Imawa no kuni no Alice

Hrdinové potřebují tragédie. Eintopf², který vykrádá v podstatě vše, co kdy vzniklo na poli žánrových filmů, mangy, videoher, komiksů, klasických děl, geek kultury... Všeho, všude, ve všem. Již pouze na půdě úvodní epizody bezpečně rozpoznáte Personu, Danganronpu, Kostku, samozřejmě Alenku, Project Zero, 28 dní poté, pub kvízy, Saw, Takešiho hrad, Jumanji, fenomén únikovek, Hru, Battle Royale, Hunger Games a dobře sedmdesát dalších předobrazů. Opakuji, to je čistě v rámci první epizody. Každou scénu se tahá za úplně jinou formální pilku a tak každá epizoda působí, že ji točilo trio režisérů, každý po svém, se svou vizí a na just ostatním. Hlavní hrdina je génius formátu "Sherlock hadr", který si řešení a jakože opodstatnění pro ně tahá ze zadele, což je však v japonských záležitostech standardem. A že se opakovaně problémy (vy)řeší díky deus ex machina obezličce na poslední chvíli? To je zde zdaleka ten nejmenší problém. A přesto, světe div se, to funguje jako soudržný ujetostí propojený svébytný celek, který šlape, je mrtě adrenalinový, svět a jeho pravidla vyvolají touhu dozvědět se více, má to neustále nějaké nápady (ne vždy využité, ale když si to sedne, tak všechna čest), hravě si to pohrává s pravidly žánrů, je to formálně vymazlené, nikdy to nepřešlapuje na místě a postavy postupem času přirostou k srdci čili se dostaví i nemalá emocionální odezva. V jádru je to totiž o teorii her aplikované do nekompromisních situací plných Sofiiných voleb, které musí činit sympatické charaktery ve svůj prospěch na úkor ostatních. Což je echt nosný koncept. Jakkoli bych se to zdráhal komukoli doporučit, tak je tady toho tolik, že si v tom snad každý najde to své, co ho na tom zaujme; i to co ho bude nebývale iritovat. Parametry okamžité kultovky to každopádně splňuje ve všech ohledech. | S1: 4/5 | (13.12.2020)

Celou dobu jsem měl tendenci tlačit své nadšení k 5*, ale poslední dva díly druhé série mi to pokazily. A to se mi celkově závěr opravdu líbil. Celková myšlenka toho závěru mi sedla. Ale největší zklamání pro mě bylo řešení jedné z poslední her, a to pikového krále. Kruci mraky lidí s IQ těžce nadprůměrem projde celou hru, aby vše rozprášil maník s kulometem a pláštěm? Ať se na mě nikdo nezlobí, tohle jsem nepobral a naprosto mi to konec zhnusilo. Jinak ale bomba. Super obličeje, parádní zpracování postav i okénka do minulosti. Fakt super. Možní x-krát vidělo v podobných variantách, ale i tak okouzlilo. Hudba super, skvělé nápady a hodně líbivá vizualizace. Možná by si mohli odpustit ty mraky amerických - "vše vyřeším v poslední sekundě" a "hrdinové bojují - ostatní padají jako mouchy na první dobrou", ale čert to vem. Celkově nadšení. (30.01.2023)

Víceméně souhlas s komentářem od kolegy J*A*S*M, s tím rozdílem, že mám díky sledování anime o něco větší odolnost k těm úplně největším klišé a pravidlům tohoto média. Ale právě proto mám rád i mezi anime (resp. jejich manga předlohami) hlavně ty, které s nimi buď pracují fakt dobře, nebojí se je narušit nebo dokonce jdou úplně proti nim. V této hrané adaptaci mangy nebyla vidět kromě výživného násilí snaha udělat cokoliv nějak nápaditě nebo zajímavě. První dvě epizody ještě působily jakžtakž nadějně a byl jsem zvědavý na řešení celého toho tajemství, a třetí epizoda aspoň fungovala na bázi překvapivosti, ale pak to začalo být fakt strašně pitomé. Na úrovni děje i postav. A nepomáhali ani herci, kteří z většiny buď neuměli vůbec hrát nebo byli zcela nudní, případně neměli ani kousek charismatu. Vztah mezi hlavní postavou a Usagi byl např. vybudovaný tak, že jsem neměl tušení, jak k němu vůbec došlo. Nevím zda chyba scénáře nebo chyba úplné absence chemie mezi herci. Poslední dvě epizody měly být podle všeho pořádný masakr, a několik momentů zejména v poslední epizodě fungovalo, ale tou dobou jsem byl už příliš unavený a znechucený dosavadním průběhem. Manga je pravděpodobně lepší, ale zjišťovat to nehodlám. (23.12.2020)

Sice tam nikdo nehází žlutým hnisavým abscesem a neřve „přespi – přespiču“ ani postavy nemají oči, jako by se urputně snažily vysrat, nicméně i tak je to zase jen ťamansky přiblblé mačkání manga pro slaboduché otoky (mozku) s až trapně úsměvným plagiátorským vlezdoprdelizmem kulturně degenerovaných Džaponců do otvorů ještě degenerovanějších Spojených sráčů. Nápaditost „her“ s šikmookým bukkakenýrem jménem Alice končí s prvním dílem, poté to ztelenovelizuje do očividné rýžomatrice Ztracených – „Co nejdýl dělej z diváka totálního čuráka“. Patrně tak vznikne asi milión sezón debilního natahovaní jednoduchého tupokonceptu, plných klišovité pouťové filozofie a existenciálních mouder pro kvocientně retardované prohlížeče hentaiomalovanek a přitroublé leštiče džojstyků, až všichni zapomenou, o čem byl vlastně první díl, a ukončí to nějakým jakože zapeklitě kokotplikovaným myslomrdem. Já už u toho rozhodně nebudu, ještě jedna řada a musel bych z pocitu trapnosti spáchat harakiri. Tímto definitivně máwám na rozloučenou všem kunám i Alicím. (21.12.2020)

Bylo to.. DOBRÉ, byly to velmi DOBRÉ. Teda řeknu vám, čekal jsem od toho mnohem míň a dostal jsem Japonský nářez! Laik by řekl: "ejhle, tohle je úplně stejné jako Squid Game." Noo není. A nejde říct co je lepší. Alice je zaměřená na rozsáhlost příběhu, na jeho velkolepost, na otázky sociálního dramatu, vývoje psychiky hráčů a volbu jejích rozhodnutí. A jedním z hlavních důvodů proč bude a je Squid game divácky přijatelnější je jak vztah k postavám (který máme i zde i ve Squid game) tak ten hlavní důvod je vztah k místu. V korejské vyvražďovačce máme celý děj točící se v jedné budově, vývoje charakterů v hangáru a vše je hezky barevné a veselé. Ovšem V borderlandu je to jiná. Protagonisti jsou každý díl - jiná lokace, každá hra - jiná lokace, každý vývoj charakteru každá emočně vypjatá scéna - jiná lokace. No, někomu by to mohlo vadit, já v tom vidím obrovskou výhodu a říkám to jen pro srovnání se Squid game. HRY: dámy a pánové, hry byly zábavné, napínavé, brutální a sem tam i pěkně krvavé. NAPĚTÍ: tím se zde nešetří, obzvlášť ke konci je vyhrocená co třetí scéna, jen musíte seriálu dovolit, aby vás mohl napínat (musíte si to prostě užívat). POSTAVY: postavy bylo napsané dokonale, chovaly se logicky, všichni měli mezi sebou potřebnou chemii.. co si budeme, Asiati prostě hrát umí. (jen bych podotkl, pokud se nechcete učit anglicky, pusťte si to v originále, anglický dabing je otřesný). VIZUÁL: vše co se vizuální stránky týče tak je úžasné, hudba, vzhled. První díl byl až moderně ARTově vypadající, paráda. Je tam taktéž spousta "EDIT ZÁBĚRŮ" - prostě záběry které by se daly použít do nějakého mega epického editu. No a co říct o samotném konci. Při nejlepším nic, jen řeknu, že bez pokračování možná trochu poupravím hodnocení. 9/10 (20.12.2021)