Réžia:
Rudolph MatéScenár:
Sydney BoehmHudba:
Leith StevensHrajú:
Richard Derr, Barbara Rush, Peter Hansen, John Hoyt, Larry Keating, Rachel Ames, James Congdon, Mary Murphy, Kasey Rogers, Stuart Whitman, John Ridgely (viac)Obsahy(1)
Astronóm objaví objekt, ktorý vstúpil do nášho solárneho systému. Jeho kalkulácie ukazujú, že ide o veľkú túlavú planétu, smerujúcu priamo na Zem. Jediný problém je ukľudniť svetovú populáciu. Toto sci-fi ukazuje humanitu so všetkými kladmi i zápormi... (matriosa)
Videá (1)
Recenzie (36)
When worlds collide je ten typ sci-fi, ktoré ma dostali tak svojou atmosférou a inakosťou, že mi bolo úplne jedno, ako v nich hapruje logika. Možno by som jeho "inakosť" prirovnal až k filmom Karla Zemana, nie ani tak spracovaním, ako bláznivým námetom. Zaujalo ma viac, ako v tej dobe obľúbené mimozemské invázie. Žeby sa tu inšpiroval aj Von Trier pre námet svojej Melancholie? ()
K filmu jsem se dostal přes jistou stránku na FB, která se zabývá těmahle sci-fi "perlama" z filmovýho pravěku. Měl jsem prostě chuť se podívat na nějakou ptákovinu, u který se zasměju. K mýmu velkýmu překvapení to zase až taková blbost nebyla. Samozřejmě, že z dnešního pohledu je to strašně naivní a některý triky a speciální efekty jsou vyloženě k smíchu, ale ve srovnání třeba s tvorbou pánů Rolanda Emmericha nebo Michaela Baye tenhle téměř 70 let starej film vychází podle mě jako vítěz. Navíc v tomto filmu nikdo naši ubohou Zemičku nezachrání, ale nastane opravdovej armagedon. Přežije to akorát asi 30 lidí, několik hospodářskejch zvířat a pes. A jsem zvědavej, jestli ten remake někdy někdo opravdu natočí. ()
A jde do tuhýho. Lidstvu hrozí zkáza. Na planetu Zemi se řítí dvě planety - Zyrus - takový "předkrm", který má planetu o kousek minout, ale svými gravitačními účinky způsobit hrozivé katastrofy a o pár týdnů později planeta větší než Země - Bellus - která se přímo se Zemí srazí. Přichází soudný den, zbývá jeden rok,ale......Zatímco zbytek světa pasivně čeká, tým kolem Dr.Randalla, který jako první uveřejnil zprávu o zkáze lidstva, nezahálí a dohodne se s jedním miliardářem na financování stavby jakési "Noemovy archy", kosmického korábu, který má převézt vybraný vzorek lidí a zvířat na jinou planetu. Jde opravdu o ryze soukromý projekt, nikoliv státní s nejvyšší možnou prioritou a tedy co dělá zbytek světa, to už tvůrci filmu neřeší. Žádné jiné "Noemovy archy" po vzoru té Randallově, žádné kooperace mezi státy, nikdo nic až na Randalla nic neřeší. I mínění tvůrců o lidstvu jako disiplinované mase je úsměvné. Žádné rabování, žádná přirozená panika, lidé jenom čekají jako hovádka na soudný den a modlí se. Aspoň je víc času na milostnou zápletku. Pozor, první nebezpečí je zde! Přilétá Zyrus. Vědci koukají na hodiny, ve 13:00 to má začít, ale už je 13:01 a ono pořád nic....A přeci! Už to začíná! Minuta zpoždění, hernajs! Zemětřas, hladina moře stoupá....Mno, to načasování na minutu přesně je docela úsměvné, ale to není nic proti tomu, co přijde. Když se blíží Bellus, už se ani žádná gravitace neřeší. Lidi koukají na obrovský rudý flek, který se blíží k zemi a Randallův tým se teprve týden před kolizí začíná chystat na odlet. Horečně se balí, losují se vybraní lidé - 32 žen a 32 mužů, všechno běloši, žádný prostor pro jiné rasy, Adolf by měl radost. A teprve DEN před srážkou, kdy Bellus už zabírá většinu nebe, se nakládá do korábu. Přitom je pořád dost času na různé plkání a milostné cukrování. A kam se poděla ta gravitace, to fakt už tvůrci neřeší. Přetížení při odletu korábu se řeší, tím že členové posádky prostě upadnou do spánku. Skafandry se taky řeší, vypadají jako ušité z pytloviny s tkaničkou. A pohled z korábu na krajinu jiné planety - nového domova lidí - ten se nedá zapomenout. Ta kýčovitá namalovaná krajina jakoby z jehovistické Strážné věže vypadla. ()
Na daný rok je to velkolepé i když katastrofa trvá několik málo sekund a přivede vše od záplavy po sopku a podobně tak jsou záběry dokonalé, je škoda že toho nebylo moc a že se ve filmu řeší hodně konec světa který vznikl z nenápadné tečky, herci jsou v pohodě a celý film taky jenom konec bych změnil ale přesto klobouk dolu a spokojenost povedlo se hodně. ()
To tedy bylo dílko:) Z pohledu dnešního diváka možná již působí zastarale a značně naivně, ale co. Je to historie a dávný výlet do časů, kdy sci-fi filmy zažívaly boom. Závěrečný let na cizí planetu mi přišel až úsměvný. Ta plechovka, co v ní letěli a ty "obleky", co vypadaly jako pytle od brambor, to bylo vážně k pousmání:) Stejně jako to, že se vesmírná raketa snad ani jednou během letu nepohnula, nezakodrcala, nebyly znatelné žádné turbulence. A "happy end" na konec, kde se očividně neznámý talentovaný malíř vyřádil:) ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (7)
- Raketoplán navrhl specialista na kosmické umění Chesley Bonestell s důrazem na realismus. (Epistemolog)
- Verše ze začátku filmu jsou dvanáctý a třináctý verš z 6. kapitoly knihy „Genesis“, první knihy „Bible“ (zde konkrétně z anglického překladu krále Jakuba). (džanik)
- Záběry diferenciálního analyzátoru, což je mechanický analogový počítač, byly natočeny na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). Byl sestrojen firmou General Electric v roce 1947 za cenu 125 tisíc amerických dolarů. V době natáčení filmu UCLA disponovala celkem čtyřmi těmito stroji. (džanik)
Reklama