K jezeru

Hodně pochmurnej seriál, kterej vůbec nezapadá do typické postapokalyptické kategorie. Je to sice seriál o přežití a zachování jakési lidskosti, ale scénář sází na plně propracovanej charakter každé postavy. Já jsem naopak rád, že tam neběhali žádní zombíci, ten divácky důležitej pocit strachu vytvářelo chování přeživších lidí. Kdyby ovšem nestál za kamerou ten frajer, kterej uměl vždycky přesně vystihnout atmosféru, byl by seriál poloviční. (18.12.2020)

Výtečná věc, která mi hodně sedla - obsazením (Viktoria Agalakova!), lokacemi, atmosférou, hudbou (byť je pravděpodobně vykradená odjinud, neboť zní podezřele povědomě), jakož i samotným námětem, který je více než aktuální vzhledem k tomu, co se momentálně děje, což dává sledování toho seriálu nový znepokojivý rozměr, neboť se člověk nemůže ubránit dojmu, že je to vlastně jen lehce přitvrzená verze naší současnosti, a lze si celkem dobře představit, že se ty fantazie filmařů mohou v nějaké podobě zhmotnit do skutečnosti, nota bene právě v Rusku (podobně fascinující bylo letos na jaře sledovat 9 let starý snímek Nákaza, který se náhle jevil téměř až vizionářsky přesným odrazem budoucích událostí). Bez chyby sice ten seriál není - místy mi to přišlo dějově docela předvídatelné (kupříkladu v jedné scéně jde Míša lesem a hned mě napadlo, že bych si jeho místě dával víc bacha na to, kam šlapu, pročež za chvíli Míša samozřejmě šlápne do medvědí pasti), a dalo by se toho asi najít víc, co by tomu šlo vytknout (nepochopil jsem například, proč se český a anglický název musely odklonit od výborného originálního názvu "Epidemie" - pokud bude nějaké pokračování, nebude ten název "K jezeru" už navíc dávat smysl, protože postavy k jezeru už dávno došly), ale za sebe nad vším mávnu rukou, protože mě to prostě strašně bavilo, každá epizoda je napínavá téměř k nesnesení a moc jsem postavám fandil, aby to všechno zvládly. V tomto ohledu mě otevřený závěr poslední epizody zanechal ve stavu nepříjemného napnutí - bude nějaké pokračování, nebo nebude? Jakékoli čekání se zde rovná čistému utrpení, protože to je přesně ten typ seriálu, kdy dáte celou sérii na jeden zátah a chcete ještě. (27.10.2020)

Asi jsem lehce sadomasochista, když jsem první sérii dokoukal víceméně za 3 dny. Nejspíše to bude tím, jakou to má atmosféru díky výborný kameře a slušným hereckým výkonům. Má to v sobě tu správnou syrovost a ruskou zimu, která tomu dodává zajímavý šmrnc... Musím ale přiznat, že pokud se zaměřím čistě na příběh, tak ten to sráží o pár příček dolů a vlastně jsem dlouho nevěděl, jestli je to spíš na 3* nebo 4*, nakonec někde mezi, ale celou dobu jsem si říkal "tohle je poslední díl a pak už na to prdím" i tak jsem se od toho nedokázal odtrhnout. Nicméně bych zmínil první vadu na kráse a to jsou všudypřítomná klišé. Opravdu tady není snad jediný díl, kdy bych si chvilku neťukal na čelo se slovy "tvl fakt to tam museli dát"... Já neříkám, že má být příběh za každou cenu originální, ale občas už mi to přišlo příliš předvídatelné. Pak je tu jistá nelogičnost, nebo spíš zvláštní choutky většiny protagonistek, protože ať už mladá alkoholička, která jako alkoholička prostě nevypadá, nebo pomstychtivá exmanželka, chtějí prcat za každé okolnosti. Umírá někdo vedle v pokoji, budeme ho litovat? Ne, pojďme šukat. Matce se ztratí syn a mohli bychom ho jít hledat, nebo jí aspoň povzbudit, že neumřel? Ne, řeknu jí, že my přebrala manžela a je to vypočítavá svině. Proč? Ono je samozřejmě na co koukat, teda občas, nahota je tu dost častý jev. Vlastně to občas působí jako seriál, kde se všechno točí kolem sexu a vztahů až úplně zapomínáte, že tu je nějaká epidemie, která je hrozně nebezpečná. Víc než onen virus mě děsily samotné krvavé scény, které jsou zase velmi realisticky a syrově natočeny. Taky musím říct, že zatímco do takového 5. dílu jsem nevěřil, že to dokoukám natož že budu čekat na další sérii, tak po vydařených dvou posledních epizodách tomu dám šanci. (20.10.2020)

Že Rusáci dělají opak toho, co lidi, je klasika, ale patlat se kvůli tomu s neinteraktivní videohrou, kde se postavy chovají přesně tak, jak nechcete, chce celýho Kostomarova. Nejnesympatičtější seriálová skvadra všech dob v čele s neandrtálskou krasavicí Irinou je ideální společností do laskavých časů covidu - i osvícenci s rouškou na bradě šňupající skořici proti čipům v nose pak totiž vypadají jako docela dopohudki spoluobčani. (03.11.2020)

Zdrcující účinky pandemie dostávají v ruských reáliích další rozměr - vládním opatřením se nedá vůbec věřit, kontrolu přebírají ozbrojená komanda, všeobecný chaos nabírá na síle a každá špetka lidskosti může být osudná. Škoda, že na konci se až moc hraje na city, ale tak už to chodí, že i ty nejlepší seriály mi v závěru utopí v záplavě sentimentu. I tak bych s radostí přivítala pokračování. (23.01.2021)