Dannyho dvanástka

Po (takmer) dokonalej pohodovej jednotke nám Soderbergh naservíroval upachtené prekombinované dobodružstvo z noblesných miest Európy a hlavne sa neopakovať. Vyšlo to, film sa neopakoval, bol omnoho menej zábavný. Pri dvoch hodinách stopáže som sa nedočkal žiadnej poriadnej lúpeže, iba akéhosi divného podvodu, ktorý sa so svižným vylúpením kasína v jednotke nedá porovnať. Niet sa čo čudovať, že sa v trojke vrátil spať do Las Vegas. (07.07.2007)

Nekonzistenční mix stylů, filtrů a hereckých osobností, který chce být tak světaznalým kouskem, že v konečném hodnocení působí spíše jako vidlák snažící se zapadnout mezi společenskou elitu v kostkované košili a odérem z vepřína. Jak se říká, marnost nad marnost a pan Soderbergh by si měl uvědomit, že sice umí mixovat, ale kupit přes sebe obrazy bez silnější pospolitosti a jakéhosi účelu trochu pozbývá smyslu. I při rezignaci na přílišnou a zbytečnou překombinovanost se už dnešní divák rohlíkem opít nenechá a u téhle mozaiky se vlastně jenom silně nudí. (28.09.2005)

Tempo. Rychlost. Dynamika. Soderbergh rozhodně neotálí a nezdržuje. Jak by taky mohl, když mu před kamerou stojí ty největší hollywoodské hvězdy současnosti? Čas neúprosně běží - svižně a stylově se seznámíme se starými známými i novými (ale stejně známými) tvářemi a hned vyrážíme do Evropy. Amsterdam, Řím, Francie - Soderbergh střídá místa, že to ani nestačíte postřehnout. Hraje si s časem a flashbacky a jako vždycky vás dostane. Poslední minuty jsou nabyté pointami, nečekanými zvraty a dalšími typickými libůstkami. Poznáte, že každý záběr měl své odůvodnění. Práce s kamerou je naprosto nepředvídatelná a přesto stále svá. Pomalé dlouhé záběry se mísí s eliptickým střihem, rychlou montáží a stop-záběry. Dannyho parťáci 2 chtějí nabídnout divákovi více (hvězd, lokací, překvapení). Podmínka pro dobrou zábavu: První díl nemůžete jen znát, ale musíte ho milovat. Některá vysvětlení jsou příliš rychlá a zmatená, některá zase nečekaně jednoduchá (deus ex machina). Napoprvé není lehké se orientovat - to bych viděla jako jednu z mála chyb. Až to uvidím poněkolikáté, budu moci posoudit celkovou logičnost příběhu. Já mám pro tu Soderberghovu bandu prostě slabost... (12.06.2006)

„Práve som s Bruceom Willisom a hľadáme deku.“ Už to nie je ono. Dannyho jedenástka bola absolútne báječná, keď však o tri roky prišlo pokračovanie, nedokázalo sa zbaviť pocitu zbytočnosti a menejcennosti. A to napriek tomu, že k beztak šialenému kastingu pribudlo ešte niekoľko ďalších megamien (Robbie Coltrane, Catherine Zeta-Jones, Albert Finney, capoerista Vincent Cassel). Tá fantastická poetická, hravá a hlavne veľmi nákazlivá atmosféra originálu (fontána) je ale proste preč. Zostal prekombinovaný scenár (ani pri entej repríze som niektoré zvraty nepochopil) s miestami až sci-fi nápadmi (nadvihnutie domu o tri centimetre, 3D) a prehnaná dĺžka. Kvôli nej v druhej polovici nastupuje nuda s nábehom na rozčarovanie. Aj tých zopár kúzelných a vtipných okamihov (šifrovaný dialóg, Clooney pýtajúci sa na stanici kolegov, koľko mu hádajú rokov) nie je zďaleka kúzelných a vtipných v tom okúzľujúco bezbrannom duchu, ako v prvej časti (a mnohé sú vyložene samoúčelné – Julia Roberts, Bruce Willis). Trojka je lepšia. Diváci mali z dvojky podobne rozpačitý dojem, takže síce zarobila fajnových 362 miliónov celosvetovo, ale pri rozpočte 110 to predsa len oproti jednotke predstavoval solídny sklz na tržbe (tá stála 85 a zarobila na celom svete 450). Skvelá bola pasáž na stanici, kde sa jedna postava ostatných pýtala, na koľko rokov vyzerá. Žiaľ, takýchto rozkošných blbiniek je tu fakt málo. (12.04.2009)

Soderbergh to absolutně nezvládnul, takhle zkurvit tolik dobrejch herců to je teda umění, nejvíc asi vyčníval Matt Damon, kterej předved hodně ubohej výkon a pěkně stará Julie Roberts, ta snad ani nebyla nalíčená nebo co, vypadala fakt strašně. A dokonce i takový herci jako George Clooney a Brad Pitt se vůbec neprosadili a to je spíš vinou dost stupidního scénáře a imbecilního režiséra, Děj se pořád rozmělňuje v ubohejch dialozích a neustálým přeskakováním do minulosti, který je dost nezáživný. Další mínus je, že se to pořád táhne pomalu a v podstatě film postrádá jakýkoliv vyvrcholení nebo nějakou akci, která by ozvláštnila pořád stejnej rytmus filmu, kterej zhruba po polovině fimu začne silně nudit, ale zase na druhou stranu, jsem se v první polovině filmu zas tolik nenudil a taky jsem to čekal horší než to nakonec bylo (27.06.2005)