Napoleon

Na Napoleona sa pekne pozerá. Nesie v sebe niekoľko skutočne epických scén. Je v ňom dostatok krvi, gilotínou zoťatých hláv, vybuchujúcich diel i zvieracích vnútorností. Minimálne za kostýmy a výpravu pravdepodobne môže počítať s oscarovými nomináciami. Lenže ako celok nefunguje. Fakt, že bude k dispozícii aj 270-minútová režisérska verzia, sa odrazil na tej, ktorá aktuálne láka do kín a ktorá je zosekaná na takmer polovicu. Divákovi sa servíruje skratkovitý príbeh, ktorý je výrazne (miestami skutočne až bolestivo) zostrihaný a tým pádom často pôsobí ako kolekcia videoklipovitých sekvencií a nie ako film, ktorý tvorí súdržný celok. Pomerne prekvapivé je, že Napoleon Ridleyho Scotta je v prvom rade filmom o láske a to nemusí každému vyhovovať. To, aký je Napoleon v podani Joaquina Phoenixa alebo skôr akým nie je, nie je hercovou chybou. Joaquin robí čo vie, no faktom je, že má 49 rokov a v priebehu filmu, ktorý zachytáva takmer 30 rokov zo života Napoleona (začíname v jeho 24 rokoch), sa fyzicky prakticky vôbec nemení, čo na autenticite príliš nepridáva. Ridley nám zobrazuje Napoleona primárne ako človeka precitliveného, neistého, citovo ľahko zraniteľného. V ženskej spoločnosti plachého a miestami (bez zámeru) vtipného. Jeho náladovosť a mnohé komplexy, ktorými disponoval, výrazne ovplyvnili aj jeho vskutku toxický vzťah s milovanou Joséphine. Ani v prípade Vanessy Kirby, ktorá ju stvárňuje, nie je problém v hereckom obsadení. No minutáž nepustí a jej postave nie je dopriaty dostatočný priestor na hĺbkový rozbor charakteru. Divák je iba okrajovo oboznámený s jej minulosťou, ktorej objasnenie by miestami výrazne dopomohlo pochopiť jej konanie. Z fantastického stratéga a z cieľavedomého vodcu vidíme pomerne málo. Z nekompromisného bojovníka, ktorý vzbudzuje hrôzu, takmer nič. Jednotlivé bitky vo filme (hoci sú úchvatne a veľkolepo zachytené), hrajú iba druhé husle. Historické fakty sú zredukované a miestami nepresné, absentujú hlbšie súvislosti. Z tohto hľadiska snímka pravdepodobne neuspokojí ani milovníkov histórie, ani menej znalých, ktorí do kina prišli s očakávaním, že z príbehu na plátne získajú uspokojivý prehľad. Napriek všetkému sa do červených kresiel rozhodne oplatí zasadnúť. Oči sa dosýta nakŕmia. Po formálnej stránke je okamžite jasné, že za snímkou stojí skúsený režisér a veľký budget. A treba si aj uvedomiť, že sa bavíme o 85-ročnom pánovi. Pretože zatiaľ, čo väčšina populácie v jeho veku doma lúšti krížovky, on sa aj naďalej nebojácne púšťa do natáčania veľkovýpravných filmov. Mať tak Napoleonov dvojrohý klobúk, obdivne ho skláňam dole. (27.11.2023)

Ridley Scott ke svému protagonistovi rozhodně není přehnaně uctivý, a tak Napoleonovy nezralé výjevy občas působí až nečekaně směšně. Tenhle podvratný pohled však přece jen není rozehraný tak suverénně, jak by bylo ideální. Neustálé a velmi překotné prolínání Napoleonova nejednoznačného vztahu s Joséphine a vojenských tažení brání tomu, abychom si jednu či druhou linku užili naplno. Nepomáhá tomu ani nečitelnost obou hlavních postav, jejichž motivacemi a vnitřními pohnutkami si divák většinu času nemůže být vůbec jistý. Na vině je zřejmě sestřih pro kina, který je svou zkratkovitostí místy až nepřehledný. Občas zavaluje historickými detaily, jindy se dopouští extrémních zjednodušení. Spousta momentů působí, že ve Scottově vysněné, čtyři a půl hodiny trvající verzi budou dostatečně vysvětleny, zde si však musíme vystačit s až přílišnou překotností. Spousta vedlejších postav se objeví, vypadá důležitě, a vzápětí zase zmizí, stejně tak leckteré dílčí epizodky vyšumí do ztracena. Což je škoda, ale zase je nutné uznat, že navzdory už tak nemalé stopáži tenhle střih rozhodně nenudí. Bitvy u Slavkova a Waterloo jsou vtahující, i když rozdíly v mimice Joaquina Phoenixe jsou možná až zbytečně minimalistické na to, abychom mezi nimi z hlediska hlavní postavy viděli zásadní rozdíl. Ale budiž. Napoleon je rozhodně v mnoha ohledech zábavný a zajímavý, za soudržnější výsledek bych se ale nezlobil. Tak možná v oné gargantuovské verzi… (21.11.2023)

Návrat ke klasické látce, která se nikdy neokouká. V rámci příprav jsem si připomněla filmy Marie Walewska a N (Io e Napoleone) a seriál Napoleon and Love. Existuje samozřejmě další telefonní seznam napoleonských filmů, ale o těch zase někdy příště. Ridley Scott Joaquinovi Phoenixovi jako herci rozumí, je to tedy vlastně ideální spojení. Bitvy u Slavkova a Waterloo jsou vynikající, ale chce to kino, předpokládám, že domácí projekce adrenalin trochu sníží. Co se týká výběru dalších kapitol z Napoleonova života, je poněkud s podivem, nakolik se David Scarpa upnul výhradně k císařovně Josephine, ostatní ženy jakoby na Napoleona neměly vliv, ačkoli se třemi dalšími měl tři děti a samozřejmě celou řadu dalších vztahů. Nicméně v rámci celku je tento hlavní vztah s císařovnou funkční a vytváří určitý rámec. Události z etapy Hrůzovlády jsou hektické, stejně jako Vídeňský kongres, ale zase je tu dost místa na Egypt i Rusko, takže si většina diváků dokáže přijít na své. Velkofilmy tohoto druhu je nutné opakovat každou generaci. #čsfdprojekce (23.11.2023)

Myslím, že se shodnu s drtivou většinou diváctva, když napíšu, že snímek zcela nepochopitelně obsahoval nesnesitelně moc vaty spojené s tvorbou vysněného syna a prohánění pičníku děvky Josefíny. Všichni bychom tento doslova promrdaný čas raději viděli využitý v rámci bitev z nichž zejména ta u Waterloo byla vskutku epická. Pokud máte tu možnost, tak doporučuji vypláznout těch pár drobáků navíc a zajít na film do 4DX kina. Tamní efekty jsou pro takové bitvy jako stvořené. Přičemž bych rád upozornil, ať si doma nezapomenete deštník. Jinak všechna čest k Ridlymu, že ve svých 86 letech stále plodí koukatelné scénky. Jen by si mohl příště ten starý chlípník odpustit všechno to pubertální sexuální harašení a naservírovat divákům, to na co do kina opravdu chodí - krev a ustřelené končetiny a dokonale tak dovršit oslavu jednoho z nejslavnějších masových vrahů všech dob. [77 %] (06.12.2023)

Jak si u většiny seriálů stěžuji na délku, tak Napoleona nejvíce sráží jeho zkratkovitost. Shluknout nejdůležitější části jeho života do dvou a půl hodin je prostě málo a Napoleon, tak působí jako série nerozvinutých epizod. Tuhle je několika minutová bitva, támhle manželské problémy a tuhle politické trable. Napoleonova osobnost je pouze načrtnutá, stejně tak jeho životní láska Josefína a jejich vztah, kde není jasné jestli je vypočítavý, vhodný nebo osudový. Pokud by se Ridley Scott zaměřil na dvě nejzásadnější bitvy (Waterloo, Slavkov) a jeho manželský život a poutě po Rusku dal bokem, možná by by výsledný dojem intenzivnější a dokázal by osobnost největšího vojevůdce vykreslit lépe. Přes všechny výtky je Napoleon velkolepý, příjemně staromilský a jako druhý dokazuje, že filmoví veteráni mají více skillů než o generace mladší filmaři. Phoenix standardně strhující... (28.11.2023)