Osudové stretnutie

Sean Connery se hodil skvěle na roli mentora, který je trochu výstřední a trochu nemocný stářím a vším prožitým. Prostředí ghetta, z kterého jen těžko může vyjít nějaký myslitel, i když tam naděje jsou, je takovou sázkou na jistotu, jako celý film, jehož poselství v závěru ale stejně na diváka dovede dopadnout. (21.07.2017)

Odvar z Dobrého Willa Huntinga. Změnila se barva pleti hlavního hrdiny a forma jeho nadání - tento oproti Willovi ovládá spíše slova nežli čísla. Ne, že by to nebyla zábava, ale člověku znalému předchozího Van Santova filmu na téma mladistvých geniů bude námět připadat natolik povědomý, že se bude cítit trochu trapně i za režiséra. Buď se tu jedná o nezvladatelnou posedlost talentovanými lidmi, anebo o pastvu na vlastním úspěchu. (06.07.2006)

Tak neviem čím to je, ale Gus Van Sant sa mi dokáže iba málokedy dostať pod kožu. Také striedavo - oblačno. V tomto prípade síce výsledok nie je najhorší, no očakával som viac, vzhľadom na režisérove renomé. Dejová linka sa mi zdala uťahaná, pomerne predvídateľná a presne nalinajkovaná podľa osvedčenej schémy: záhadný starší muž začne vyučovať chalana čo má potenciál. Zo záhadného muža sa vykľuje macher. Aj z chalana sa vykľuje macher... Ani o krok doľava alebo doprava. Ten jeden konflikt s profesorom literatúry sa mi zdal veľmi málo, chcelo to viac drámy, emócií a ešte nejaký nápad. Ale zopár myšlienok bolo veľmi pekných, to treba uznať. Lepší priemer. 65/100 (07.08.2019)

Gus Van Sant mi dal Dobrého Willa Huntinga a to pro mě bude navždy hrozně moc znamenat. Osudové setkání je sice někde jinde, přesto zaujme. Nerudný děda a literárně nadaný mladík. Jeden je držitelem Pulitzerovy ceny, který je opředený „zaručenými“ legendami, druhý černoch, který v chudinském jižním Bronxu nemá úplně nejlepší vyhlídky. Hraje s kamarády basket, nicméně hodně čte a často něco literárního načmárá do sešitu. Shodou okolností mezi nimi vznikne zvláštní vztah. Stařec mu dá pár lekcí ze spisovatelského řemesla, sám při tom vyklouzne ze své uzavřenosti. Do toho ještě vstoupí ješitný pedagog, který brzdí chlapcům literární rozlet. Není toho moc, ale funguje to. Zápletka je svým způsobem prostá, nicméně nezávislý tvůrce nepotřebuje nějaká okázalá gesta, sází na komorní atmosféru a šlapající chemii mezi dvěma hlavními hrdiny. Umí výborně vyprávět, navíc měl štěstí na skvělé herce. Škoda, že někdy se snaží být až moc líbivý, jindy si v docela přepálené stopáži neví rady s hluchými místy. A také toho jazzu bylo trochu moc. (11.10.2018)

31. 10. 2020 byl přesně ten den, který mě donutil pustit dlouho odkládaný předposlední hraný film jednoho velikána. Ač se život Williama Forrestera (krom toho že byl génius ve svém oboru) a Seana Conneryho lišil, tj. že jeden žil v ústranní téměř celou svou dospělost a až v samotném stáří se opět začlenil do společnosti, naproti tomu sir Connery prožil bohatý život a své stáří prožil v klidu a mimo záři reflektorů, tak tam vidím obrovskou similaritu. Nejde tu o žádné herecké koncerty, ty vlastně ani nejsou k dobrému dramatu potřeba, ale už jen přítomnost tohoto legendárního herce je jakousi zárukou herecké kvality. Příběh sice není žádným stoprocentním originálem a prolínají se zde dějové linky z mnoha jiných filmů, ale svou stopu si dokáže držet a zachovává si velmi dobrou atmosféru. Každopádně chápu, že se někomu Santova inspirace Santem a jeho Dobrým Willem nelíbí, já mu to brát nebudu, ale odsoudit opravdu dobré drama na základě něčeho takového mi nepřijde fér. Dlouho jsem si myslel, že Rob Brown je pro mě velká neznámá, pak jsem ale začal poznávat rysy a nakonec i zjistil, že později natočil například i Coache Cartera. A střihnout si podobnou premiérovou roli s podobným mentorem a podobným výsledkem musí být sen. Chemie dvou hlavních aktérů je navíc naprosto ukázková a jiskří při každé interakci. Na závěr jen dodám, odpočívej v pokoji mistře, obohatil jsi film o spoustu dobrého. (31.10.2020)