Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Georges Lachaunaye patří ke staré a kdysi bohaté rodině, poslední generace se ale potýkají se značnými finančními potížemi. Georges sice nic nehodlá měnit na rentiérském způsobu života, na který byl zvyklý, jeho majetku ale hrozí exekuce. Jako ctihodný katolík se jde za pomoc pomodlit do kostela. Tam uvidí ženu, která vhazuje mince do pokladničky se sbírkou na opravu kostela a dostane spásný, i když značně diskutabilní nápad, jak obnovit rodinné bohatství...
Režisér Jean-Pierre Mocky po úspěchu svých prvních filmů z přelomu padesátých a šedesátých let spojil své síly se slavným komikem Bourvilem a výsledkem byl mimořádně úspěšný film Un drôle de paroissien. Mocky opět vytvořil sžíravou a kousavou satiru, která pranýřovala četné neduhy tehdejší francouzské společnosti, film byl ale přijat značně kontroverzně, protože poukazoval na pokrytectví katolických věřících a navíc narážel na tehdy i dnes bolestivou tématiku vykrádání kostelů. Svérázné bylo i pojetí postav, kdy zločinci vycházejí z děje jako kladní hrdinové, zatímco jejich pronásledovatelé z řad policie dostávají slupku ničemných byrokratů, kteří otravují život běžnému občanovi. Přesto film zaznamenal mimořádný úspěch u diváků a v kinech překročil dvoumiliónovou návštěvnost; ještě před francouzskou premiérou (28. srpna 1963) byl film uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, kde byl nominován na hlavní cenu Zlatého medvěda. (argenson)

(viac)

Recenzie (11)

PetrPan 

všetky recenzie používateľa

Mockyho  defacto "normální" komedie a  vynikající! Bourvil je tu naprosto neodolatelný a jeho neotřesitelné důstojenství  a morálka zcela amorálního charakteru mě ničila. Stejně jako zcela nenucená přeměna jeho počestného přítele Raoula (Jean Poiret) se zavedenou živností na výrobu zubních protéz v spolupachatele, jehož zlodějna naprosto pohltí. Opět zcela absurdní záležitost, která nabízí hned několik geniálních  scén, třeba Bourvilův barevný a naprosto šílený sen v jinak černobílém filmu nebo převlekový "souboj" s policií, jehož výsledkem je zatčení skutečného kostelníka. Bavil jsem se celou dobu  opravdu královsky a nemám problém jít do plných. ()

Pierre 

všetky recenzie používateľa

Jestěže je hned v prvních vteřinách napsáno, že hlavní hrdina tohoto humornému příběhu je laskavý, ale poněkud nezoodpovězený člověk jehož názory na společenský a náboženský život jsou značně podivné. Není tedy potřeba řešit žádnou morální stránku. Sám věřím, že pan režisér Mocky moc dobře věděl, že krást se nemá a možná to měl stejně i hlavní hrdina. Jenomže když bohatství jeho šlechtického rodu umírá, přičemž se dlouhodobě šlechticí zásadně vyhýbají jakkékoli práci, bere náš hlavní hrdina Boží znamení, že je jeho cesta k obživě vykrádání kostelních kasiček. To je mi nápad za všechny ty prachy! Bourvil tentokrát neztváňuje žádného lehkovážného prosťačka, ale poměrně vychytralého slizkého zlodějíčka, který v sobě, ale ukrývá i kus laskavosti a dobroty a všechny krádeže jakoby prováděl z dobrým úmyslem. Tato netypická rozporuplná sofistikovaná poloha Bourvilovi velmi sedne a jeho tlumený výkon (který je odlišný od jeho jiných z pamětnických komedíí, které jsem viděl) je velmi příjemným a zdařilým překvapením. Nutno podotknout, že se poměrně číní i zbytek hereckého amsáblu jako především neúnavný komisař s neústalými převleky v podání zábavného Francise Blanche. Škoda, že motiv s plížijícími se převlečnými policisty jsem již viděl v pozdějším Mockyho filmu Přátelé kopretiny a tak mě moc nepřekvapil. Bylo by to ale nefér kritizovat, protože zde ho Mocky použil poprvé a to navíc mnohem vhodněji a zábavnější . Navíc se s ním svezla i druhá část zákona a začala tak pěkná převleková hra na kočku s myší. Jen mi některé situace připadaly moc často opakované, stereotypní a při trochu pomalejším tempu a minimu dějových zvrátů jsem se přece jen u takto stařické pamětnické komedie i pří krátké stopáži parktát malilinko oklepal a zanudil. Nemám problém to, ale odpustit a u neznamého milého pamětnického kousku, kterého se mi poštěstilo vidět ve skvělé kvalitě s českými titulky nějak škudlit s hodnocením. ()

Reklama

evapetra 

všetky recenzie používateľa

Docela drsná satira je ten Nezbedný farník. Je těžké někomu fandit nebo s ním přímo sympatizovat, protože jedna strana je příliš vypočítavá a druhá zase příliš neschopná. A tak zřejmě asi podle pana Mockyho vypadá celá společnost. Ale nač si s tím lámat hlavu, vždyť pobavit se nad originálním námětem a díky němu vzniklým absurdním situacím se dá dost. ()

mac000 

všetky recenzie používateľa

První spolupráce J.-P. Mockyho se slavným komikem Bourvilem je něco mezi veselohrou a společenskou satirou na život "horních deseti tisíc" (ovšem ve značně zkarikované podobě).  Režisér a scénárista Mocky si nepokrytě utahuje z neschopné policie (dýchavičná figurka hraná dvorním Mockyho hercem F. Blanchem), ale také z francouzské církve. ()

Pohrobek 

všetky recenzie používateľa

Na honu za uprchlým penězokazcem Mickeym (Joe Davray) přichází inspektor Triquet (Bourvil)do městečka Barges. Tamější obyvatelé jsou podobně jako sám inspektor pěkně vrtošiví. Celé město se třese před tajuplným vrahounem, který tu roznáší strach a děs. A někteří z obyvatel se brzy stávají vrahovými oběťmi... Zajímavá adaptace románu Jeana Raye. Vcelku film vyznívá až jako komedie, avšak celý je prostoupen hororovými prvky, které se překvapivě nebijí s tradičně komicky výborným výkonem Bourvilovým. ()

Galéria (14)

Zaujímavosti (2)

  • Scény s vykrádáním kostelních pokladniček natáčel Mocky dohromady ve 25 pařížských kostelech, přičemž všechny sekvence pro film musel stihnout natočit v obdobích nedlouhých pauz mezi svatby a pohřby. Spočátku mu dělala potíže katolická centrála, která mu odmítla povolit natáčení k nábožensky kontroverzní komedii, přičemž Mocky v boji o získání souhlasu k natáčení začal vyhrožovat církvi hlášením, že v opačném případě zfilmuje skutečný příběh kněze z Uruffe, který rozřízl břicho ženě, s níž otěhotněl. (Willy Kufalt)
  • Film je první spolupráci kontroverzního režiséra Jeana-Pierra Mockyho s komikem Bourvilem. Navzdory negativním postojům ze strany Bourvilova okolí se populární herec rozhodl hlavní roli ve filmu přijmout a výsledkem bylo vzájemné přátelství i pravidelná spolupráce obou pánů, která následně pokračovala v dalších třech filmech, a to Grande Frousse (1964), Velké prádlo (1968) a L'Etalon (1970), a byla ukončena až Bourvilovou smrtí v září 1970. (Willy Kufalt)

Reklama

Reklama