Šumná města

Poněkud ujetá stylizace docela náročného architektonického dokumentu se mi líbí, úžas architekta na pouti po českých a moravských městech neméně, šílené básničky nijak zvlášť, sklepácký humor ale jen velmi, velmi částečně. Viděl jsem pár dílů (Liberec, Zlín, Jihlava, Plzeň, Náchod, Třebová a ještě cosi, co si nepamatuju). Dokument je to zajímavý a vtipný (což je celkem výjimka), občas sice trochu přestylizovaný a neobratný (nejen co se týče básniček, ale i co se týče humoru, třeba kavárenské vsuvky bývají většinou nepovedené), ale celkově velmi dobrý. (24.06.2009)

Určitě dnes nejsme státem, který jde ostatním ve střední Evropě příkladem..Na druhou stranu se můžeme pochlubit kulturou a historií, která daleko předčí mnohem větší státy na celém světě..Jedním znakem naší kultury jsou také naše města a díky Davidu Vávrovi máme příležitost nezapomínat na naše "poklady"... (13.02.2007)

D.Vávra si rád hraje, dokázal svoje lehce šílené vystupování už ve Sklepáckých produkcí, třeba i Kopytem sem - kopytem tam, nebo v České sodě. Ale zde dokázal, že zvládne i Stand-alone pořad. Opravdu, je jako dospělé dítě, které nás svojí hravostí nakazí a prostě se na popis různých krásných měst naší republiky rádi díváme. (09.11.2008)

Příjemný dokument o několika městech a jejich architektuře, jejichž krása dnešní generaci uniká. Někomu nebude sedět styl Davida Vávry, který občas své hraní před kamerou trochu přežene, ale přesto je to zajímavý průvodce s příjemným hlasem. Mimo to tam byly i (mé) Pardubice a to ve velmi povedeném díle. (20.10.2008)

Obligátní série, v níž se 1) kloubí výborná dramaturgická koncepce, 2) dokonalá znalost architektury a 3) nesporný komediální, epický i odborný talent Davida Vávry, který tu s jemnou ironií, tu oprávněným uznámím komentuje urbanitu jednotlivých měst. Jde určitě o jeden z nejoriginálnějších cyklů České televize, který perfektně kloubí humor, jímž se baví "normální i intoši" se zábavně edukativní formou. Zamyšlení nad tím, co nás vlastně všechny obklopuje a příliš nad tím nepřemýšlíme, pojmenování prostoru a architektury jako hry, jako umění... PS: Za Šumný Zlín obvzláště děkuji! (18.09.2006)