráceným přístupem. Na detaily kašle, objevuje se řada otázek, na které Verhoeven nehodlá odpovídat. Je tu od toho, aby krystalicky bavil. A to se mu daří. I po letech. Palec nahoru za drive Diny Meyer a Poledourisovu hudbu. (28.09.2015)

Já se tedy vždy pobavím, když mám možnost opakovaně sledovat tento satirický, brutální a nekorektní masakr. Navíc ještě podpořený vynikající hudbou a nestárnoucími triky. No a samozřejmě je v tom taky tím zpracováním hodně cítit mistr Verhoeven. Tohle je jeho charakteristický styl a pokud to máte rádi, tak není co řešit. Jenom bych si snad dokázal do hlavní role představit většího bombera než je Casper Van Blijem, ale to mi kvalitní zážitek nezkazí, protože spousta další faktorů tuhle chybku vyvažuje. Nezapomenutelný je pak určitě seržant Zim a jeho instruktáž ohledně házení nože. Nepřítel nemůže stisknout tlačítko, když mu vyřadíte ruku!!!85% (23.06.2015)

zdá se, že spousta lidí vidí v čemkoli vojenském a propagandisticky orientovaném parodii na nacismus. jenže on byl i komunismus, který byl mnohem brutálnější jak v použití síly, tak v použití slova. Jenže to je třeba zažít. mrazení v zádech při sledování tohoto filmu mi způsobovaly především vzpomínky na 2 roky vojny, Televizní noviny s ulízanými hlasateli a tlachy o vzorných Brigádách soc. práce, které za odměnu přijal Generální tajemník.... neberu nikomu jeho názor, ale s nacismem to má společného málo. A kdyby snad přece, tak za to nemůže režisér, nýbrž autor předlohy - Robert Heinlein - ne, opravdu to není nacista! Takže všem těm znalečkům, co se tváří jako Lister v mladých letech, tento film je všechno jiné, jen ne parodie na nacismus, ani jeho propaganda! ale zpět k filmu. Jako sci-fi o boji lidstva proti ET je to díky efektům mírný nadprůměr, jako adaptace knih velkého RH je to totální shit. Hlavní hrdinové jsou toporní, špatně vybraní, v podstatě se dá říct, že pokud bude v budoucnosti lidstvo takhle debilní, zaslouží si vyhynout. Totální odpad byl ovšem příšerný dabing, zejména dost hrozné Denise Richards. Její diblíkovské hýky ala Kelly Bundová mě normálně zahnaly od TV. (14.08.2007)