Dannyho dvanástka

Po tom co Nečas z ODS oznámil, že si sice ze svých daní platím sociální pojištění, ale žádnej důchod nedostanu, protože jsme prý špatně hospodařili , / to nevím, jestli jsem jako hospodařil špatně jen já z Nečasem nebo jak? / jsem se rozhodl, přidat k Dannyho parťákům. Pozvu je do naší země , ukážu jim kde je nejvíce peněz a společně okradem Nečase z ODS a já budu mít na důchod. Určitě by to nebyla tak složitá loupež jako v tomto filmu, kde jsem občas nevěděl čí jsem a jak se jmenuju. Naštěstí to bylo docela vtipný, tak jsem se alespoň smál a tím vykazoval známky pro okolí, že tomu rozumím. Taky už mě začala srát Julia Roberts, jeden díl jsem jí ještě toleroval, ale radši budu, když jí budou strkat do filmů na které se nekoukám. Jo a kdo se mě v tomhle dílu líbil hodně, byl Noční Lišák v podání Vincenta Cassela, toho sem pozvu taky. Ten by mohl okrást Klause. To by byl soubjíček dvou superveličin oboru. Noční lišák se svou akrobacií přes bezpečnostní lasery a Klaus se svou kuponovou privatizací. Taky by mě zajímalo kde Pitt kupuje ty luxusní hadry, jsem byl v Hypermarketu, ale ty hadry tam prostě nebyly. (11.07.2007)

Parťáci se rozhodně nevydali po osvědčených kolejích, naopak. Přidali spoustu zákrut, které je málem dovedly až do záhuby. Záchrannou brzdou se tak pro ně podle očekávání stává šarm a kouzlo osobnosti těch nejdůležitějších zúčastněných. Líbí se mi ta naprostá preciznost a technická dokonalost, ale nemůžu se zbavit kyselé pachuti toho, že obojí přišlo na úkor bezstarostné a zároveň kvalitní a chytré zábavy. Ono vykrádat pro vlastní výdělek a pohodlný zbytek života je mnohem sympatičtější než vytahování party ze starých průšvihů, případně soutěžení o post toho nejlepšího. (06.08.2008)

Na Dannyho parťáky 2 jsem čekal každý den po shlédnutí dílu prvního. Ve druhém dílu se film více než na ostatní zaměřuje na Brada Pitta a překvapivě na novou tvář Catherine Zeta-Jonesovou. Více prostoru než v prvním dílu zde dostává také Matt Damon. Děj tu popisovat nebudu, buď jste si jej přečetli v obsahu, nebo v ostatních komentářích, než jste se dopátrali ke mě;) . Film samozřejmě více pobaví diváka, který neviděl díl první, ale pro ty co první díl viděli, je druhý doslova až ten druhý v pořadí. S filmem strávíte příjemné odpoledne, večer, noc... Ale vracet se k němu asi nebudete. (31.05.2005)

Steven Soderbergh dokazuje sobě i nám, že je schopný natočit o tomtéž dva velice odlišné filmy a ještě tím slušně pobavit. Bohužel je tam už jen to "slušně". Povedeně si pohrává s ruční kamerou, která roztřeseně snímá ty elegantní a dobře vypadající herce, kteří už nepůsobí tak sebejistě a pohodově jako tomu bylo při prvním setkání. Ano, je to záměr a je to zajímavý záměr...jenže, kdo o to stojí? Tohle jsou Dannyho parťáci, sakra, ne Guy Ritchie, jehož filmům se až podivuhodně podobá i místní hudba. U toho opravdu člověk neví, co může čekat...skoro:) Ale právě proto, že tohle je "jen" Steven Soderbergh a jsme v žánru v jakém jsme, tenhle tah s temnější atmosférou a pokažením všeho, co jde, moc nevychází. Co ale vychází na sto procent, jsou některé konverzační vtípky, například nezbytný rozhovor Clooney-Pitt mezi čtyřma očima a nějakým tím chlastem, ze kterého pochopíte, že i velká sklenice může být i velkému herci malá. Další skvělá věc a ukázka všemocnosti režiséra je Julia Roberts. Ta samá Julia Roberts, která byla v prvním díle symbolem krásy a tím, zač stojí bojovat do posledního dechu, tady vystupuje jako nenamalované (nebo aspoň namalované tak, aby vypadalo že není namalované) a špatně oblečené křoví a na výsluní září a sexappealem žhne Catherine Zeta-Jones, které mimochodem ty kratší vlasy sluší tak, že by se to mělo v rámci bezpečnosti zakázat. A rozhodně po Bradově boku vypadá líp než Angelina Jolie (zdravíme Tylera;)). Pořádně kvalitní fotky v těch rudých šatech z konce filmu a máme tu novou bohyni....ale to už jsme zase tam, kde nemáme být. Máme být u toho, že ač se druhý díl snaží jak chce, hraje na jinou strunu a kdesi cosi dalšího, aby diváka zaujmul (za což budiž rejžovi chvála aspoň kvůli tomu úmyslu), dějově kombinační frajeřinky je třeba mít v krvi tak jako je tomu třeba u Podfukářů, jinak bude výsledek spíš horší než lepší. A osobně si myslím, že žoviální nadhled slušel Dannyho Parťákům poněkud víc. Hodně těsných 70% a jdu se svou milou na večeři;) PS: Pokud jste to dělal všechno sám, tak hodně velký respekt, monsieur Cassel. (30.11.2006)

Soundtrack David Holmes: 1. L'Appuntamento - Ornella Vanoni [4:35] ,2. $165 Million + Interest/The Round Up [5:43] ,3. L.S.D. Partie - Roland Vincent [2:59] ,4. Lifting the Building [2:33] ,5. 10:35 I Turn Off Camera 3 [2:24] ,6. Crepuscolo Sul Mare - Piero Umiliani [2:44] ,7. What R We Stealing [3:21] ,8. Faust 72 [3:23] ,9. Stealing the Stock/Le Renard de Nuit [4:53] ,10. 7/29/04 the Day Of [3:11] ,11. Lazy/Yellow Hammer [4:30] ,12. Explosive Corrosive Joseph - John Schroeder [2:33] ,13. Yen on a Carousel [3:12] ,14. The Real Story [2:55] ,15. Ascension to Virginity - Dave Grusin [6:07], (09.06.2011)