Posledné preteky

Krakonoš, lyžníci a střízlivý Kaiser je exekučně nadstandardní, poměrně dobře navoskovanou, jednoduchou a snadno žehlitelnou předělávkou Kožíkových Son of a whore. Takže ani příliš nevadilo, že jako správná Krkonošská pohádka téměř přebírá původní komunistickou propagandu a dělá z obyčejného nezodpovědného, soutěživého kokota, který polonahý v chujavici prostě jen nevěděl, kdy přestat, až vychladil i svého nejlepšího kámoše, málem sportovce století a národního obrozence, co tenkrát mimo záběr natuty trénoval tak, že pravidelně běžkoval do Vratislavic mlátit a ponižovat malého Henleina. (21.08.2022)

Solidní film, který se snaží odvyprávět možná hned několik příběhů, v jejichž středu se onen závod uskutečnil. Nesleduje tak "jen" tragický osud dvou tkalců nebo opětovně sílící české vlastenectví odehrávající se na jeho pozadí, ale také střípky ze života jednoho pozoruhodného sportovce a jeho vzpomínek. Ve výsledku by však nejspíše bylo působivější věnovat se plně synům hor, jejich strastem a blízkého přátelství bez odbíhání do jiných témat a let budoucích, které s nimi už nijak nesouvisí. Přesto má, i díky skvělým hercům, řada scén úžasnou atmosféru, navzdory dunivé hudbě, která ji většinou spíše narušuje než pomáhá vytvářet, a vrcholný souboj s živly je naprosto dechberoucí. 75 % (27.03.2022)

Dokumentarista a scenárista Tomáš Hodan se zkušenějšímu Marku Najbrtovi díval přes rameno při filmování Čertího brka a Prezidenta Blaníka zjevně důsledně. Jeho celovečerní režijní prvotina totiž nabízí o poznání víc než „jen“ důstojné zfilmování výrazného historického příběhu o dvou kamarádech, kteří za tragických okolností nalezli smrt v krutých horských podmínkách. Natáčení na lokacích totiž dodává vizuální stránce hloubku a zvuk ledové vichřice bourá aparatury kina. Je velmi příjemné vidět řemeslně precizní snímek vzniklý v našich podmínkách, přesto se však určitým chybkám vyhnout nepodařilo. Předně jde o občasnou zkratkovitost, nedotaženost některých linek a témat – což je zřejmá daň za jejich velký počet, navíc rozkročený mezi dvěma časovými liniemi. Přestože by jejich propojení mohlo působit organičtěji, pohybujeme se na úrovni pro současnou tuzemskou tvorbu poměrně vzácné – totiž hledání nedostatků okem náročného diváka. Jako celek je však Poslední závod rozhodně zdařilým kouskem, kterému srdíčko nechybí. Více zde. (25.03.2022)

Novodobý remake legendárního filmu Synové hor Čeňka Duby z roku 1956 se vlastně celkem povedl, příběh úmrtí našich dvou slavných dřevních závodníků v běhu na lyžích Hanče a Vrbaty přímo v průběhu závodu je sám o sobě nosný a aktualizaci si jistě zasloužil, překvapilo mne, jak i současní tvůrci akcentují obrozenecký rozměr a točí v intencích x-té fáze národního obrození, plus byla pozornost, kterou si jistě zasloužila postava Emericha Ratha, minus ale obsazení, Kryštofu Hádkovi jsem Bohumila Hanče nevěřil a nostalgicky vzpomínal na Josefa Beka. Největším minusem je ale to, že se mi původní Synové hor z 50. let líbili o něco víc než tato novodobá adaptace... (24.09.2022)

Jako mezi běžkováním ve vyfrézovaný stopě a freeridem v čerstvým prašanu, tak takovej rozdíl je i mezi Posledním závodem a filmem, o kterým bych dokázal říct, že se mi dostal pod kůži. Když si v Krkonoších u pomníku přečtu cedulku s příběhem Hanče a Vrbaty, mám větší husinu, než když koukám na tohle filmový drama. Na druhou stranu je ale potřeba sportovně uznat, že vzhledem ke skromnejm podmínkám a režijnímu debutu Hodana jde vlastně o dost kvalitní závod, kterej by spousta našich tvůrců ani nedokončila... (10.10.2022)